Trocha rad a povzbuzení pro ty, co si zatím netroufají psát a publikovat své příběhy.
Po Wattpadu koluje řada textů (většinou docela dobrých), plných rad, jak lépe psát. Pokusím se moc neopakovat, co se v nich říká, spíš dodat nějaké vlastní postře...
Trochu jsem se obávala, že kapitoly ohledně historie a královských rodin píšu spíš pro vlastní uspokojení, než pro obecný prospěch, ale nedávno jsem ohledně tohohle tématu obdržela velice milý komentář (autorka píše příběh z tohohle prostředí a nechce, aby byl prolezlý klišé a nesmysly). Proto jsem se rozhodla věnovat fungování moderních královských rodin ještě jednu kapitolu.
Asi bych měla dodat, že nejsem absolutní, certifikovaný expert. Pořád je toho hodně, co nevím a pokud chcete jít vážně do hloubky, budete se muset mrknout i po dalšách zdrojích. Třeba si dohledejte záznamy starších událostí v královských rodinách (svatby, pohřby, korunovace), které pokrývala i naše média - větší televize si zvaly do studia nějakého experta, který celou akci živě komentoval s ohledem na zvyklosti, etiketu a širší kulturně-historický kontext dané země (osobně doporučuju komentáře pana Špačka nebo bývalých a současných prezidentských ceremoniářů, ti většinou opravdu vědí, o čem mluví a nevaří z vody).
Dnes bych se chtěla trochu mrknout na různé praktické detaily, kterými můžete vyšperkovat svůj příběh z královského světa. Už jsem to nakousla v některé starší kapitole, ale dvorská etiketa není jen buzerační nástroj, správně nastavená etiketa má hlavně usnadňovat provoz během oficiálních akcí a snažit se předcházet trapasům, zdržením a sporům o přednost. A hlavně, je určená předvším pro oficiální, veřejné příležitosti. V soukromí si od ní jak dnes tak v historii, členové královských dvorů moc rádi odpočali - nad dvory s extrémně rigidní etiketou vrtěli hlavou už i současníci. Existují samozřejmě výjimky, zasahující i do soukromí - třeba britskou královnu Alžbětu II. zdravili i rodinní příslušníci poklonou/pukrletem, když jí daný den viděli prvně (netuším, zda na tom trvá i Karel III. nebo uvolnil pravidla - jak vidíte, vážně nevím všechno) Technická poznámka pro mladší ročníky - pukrle (anglicky curtsy) je dámská forma poklony, kdy dotyčná místo ohnuní hřbetu poklesne v kolenou. Vznikla v časech, kdy dámy nosily šaty až na zem a nutno říct, že provozováno v róbě s dlouhou sukní, vypadá pukrle elegantně. V moderním oblečení může někomu ta kolenová gymnastika připadat směšná . Je možné, že se sílící genderovou rovností pukrle z královských dvorů časem zmizí a nahradí ho univerzální poklona. Ostatně mladé princezny většinou dělají pukrle jen náznakově, to starší generace je líp trénovaná - třeba britská princezna Anna (ročník 1950) dodnes provádí hlubokou poklonu a hlavně se z ní dokáže pořád zvednout zpátky to stoje, což obdivuju.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Názorná ukázka. Pokud se ptáte, proč princezna Anna vysekává poklonu očividně mladší ženě, tak proto, že dotyčná je aktuální královna, choť jordánského vládce Abduláha II., kterého zdraví Anna na prvním obrázku - moderní monarchové jsou si sice rovni a bez ohledu na používaný titul se sobě navzájem neklaní, ale ostaní členové rodiny zdraví zahraniční panovníky jako osoby výše postavené.
Taky už jsem zmínila, že moderní královská rodina je více méně firma, PR firma, dalo by se říct, protože jejím hlavním úkolem je udržovat pozitivní obraz - své země i sebe samotné. A každá firma má svého bosse, který má hlavní slovo. V případě královské rodiny je to samozřejmě král (velkovévoda, vládnoucí kníže). Veškeré patronáty, návštěvy a akce, které provozují ostatní členové rodiny, provádějí jménem krále jako jeho zástupci. A je to monarcha, kdo rozhoduje o rozdělení úkolů - byť přitom dbá, pokud má všch pět pohromadě, v rozumné míře na osobní preference svých příbuzných (čili nepošle sportovně naladěného syna otevírat avantgardní výstavu, tam pošle svou kuturní sestru a syn bude reprezentovat na zahájení kriketového šampionátu). Akcí, které by si zasloužily královskou pozornost je mnoho, král se nemůže naklonovat, ale může místo sebe poslat svého syna, dceru, mladšího bratra nebo tetičku. Britská královská rodina má kliku, že je celkem početná (i když pořítám poze aktivní "pracující" členy), takže je jí hodně vidět. Třeba norská královská rodina je ve srovnání nejen s britskými příbuznými velice skromná na použitelné členy - král Harald V., královna Sonja, korunní princ Haakon s manželkou a dvěma dětmi. Dříve občas vypomohly Hraldovy sestry, ale princezna Ragnhild už zemřela a Astrid už je hodně přes osmdesát (ostaně to je i Haraldovi, který se navíc v poslední době očividně netěší dobrému zdraví). Král Harald V. má i dceru, princeznu Marthu-Louise, ale ta se stala v Norsku natolik kontroverzní postavou, že byla požádána, aby dále neužívala svůj titul (a tudíž ani nereprezentovala královskou rodinu), zvlášť ne k propagaci svých soukromých aktivit. Martha-Louise je příznivkyní některých pochybných esoterických směrů a posledním hřebíčkem do rakve její popularity v Norsku, je její chystaná svatba se šmanem Durekem Verretem, plánovaná na srpen 2024.
