Spojeni hudbou

:│37│:

Konečně je Štědrý den. Jsem domluvená s mamkou, že můžu jít za Jessem, abych mu dala dárek. Hned po snídani jsme se všichni vrhli na zdobení stromečku. Je to taková naše tradice, strojit stromeček až v den rozdávání dárků. Letos nás tu bude opravdu hodně. Rodiče, Sophie s Gavinem, Elis, Harry, já a Kyle. Zatím to vypadá, že Lucy s dětmi nedorazí.

Když jsme měli stromeček postavený, někdo Kylovi zavolal.

„Ano?... No, sem u našich.... Počkej." Nic víc neřekl a zmizel nahoru k sobě do pokoje.

Jen jsme na sebe mlčky koukali.

„Tak začneme, abychom to měli hotový a já mohl jít za Irenkou."

„Ne, brácha, vždyť víš. První ozdobu dává vždycky nejstarší chlap v domě."

Harry jen protočil oči a sedl si.

„Takže to tu budeme jako čekat, až se Kyle uráčí přijít?" vyštěkl na mě.

„Hele, někdo mu volal," přidala se do naší konverzace Elis.

„To byla asi Lucy. Doufám, že se udobří."

najednou nahoře vrzly dveře a za chvíli se dole objevil Kyle. Nějak se z jeho výrazu nedalo nic poznat.

„Tak, jdeme na to. Co jako první, když jsem ten nejstarší?"

„Táta vždycky dává špičku."

Byla to zábava, zdobit stromeček jen se sourozenci. Táta musel ještě do práce a máma s ním jela na kontrolu.

Se zdobením jsme byly hotovi docela rychle, takže jsme s Elis šly dělat oběd. Ano, vím, že na štědrý den by se nemělo jíst, abychom viděli zlaté prasátko, ale podle mě je to podvod. Jako malá jsem to zkoušela. Celý den jsem nic nejedla, teda až večeři, a stejně jsem žádné zlaté prase neviděla.

Udělali jsme špagety, aby to bylo rychlejší a dali jsme vařit brambory, zeleninu a rybu na polívku.

Když bylo všechno uvařené, dali jsme to ven, aby to rychleji zchladlo. Když se máma s tátou vrátili, byla jsem doma s Kylem sama. Harry a Elis už odešli za Iren a Jasperem.

Řekla jsem mámě, že je to uvařené a dané ven. Mamka mi poděkovala a poslala za Jessem.

Konečně jsem se dostala k jeho baráku, když mi zazvonil telefon. Byl to on.

„Ahoj, lásko. Copak se děje?"

„Ale, říkal jsem si, jestli bys neměla chvíli čas. Něco bych ti potřeboval," řekl tajemně.

„Jo, čas mám, zrovna jsem u tebe pod barákem." Zasmála jsem se do telefonu.

„Tak super. Počkej tam na mě, já ti přijdu otevřít."

Neuteklo ani pět minut a Jesse byl dole.

Hned jak otevřel, dal mi pusu a objal mě.

„Ahoj lásko," zašeptala jsem mu do ucha-

„Ahoj. Tak, jdeme? Máma ani nepostřehla, že jsem odešel."

„Jo jasně." Usmála jsem se a musela mu dát znovu pusu.

Ve výtahu si sedl na sedačku a čekal, až se zavřou dveře. Jakmile se zavřely, stáhl mě k sobě na klín.

„Hrozně jsem se na tebe těšil a zvláště dnes."

„Já taky jen..." Sklonila jsem hlavu a odmítala si pokračovat.

„Jen? Co se děje?"

Zavrtěla jsem hlavou a nevěděla jak a co mu říct.