:│27│:

825 63 1
                                    

Na hudebce ze mě nevypadlo jediné slovo ani jsem ze sebe nevydala žádný zvuk. Jesse se mě několikrát snažil rozmluvit. Pořád jsem musela myslet na to, co mi řekli. Hlavně mi vůbec nepomohli. Přesně mezi tím jsem se rozhodovala. Hudebka a výtvarka.

Na konci hodiny, ani si neuvědomuju, že by nějaká byla, za mou přišel učitel Denil.

„Jess, co je to dneska s tebou? To už jsi tolik mimo z Vánoc?"

„Omlouvám se. Ne, tím to není. Dnes nám řekli výsledky z profi testů."

„A tobě se nepovedly? Z toho si nic nedělej. Mně vyšlo, že bych měl být uklízeč popelářského vozu. Šel jsem si za svým snem a podívej. Učím hudební výchovu."

„Ne, naopak," kňourla jsem.

„Jako že dopadly dobře? To je snad dobrá zpráva, ne?"

Vzdychla jsem. „Ano, to je. Omlouvám se, ale už budu muset jít."

„Dobře, ale slib mi, že příště už to budeš zase ty. Akční veselá a cílevědomá holka. Ano?"

„Jistě." Usmála jsme se a odešla na chodbu. Tam už na mě čekal Jesse.

„Co ti chtěl?"

„Mluvil mi do duše kvůli tomu dnešku. Opravdu jsem byla tak moc mimo?"

Za celou cestu ke kabinetu mi neřekl ani slovo.

„Než zaklepeme, chci znát odpověď. Opravdu jsem byla tak hrozně mimo?"

Jesse se na mě otočil a poznala jsem, že se mu nechce moc mluvit. Nadechl se, otevřel pusu, ale než ze sebe stihl cokoli vydat, otevřely se dveře.

„Á, skvěle. Pojďte, už na vás čekáme. Kdybych mohl poprosit, ty tady zůstaneš se mnou a... Omlouvám se, jak že se jmenujete?"

„Já jsem Jesse a tohle je Jess."

„Oh, krásná jména. Mohu vám tykat?"

„Ano."

„Dobře. Já a Jess tu zůstaneme a moje kolegyně Elisha si vezme tebe, Jesse. Vedle je volná třída, takže to proberete tam."

Jesse s Elishou odešel a já tam zůstala s... ani nevím, jak se jmenuje.

„Takže, Jess. Vzhledem k tvým výsledkům si dovoluji ti zakázat cokoli nižšího, než je odborné gymnázium. Byla by to sebevražda. Máš totiž na víc."

Vykulila jsem na něj oči, protože jsem to nečekala.

„Dobře. Takž mi poradíte, co je lepší?"

„No, já nevím. Viděl jsem tvoje a Jesseho obrázky a musím říct, že je to opravdu něco. Ale zároveň ty vaše úspěchy na hudebních soutěžích jsou opravdu úžasné. Asi bych to nechal na vás."

„To si říkáte poradce?! Přesně mezi tím jsem se rozmýšlela ještě před tím, než jsme ty testy psali. Myslela jsem, že mi to nějak pomůže a ulehčí rozhodování." Rozhazovala jsem rukama a snažila se moc nevyvádět. Ale moc mi to nešlo.

„Tak to mi je líto. Ale s tím ti asi opravdu neporadím."

„Promiňte, mohla bych na chvilku odejít?"

„Jistě. Omlouvám se, že jsem ti neporadil."

Vstala jsem už trochu naštvaná.

„Mohu říct, promiňte mi to slovo, úplně, ale úplně zbytečný!" Začala jsem už opravdu pěnit, což mu asi ani nevadil. Spíše ho zarazila ta moje věta.

„Promiňte. Vždycky jsem si věděl rady, ale u vás to je opravdu těžké. Jediné, jak ti můžu poradit, jdi do toho, co tě baví víc."

„To jste mi ale moc neporadil." Snažila jsem se alespoň trochu uklidnit.

„Já vím a omlouvám se ti za to. Už je hodina. Asi bys měla jít. Vyhodnocení pošle škola rodičům poštou." Stoupl si a natáhl ke mně ruku. „Tak ti přeji hodně úspěchů ve škole, při přijímačkách i v osobním životě. Na shledanou."

Podala jsem mu ruku a jediné, co ze mě vypadlo, bylo: „Děkuji." Jak mi stiskl ruku, tak mi došlo, že jsem se nerozloučila. To jsem stihla napravit mezi dveřmi. „Na shledanou."

Když jsem šla chodbou do třídy, potkala mě Mary.

„Ahoj, tak co, jak ti dopadli ty profi testy?"

Byla jsem pořád ještě trochu mimo a naštvaná z toho setkání, takže místo normální odpovědi ze mě vypadlo: „Nestarej se. Je to moje věc."

Hned mi došlo, co jsem udělala.

„Promiň, to jsem nechtěla. Nemám teď náladu to řešit, potom ti zavolám, nebo napíšu, ano?"

Mary ani nebyla smutná z toho, co jsem jí řekla, což bylo dobře, ale překvapilo mě to.

Když jsem došla na angličtinu, akorát zvonilo na konec hodiny a celkově i vyučování. Tak jsem se jen omluvila a odešla.


Moji drazí. Máte tu další část.V příběhu máme Vánoce, ale ve skutečnosti máme prázdniny. S tím mě napadá jedna věc. Nevím jak to bude s přidáváním během léta, jelikož budu mimo signál a nevím, jak se dostanu na internet. V každém případě, se budu snažit to nějak udělat. Děkuji vám moc za každý hlas, čtení i komentář. Jste skvělí čtenáři :)

Vaše Cath<3

Spojeni hudbouKde žijí příběhy. Začni objevovat