Spojeni hudbou

:│93│:

...V tom jí zazvonil telefon.

"Ano, Liewitová. ... Opravdu?... Tak to je skvělá zpráva. Můžu přijít hned zítra?... Děkuji moc za zprávy. A nemůžu ještě dnes?... To máte pravdu. Děkuji. ... Pevné nervy. ... Není za co. Na shledanou."

Když to položila, oddychla si.

"Ondra už je z nejhoršího venku, ale pořád je to s ním hodně zlé."

"Tak to je dobře, ne? Ale není to nějak brzo? Co vím od táty, tak tohle můžou doktoři říct až po první noci."

"To nevím. Ale jsem docela ráda."

"Docela?"

V tom jsem si všimla, že mi mamka nechala v kuchyni na stole vzkaz.

Kyle má dneska narozeniny, napiš mu

prosím. Už jsem to nezvládla. Pozdravuj

ho i od tatínka.

Tak to je teda vážně úžasný.

Podívala jsem se zpět na Merry.

„Merry, jsi v pohodě?"

„Jo, teď už je to dobrý. Už můžu jít domu."

„Merry, na to zapomeň! Už je pozdě na to, abys šla domů sama. Prostě tu přespíš, máš tu ustláno, tak nehledej problém, když žádný není. Zavoláme tvojí mamce a bude to v pohodě."

Nebyla moc nadšená, ale nakonec mamce zavolat šla.

Já mezi tím napsala Kylovi.

Ahoj bracha. Vsechno
nejlepsi k narozeninam.
Jelikoz jsi starsi, tak nevim,
kolik presne ti je. Ne, to byl
vtip. Vsichni ti prejeme
vsechno nejlepsi, hodne
zdravi, lasky, at jsi porad
zdravi, deti te nezlobi,
Luci te miluje jeste vic nez
ted. Od vsech ze srdce B+K+H+E+J+I+J+J

Musela jsem se ještě jednou ujistit, že jsem tam napsala doopravdy všechny.

Po chvilce přišla Merry zpět za mnou do kuchyně.

„No, tak máma mi to dovolila. Teda lépe řečeno mi zakázala chodit teď domů. Myslela po tmě." Bylo na ní vidět, jak je hrozně nadšená, že tu musí zůstat.

„Máma je rozumná. Půjdeme už spát, ne? Usneš?"

„Jo, asi jo. Už půjdu, jo?"

„Jako spát?" nějak už jsem nebyla schopna chápat, jak co myslí.

Nic neřekla, jen kývla.

„Samozřejmě, že to vadit nebude. Dobrou noc."

„Dobrou."

Ještě chvíli jsem zůstala dole. Nevěděla jsem, jestli doopravdy usne. Ale hlídat nebo nařídit jí to nemůžu, ani nechci.

Někdo mi napsal. Usoudila jsem, že to bude Kyle.

Špatně. Byla to Laura. Co ta mě má takhle pozdě otravovat?

Ahoj Jess. Proc se vubec  
nezajimas a nestaras
o Jesseho? Cely den mi
vola a breci. Kdyz na nej
nemas cas, tak ho nech
byt. Ja se o nej postaram.

To si ze mě už dělá doopravdy srandu, ne? Obratem jsem jí odpověděla.

Ahoj. Nevim, o kom mluvis.
Pul dne jsem s nim byla.
Kdy uz konec nepochopis,
ze u nej nemas zadnou sanci? Zapomen na nej.

Pokud mi napíše, budu ji ignorovat.
Druhý den ráno to bylo s Merry o něco lepší. Mluvila jsem s ní jen mezi dveřmi, protože už poslíchala za

Ondrou do nemocnice.

Nestačí řešit přípravy na ples a všechno kolem něj, školu a koncerty a další věci. Teď ještě řešit Merry a Ondru.

Celou neděli jsem strávila s Jessem. Povídali jsem si o Merry a o Ondrovi a vůbec o tom, co se stalo.

Ahoj. Nová kapitola je až dnes, protože mi to od pátku hlásilo, že jsem ještě nic nenapsala. Proto dnes dvě kapitoly. Snad už to bude dobrý.
Vaše Cath❤