:│73│:

646 49 0
                                    

V pondělí jsem od třídní dostala přihlášky na střední zpět. Dala mi i pro Jesseho, protože se hlásíme na stejné školy. Hudební a výtvarné gymnázium. Neumím si představit, že budu hrát každý den tak, jako dříve Harry.

Neváhala jsem a hned přihlášky donesla do školy. Bylo to zvláštní. Ničím se nelišila od naší základky, jen jsem v ní cítila mírné napětí.

Naštěstí jsem tam potkala Iren.

"Jé, ahoj, Jess. Co ty tady děláš?" vypadala hodně překvapeně.

"Ahoj. Jdu odevzdat přihlášky, ale nevím kudy kam. Poradila bys mi?"

"Jo jasně. Nebo víš co? Já tě tam zavedu. Chceš na studijní hudebního, nebo výtvarnýho gymplu?"

"Abych řekla pravdu, tak na oboje."

Prohlédla si mě od hlavy po paty a potom řekla jen: "Páni. Tak jo. Jde se."

Neznělo to moc nadšeně. Jako bych nebyla dobrá.

"Tak tady je ředitel hudebnoho a vedlejší dveře jsou výtvarnýho."

"Děkuju. Přeju ti hodně štěstí."

"Díky. Až přijede brácha tak mu řekni, aby se mi ozval."

"Tak jo. Ahoj."

Otočila se a odešla. Dneska mi přišla nějaká nabroušená.

Nejprve jsem zaklepala na dveře pana ředitele od hudebního gymnázia.

"Vstupte." ozvalo se zevnitř.

Pomalu jsem otevřela dveře. Kancelář byla čistá, světlá, dominovalo v ní.velké černé koncertní křídlo. To bych v kanceláři ředitele nečekala. Stůl měl menší a schovával se za křídlem. Byl to zajímavý pohled.

"Dobrý den, pane řediteli."

"Dobrý den. Pojď dál a posaď se. Co bys potřebovala?"

Byl hrozně hodný a příjemný.

"Děkuji. Nesu přihlášky ke studiu." podala jsem mu svoji i Jesseho přihlášku a sedla si do černého koženného gaučíku.

"Slečna Stevensová? Váš bratr je Herry Stevens?"

Pousmála jsem se. "Ano, je. A Elis je moje sestra. Ta akorát chodila na výtvarné gymnázium."

"Opravdu? Tu také znám. A teď byste sem chtěla chodit vy?"

"Ano, ráda bych. A můj přítel také."

Usmál se. "To věřím. A chtěla byste radši sem k nám na hudební, nebo vedle na výtvarné gymnázium?"

Nad odpovědí jsem musela chvíli přemýšlet.

"Po pravdě nevím. V tomto ohledu nejsem vyhraněná. Zkusím oboje a uvidím, jak to dopadne."

"Jestli máte takový talent jako váš bratr , tak.budu doufat, že se budeme potkávat čestěji." podíval.se.na druhou přihlášku. "To je ten váš přítel? Jesse Astins?"

"Ano. Bohužel je dlouhodobě nemocný, takže nemohl přinést přihlášku osobně."

"To nevadí." podíval se mi na ruce. "To mýte přihlášku ještě na výtvarné gymnázium?"

"Ano. Musím je také odevzdat."

"Tak mi je tu nechte. On tu pan Levenord stejně není. Předám mu je."
Mrkl na mě a usmál se.

Také jsem se usmála a přihlášky mu předala.

"Mockrát děkuji." zvedla jsem se a mezi dveřmi se s ním rozloučila. "Na shledanou."

"Na brzkou shledanou." Usmál se a zamával mi.

Po cestě domů jsem přemýšlela, co to všechno mělo znamenat. Ten ředitel je vážně super. Je s ním sranda.

Hned jak jsem přišla domů jsem napsala Jessemu zprávu:

Prihlasky vyreseny, nemusis si delat starosti. Jak ti vubec je? Muzu za tebou prijit?

Za chvíli mi přišla odpověď.

Vazne? Tak to je dobre. Bohuzel, nemuzes. Teda muzes, ale nemuzes me ano chytnout za ruku. Chce se mi z toho brecet. Hrozne se mi styska, miluju te! :*

Jakmile jsem dočetla, začala se mi koulet po tváři slza. Je to tak hrozný, když se nemůžu vidět s někým, koho miluju.

Celý březen jsem se nějak protloukala školou, kde bylo čím dál tím.větší dusno kvůli blížícímu se plesu.

Taky Laura mi dávala pořádně sežrat to, že je Jesse. Pořád nemocný a v nemocnici. Bylo to hrozný.

2. dubna konečně pustili Jesseho do domácího ošetřování. Už jsem ho mohla chodit navštěvovat, ale po pravdě na to skoro nebyl čas. Volali jsme si každý den, ale to mi nestačilo. A jessemu taky ne.

14. dubna jsem se rozhodla, že za Jessem po škole zajdu.

Ahojky lidušíni!
Tak konečně je tu pro vás další část. Psala jsem ji mezi maratonem otázek k maturitě, tak kdyby tam byly chyby, moc se omlouvám.
Musela jsem udělat tak velký skok, jelikož jsem nevěděla o čem psát. Snad vám to nevadí.
Včera mě napadlo, jestli byste se o mě a mém příběhu nechtěli dozvědět víc, nebo třeba v jaké jsem fázi. Nějakou stránku, nebo tak něco. Líbilo by se vám to? Chtěli byste něco takového? Budu hrozně moc ráda, když mi dáte vědět.
Děkuju za všechny hvězdičky, přečtení i komenty. Dělají mi radost :)
Mám napsáno pár dílů do předu, tak třeba budu vydávat častěji.
Ještě jednou děkuju.

Vaše Cath❤

Spojeni hudbouKde žijí příběhy. Začni objevovat