Spojeni hudbou

:│170│:

Když jsme dorazili domů, ještě se nám nechtělo spát. Věděla jsem, že v celém domě budeme sami a i Jesse to věděl. Chtěl, abych si ten večer pamatovala. Celý večer mi to opakoval. Ani jsem nevěděla, jak moc to myslel vážně.

Už od výstupu z auta se choval přinejmenším velmi romanticky. Otevřel mi dveře, přes práh domu mě přenesl. Bláhově jsem si myslela, že mě hned postaví na zem, ale ono ne. Zabouchl za námi dveře a začal mě líbat. I já jeho. Bylo to dokonalé. Myslím, že lepší závěr tohoto dne jsem si nemohla přát. Nic takového ani neexistovalo, než být sama v domě s klukem, kterého miluju nade všechno na světě.

Pomalu se začal přibližovat ke schodům.

„Lásko, pusť mě, já umím chodit,“ zašeptala jsem.

„Já vím, ale já tě chci nosit,“ řekl nahlas a dal mi pusu.

Jak řekl, tak udělal. Vynesl mě až nahoru, kde mě už konečně postavil na zem. Musela jsem si zout boty, protože mě z nich už hrozně bolely nohy.

Dveře byly otevřené, což mě překvapilo. Můj pokoj vypadal romantičtěji, než jindy a to tam tentokráte nehořela ani jedna svíčka.

Když mě Jesse pustil, šla jsem ke svíčce, kterou jsem měla na klavíru, abych ji zapálila. Přišel ke mně zezadu a šeptal mi do ucha hrozně krásné věci. Že mě miluje, že nechce nikoho jiného a podobné. Mně se to moc líbilo a tak jsem ho nechala, aby dělal, co uzná za vhodné.

Ruce se mu volně pohybovaly po korzetu. Najednou se vzdálily a začaly mi rozvazovat šaty. Bylo mi jasné, co chtěl udělat. Pomalu jsem se k němu otočila čelem a ještě pomaleji se na něj podívala. Viděla jsem v jeho očích, co by chtěl a byl by za to rád.

Já, pokud vím, jsem byla nezkušená stejně jako Jesse. Nechala jsem všechno na něm. Pomalu mi rozvázal celé šaty. Sundal si frak, protože už se začínal zahřívat. A nebyl sám. Najednou jsem se začala stydět. Otočila jsem se k němu zády a on toho využil. Zajel mi rukama na břicho, pod šaty, samozřejmě, a potom je začal zvedat. Nevím, jestli si toho všiml, ale neměla jsem podprsenku. K těmto šatům by se více než nehodila a byla by tam k ničemu. Najednou jsem se celá zachvěla a on přestal.

„Lásko, je všechno v pořádku?“ zněl trochu nervózně.

„Já, já nevím.“ Vylezla jsem z šatů, vzala si župan, sedla jsem si na postel a Jesse si přisedl vedle mě.

„Copak? Udělal jsem něco špatně?“ zněl docela vyděšeně a smutně.

„Ne, tebou to není. Jen…“ nevěděla jsem, jak pokračovat.

„Jen? Nevíš, jestli je ten správný okamžik?“

Nemohla jsem se mu podívat do očí, a tak jsem jen souhlasně kývla.

„Promiň, všechno jsem to zkazila.“ Pomalu jsem cítila, jak se mi hnuly slzy do očí.

„Ale nezkazila jsi nic. Já si to také myslím. Víš, jsi první holka, se kterou jsem se vůbec kdy líbal. A i to ostatní.“ Pomalu si začal svlékat kalhoty a lehl si do postele jen v košili. Já se k němu přitulila a jednu nohu jsem si dala přes něj. Chvilku jsme si tak povídali, ale jen chvilku. Potom jsem si na něj obkročmo sedla a pošeptala mu: „Měním názor. Myslím, že je správný čas.“

Zdálo se mi, že moje rozhodnutí se mu líbilo. Pomalu mi rozvázal župan a já před ním, no vlastně na něm seděla skoro nahá. Položil mě vedle sebe a sám si sundal košili.

Po delší chvilce jsem se zvedla, vzala si župan a odešla jsem se do koupelny osprchovat. Za chvilku přišel i Jesse a okamžitě ke mně připojil, nejen ke sprchování. Bylo to krásné. Snad ještě lepší, než v posteli.

Jakmile jsme se vrátili do postele, chvilku jsme si povídali, ale Jesse skoro hned usnul. Chvilku jsem se na něj dívala, ale vydržela jsem to jen chvilku, než jsem také usnula.

Ahojky!!
Konec roku se nezadržitelně blíží a já vám přináším poslední kapitolu tohoto roku.
Vím, že letos jich moc nebylo, hlavně teď ke konci roku.
Snad se to příští rok zlepší.
Chtěla bych všem popřát vše nejlepší do nového roku, hodně štěstí, zdraví, lásky a všeho. Vám, co píšete plné hlavy nápadů, žádné bloky a hodně inspirace.

S láskou, vaše milující Cath ❤