Spojeni hudbou

:│68│:

Když Annie přišla, měla jsem radost.

Šly jsme rovnou do obýváku. Annie si sedla na gauč a já na křeslo, které bylo kousek od zdi.

"Promiň, že jsem byla teď nepoužitelná."

"Jess, to je v pohodě, já to chápu. Je jasné, že jsi teď neměla moc na nic náladu."

"Jo no. Ale teď už jsem v pohodě a jsem hrozně zvědavá, co se stalo na těch horách."

An se na mě podívala. Asi se jí moc nechtělo, ale i tak začala.

"No, dobře. Byla jsem s rodiči a Se Sarah. To je moje starší sestra. A Sarah má kluka Justina. Ten tam byl se svými kamarády. Jeden ten jeho kamarád tam měl mladšího bratra. Ale to jsem se dozvěděla, až později.
Jezdila jsem si vlastně sama, protože mamka ani táta nejsou zrovna dobří lyžaři. Spíš jsou na to si lehnout na lehátko a chytat sluníčko. Takže bych na ně musela pořád čekat a to se mi nechtělo. Sarah pokaždé někam zmizela s Justinem, takže mi ani nic jiného ani nezbývalo.
Jednou, když jsem čekala ve frontě na vlek, tak se ke mě přidal jeden kluk, asi v mém věku.
"Můžu s tebou?"
Nečekal na odpověď a už seděl vedle mě. Byla to sedačková lanovka a ještě k tomu jen pro dva, takte jsme se k sobě museli docela zmáčknout.
Najednou se sedačka zastavila. Ne, že bych se bála výšek, ale nebylo to moc příjemné, když tu se mnou sedí kluk, kterého neznám a ještě k tomu fouká.
Po pěti minutách to začalo být děsivé. Hlavně se zvedl vítr, který neustával, takže mi začala být zima a houpalo se to s námi.
"Si v pohodě?" Zeptal.se mě najednou.
"Jo, v pohodě. Co ty?"
"Úplná pohodička."
V tom jsem se ale začala třást. Byla mi už vážně zima.
Čas od času se lanovka pohnula, ale nijak se to nezlepšovalo.
"Vím, že na to teď není asi nejlepší doba, ale jsem Mark."
Opatrně mi podal ruku a já mu ji vřele stiskla.
"Já jsem Annie. Ty jsi tu sám?"
Ruku mi pustil a otočil ke mě hlavu.
"Neblázni. Jsem tu s bráchou a ten je tady s kamarádama. Takže jezdím sám. Co ty? Na tebe určitě nahoře čeká nějaký krasavec."
"Ha, tak to doopravdy nehrozí."
Nechápavě se na mě podíval. "Nejsem zrovna ten typ holky, na kterou by se stála fronta."
"Proč si to o sobě myslíš?"
"To je jedno. Jsem tu s rodiči a sestrou, která tu má "náhodou" kluka. Takže se vždycky zdejchne a mě nechá jen tak. Takže jsem tu sama, stejně jako ty."
Na to už nic neřekl a lanovka se naštěstí rozjela. Od té doby jsem ho neviděla. Byla jsem ráda, ale také mě to mrzelo.
No a to byl teprve začátek. Potom jednou přišla Sarah a i všichni Justinovi kamarádi. Poznala jsem mezi nimi Marka. A tím jsem poznala, že je člen Justinovi party.

A to byl asi největší zážitek z hor."

Když mi to dovyprávěla, zůstala jsem na ní zírat s otevřenou pusou.

"Jess, dýchej."

Zatřásla jsem hlavou, abych se vzpamatovala.

"Tak to je hustý. A dal ti číslo?"

Nechápavě se na mě podívala. "Proč by mi měl dávat číslo? Vždyť se neznáme."

"To jo, ale líbila ses mu, to je jasný."

"Jess, neblázni. Nevíc nebyl tak hezký." snažila se mi lhát, ale poznala jsem to na ní.

Najednou mi zapípala SMS. Byla od Jesseho. Co mi může chtít? Nestalo se mu něco? Najednou mě přepadle obrovský strach.

Ahojky!!! Konečně je to další kapitola. Moc se omlouvám, že to v poslední době tolik trvá, ale nemám nápady ani čas.
Jsem ráda, že mi zůstáváte věrni. Moc děkuji za podporu.

Vaše Cath❤