Spojeni hudbou

:│111│:

Probudila jsem se někdy v noci, ale Jesse tu nebyl, ne v mém pokoji. Vylezla jsem tedy z pokoje a šla se po něm podívat.

Obešla jsem všechny pokoje, ale nikde nebyl. Ani v koupelně.

Nakonec jsem se vydala dolu do obýváku, jestli si nelehl tam. Ani tam nebyl. Začala jsem o něj mít docela strach.

Pak jsem ale zašla do kuchyně a tam byl všude hrozný nepořádek. A uprostřed rozsypané mouky na stole ležel Jesse. Před sebou měl misku plnou nějakého těsta.

Vlasy měl šedivé od mouky a ruce celé špinavé od těsta.

Vypadal jako šípková Růženka. Chvíli jsem se na něj dívala a pak mě napadlo, že bych mezi tím mohla vyzdobit pokoj. Budeme tam celý zítřek, tak ať to  něčemu vypadá. Náš první společný první Máj.

Koupila jsem svíčky a nějaké věci na výzdobu, ale zase sem to nechtěla přehánět. Mám ho ráda, je to moje všechno.

Byla jsem hotová asi za hodinu někdy v noci. Ale nevadilo mi to, protože se mi stejně nechtělo spát.

Když jsem se rozhlédla po pokoji, bylo to dobrý. Vypadalo to dobře.

Došla jsem dolu a probudila ho.

"Miláčku, vstávej. Pojď si lehnout, ať tu nejsi zkroucený jako paragraf." zašeptala jsem mu do ucha, dala mu pusu do vlasů a pohladila ho po zádech.

Pomalu zvedl hlavu a místo očí měl uzoučké štěrbiny. Vypadal úžasně. Dokonce i na tváři měl těsto.

Pomalu se zvedl do sedu a protáhl se.

"Co se stalo, kde to jsem?" působil zmateně a zároveň hrozně roztomile.

"Jsi u mě v kuchyni a co si tu dělal netuším. Je to tu jak po boji." stoupla jsem si, ukázala po celé kuchyni a nakonec si dala ruce v bok.

Promnul si oči a smutně se na mě podíval.

"Promiň, lásko. Já to uklidím. Ale nejdřív pojď ke mě." chytl mě za ruku a stáhl  sobě na klín.

Chtěla jsem se bránit, ale nešlo to. Byl silnější. 

"Vyhrál jsem." zašeptal mi do ucha.

Já jsem se jen pousmála a pořádně ho objala. 

"Jesse, musíme uklidit. Šup, pust mě." stále mě držel kolem pasu a odmítal mě pustit. "Ale no tak, na to bude čas i potom." znovu jsem se pokusila vstát. Opět neúspěšně.

"Když mi dáš pusu, tak tě pustím." protočila jsem oči a dala mu ji.

"Tak, a dme." Jenže on mě zase nepustil. "Hele! Pusť" smála jsem se a nemohla přestat.

"Tak jo, dej mi ještě jednu a už tě pustím." nadechla jsem se a dala mu ji. Ale stejně mě nepustil.

"Jesse." řekla jsem jakoby naštvaně.

Když už mě konečně pustil, tak jsme se dali do úklidu. Uklízet v půl jedné v noci je vážně něco.

Ale zábava to byla. Pustili jsme si k tomu písničky a šlo nám to raz dva.

Každá minuta strávená s Jessem mi připadá, jako by měla sotva třicet sekund, a ne šedesát.

Když jsme měli uklizeno, nastal čas uklidit i Jesseho. Jeho vlasy, ruce i obličej. Nemluvě o oblečení, které měl také od těsta.

"Asi se budeš muset svléknout." mrkla jsem na něj a zasmála se.

"Ještě štěstí, že tu má tu mikinu." řekl mile a sundal si tričko, které měl celé od těsta. 

A mě se naskytl pohled na jeho tělo. Na jeho boží tělo. Zhasla jsem v kuchyni, chytla  ho za ruku, a táhla ho k sobě do pokoje.

Když jsme stáli mezi dveřmi, uviděl, co jsem udělala.

"Teda, to je nádhera." stoupl si za mě a objal mě zezadu. V tu chvíli mi bylo tak nádherně, že jsem nechtěla, aby to někdy skončilo.

Tak, konečně je tu další kapitola, která mi dala zabrat. Ale je tu a já doufám, že se vám moc líbí. Je plná mých zážitků z dnešního dne, tak snad z ní máte také dobrý a hezký pocit jako já.

Moc děkuji moc za všechno!

Mám vás moc ráda

Užijte si víkend.

Vaše Cath❤