Spojeni hudbou

:│Prolog│:

V síni už bylo téměř plno. Spousta mužů a žen, rodičů vystupujících už našlo svá místa. Ženy především těkaly očima po místnosti v domnění, že najdou svoji ratolest. Muži si mezi sebou povídali a navazovali nová krátkodobá přátelství z nouze a nudy.

Jedna z těch žen se podívala na mě - štíhlou nižší blondýnu s dlouhými vlasy sepnutými tak, aby mi nepadaly do očí.

„Jessinko!"

Zmiňovaná 'Jessinka' jsem já. A momentálně se snažím neexistovat.

Každá druhá holka tu má černé šaty, včetně mě a já začínám mít pocit, že ze všech vypadám nejhůř.

Snažím se dostat k mamce, která na mě už netrpělivě mává ze svého místa.

„Tak jak ses rozhodla?"

„All of me, ale nemyslím si, že to bude stačit."

„Ale nesmysl! Jsi přece moje dcera."

No právě, pomyslela jsem si.

Z reproduktorů se začne linout příjemná hudba značící, že soutěž brzy začne. Odeberu se tedy za ostatními a tiše vyčkávám.

Začínám uvažovat o tom, že to vzdám.

„Dámy a pánové, vítejte již u šestého ročníku klavírní soutěže Amadeus!"

Po úvodním slovu ředitele soutěže se ozve hlasitý potlesk. Muž na pódiu všechny jediným gestem umlčí a získá zpět ztracenou pozornost.

„Rád bych vám představil vážené hosty, kteří se ujali role porotců pro tento večer." Z mikrofonu slyším známá jména a dělá se mi mdlo. Samí profesoři na konzervatořích nebo profesionální umělci.

Dnes je to buď všechno, nebo nic. Buď se ztrapním, nebo proslavím. Žádná střední cesta neexistuje.

Každý ze soutěžících předvádí vynikající prstoklad a složité variace. Na to já nikdy neměla. Vždycky jsem do hudby vnesla něco ze sebe, a to se projevilo i na technice.

To bylo samé „Srovnej si prsty Jessiko!" a „Žádný kudrlinky, mladá dámo, hrajeme podle not."

Přede mnou se střídají další a další lidé mého věku a já se snažím uklidnit své zběsile bušící srdce. Tohle nezvládnu.

Jako v transu opouštím své místo a vydávám se ven na vzduch. Konkurenti se za mnou ohlížejí.

„Aspoň odpadne a my se pak líp umístíme." Nehezkou poznámku nejde přeslechnout. Vypadla z úst malé Asiatce.

Kdo ví proč, tipovala bych její příjmení na Nguyen. Vietnamky se tak jmenují často, na každé soutěži je minimálně jedna - a vždycky jiná.

Neotáčím se a poslouchám její kamarádku. „A slyšela' s, co si vybrala? All of me, jestli to zahraje, bude to zázrak. Ta bude ráda za Ovčáci čtveráci."

„A ty šaty, co má na sobě."

„Jsou z druhý ruky, víš, jak to chodí... "

„Určitě jí jde jen o peníze z výhry."

„Ne, rozdala by je sirotkům v Africe!" Následuje oboustranný smích. Normálně bych nad jejich poznámkami jen protočila oči. Problém je, že dnešní den není normální a je poslouchá celé osazenstvo naší malé šatny.

Rázným krokem vycházím ven, ráda jim dopřeji pocit zadostiučinění. Přidávám do kroku. Nemířím ven, jak jsem původně chtěla. Opatrně nakukuji do místností v budově až najdu tu pravou. Je v ní klavír, to, co teď nejvíc potřebuji.

Usedám za něj, ruce mi samy běhají po klávesách. Nehraji žádnou známou melodii. Zkrátka jen vyjadřuji to, co slova nedokážou a srdce říct nemůže.

Představuji si sama sebe ve velké koncertní síni. Prostorem se nese melodie mé hudby a najednou utichne. A pak posluchači tleskají a já se ukláním té spoustě lidí. Potlesk je skutečný.

Otáčím se za zvukem a dívám se na jeho původce - mladý kluk v mém věku, vyšší než já, černovlasý.

Účastník soutěže a potenciální konkurent. „Slyšel jsi to?" ptám se na otázku, i když znám odpověď.

„Jo. Co to bylo?"

„To jsem byla já." Pokrčím rameny a váhavě se usměji.

Zvedám se, je na čase jít zpět do šatny.

„Stejně nikdy nevyhraji." Poslední věta, kterou utrousím, než se protáhnu kolem neznámého a opouštím místnost.

Zastavuje mě až rychlý dupot.

„Hej, počkej!"

„Hmm?"

„Jak se jmenuješ?"

„Jessika."

„Jessiko, ty to chceš vzdát, vidím to na tobě. Opovaž se to udělat! Jestli předvedeš aspoň tak dobrý výkon jako tady teď, máš šanci."

„Proč bych ti měla věřit? Taky soutěžíš." Na tohle neměl argument, zaskočila jsem ho.

Natáhl ke mně ruku.

„Jesse."

„Jsem Jessika."

„Já vím. Já jsem Jesse."

Na oplátku stisknu ruku i já jemu. Poté se naše cesty opět rozdělí.

Děkuju za pomoc při hledání inspirace Irethis a Secretia . Děkuju, holky :)

Vaše Cath❤