Spojeni hudbou

:│157│:

„Jelikož jsem kormidelník, tak určuju směr. Jestli budeš mít jakýkoli poznámky, nemám problém tě dostat do vody." Vyhrožovala mi Laura.

„Neboj, budu zticha, maximálně upozorním na nějakou překážku," řekla jsem klidně a tiše.

„Na to zapomeň, žádný připomínky. Bude ticho. A dělej, jedeme."

Modlila jsem se, abych ji nemusela na nic upozornit, protože její nálada opravdu nebyla nejlepší. Nebo možná byla. Tím, že mě měla v hrsti, se výborně bavila.

„Lauro, pozor, strom!" zakřičela jsem. Bylo jí to úplně jedno a se smíchem mě do něj navezla.

„Seš blbá? Mohla si ji zabít!" křičel z vedlejší lodě můj ochránce.

„Ale prd. Měl by sis dát něco studenýho na hlavu. Nebo počkej, já vás otočím a bude to vyřešený."

Ono jí nestačilo, že jsem byla celá poškrábaná, ještě do toho chtěla namočit i kluky z vedlejší lodě.

K mému štěstí jsme právě vysedali a šli se podívat na jez.

Na cestu zpátky jsme si mohli vybrat partnera, jakého jsme chtěli. Můj výběr byl naprosto jasný.

„Už tě k nikomu nepustím," zašeptal mi Jesse do hlavy a objal mě.

Jeho ruce jsem chytla a usmála se.

„Jesse, pojedeš se mnou, jo? A bez debat." Rozkázala Laura.

„Ne, já už svého partnera mám. Na život a na smrt, do vody i do peřin," dokázal ji odmítnout.

„Co to slyším? Jakou postel? Vy dva spolu?" objevila se vedle nás třídní.

„Ne, Jesse si jen dělal legraci. Nemějte strach, paní učitelko." Obhajovala jsem nás.

„Já ti věřím. Tak, vyrážíme." Rozhodla třídní a konečně jsme vyrazili zpět.

Jesse rozhodl, že já pojedu vzadu, protože teď bude makačka rozjet loď. Tedy pro mě, jelikož to bylo proti proudu.

Jako správy gentleman mi pomohl do lodi a mohli jsme vyrazit.

Když jsme dojeli do cíle a zároveň startu naší cesty, vytahovali jsme loď z vody. Jesse by to nejradši udělal sám, ale v jednom to nešlo.

Po příjezdu všech, což trvalo, protože Laura se znovu vyklopila, nám třídní dala pár informací k večeru a noci.

„Všichni jste zvládali první výlet, což je dobře. Večer bude probíhat následovně. Jelikož je ještě dost světla, tak si půjdete postavit stany. Potom máte do šesti volno a v šest máme večeři v tom hotelu, kde máte momentálně věci. Holky, moc děkuju za pomoc a uvidíme se zítra." Rozloučila se s Amber a Nicoll, které se s námi rozloučili zamáváním. „Jo, poprosím, Jess a Jesse, pojďte sem ke mně."

Podívali jsme se jeden na druhého nechápavě a poslechli pokyn.

„Asi chápete, co vám chci říct. Ne, že bych vám nevěřila, ale všichni by byli proti, kdybyste spali spolu ve stanu. Já osobně nemám nic proti, zvlášť, když vás tak dobře znám, ale... prostě to nejde." Prozradila nám třídní.

„Paní učitelko, ale my máme společný stan, počítali jsme s tím, že nám to povolíte úplně," vydala jsem ze sebe dost překvapeně.

„Jak jen jeden stan? No, tak si hold každý vleze k někomu jinému, nebo jeden k někomu a druhý zůstane sám."  

No to je teda řešení, napadlo mě.

„U koho z holek je místo?" zeptala jsem se tiše a opatrně.

„Myslím, že u Aliny a s ní tam je myslím Laura." Když doříkávala druhé jméno, došlo jí, že to asi není správná volba.

„A u kluků?" zeptal se odhodlaně Jesse.

„No, tam by ses musel zmáčknout ke každému, protože všichni mají stan pro dva."

Třídní pomalu docházelo, že jediná možnost, je nechat nás spát spolu v jednom stanu.

„Tak jo, ale musíte mi slíbit, že přijdete, padnete a budete spát vedle sebe. Nic se nestane, jasné?"

Nepřekvapilo mě, že nám to třídní řekla, ale i tak jsem se cítila mírně ponížena.

Oba jsem jí to slíbili a šli za ostatními do hotelu pro věci.

Jesse mi bral věci a snažil se, abych nenesla nic, ale není gorila, aby všechno vzal.

„Díky, tady mi to polož a já ho postavím, za tu prohranou sázku,“ připomněla jsem mu.

V tom mi vytrhl stan z ruky a vítězně řekl: „Ne, já ho postavím. Prosím, nech mě postavit alespoň takto podřadný příbytek pro mou princeznu,“ řekl rozhodně a oddaně.

Nakonec mě posadil na zem a začal stavět stan sám. Když jsem mu chtěla pomoct, odehnal mě.

Mít takového kluka je sen.

Mít takového kluka jde snad jen ve snu, tedy pokud se vám zdají sny. :D snad se kapitolka líbí a užíváte si každé slovo.
Mějte se krásně, užívejte si dokud to jde.
Vaše Cath ❤