Spojeni hudbou

:│94│:

Od konce dubna a v průběhu celého května jsme převážně řešili ples. Co na něm bude a jak to bude, kdo co zařídí, jestli budeme mít šerpy a růže, a nebo jak to bude.

V pondělí 24. dubna to naše dohadování už nemohla třídní vydržet a řekla.

"Domluvte si jednoho člověka a ten to bude řešit se mnou. Já osobně bych byla pro Jess, protože se už osvědčila s výběrem barev. Ale nechci zase další hádky." když to říkala, dívala se na mě a na Lauru. bylo mi jasné, že bude zase nadávat.

"Takže, kdo je pro Jess?"

ruku zvedla celá třída, až na... no jasně, až na Lauru.

"Tak jo. Jess, budeš mě informovat o každém kroku, na čem jste se domluvili."

"Dobře. Alenevím, jestli to budu všechno zvládat. mám ještě na závěrečném koncertě hrát na klavír, také mám koncert s klavírem v ZUŠce. Ale snad to zvládneme. Máme přece dost času."

Měli jsme dneska takové nezáživné předměty, tak jsem se domluvila s učitely, že budu s Jessem hledat nejlepší písmo a barvu. Naštěstí nas všichni nechali.

Poslední hodinu jsme měli dějepis. Náš dějepisář vždycky chodil pozdě, tak jsem se třídou začala už o přestávce probírat. Stoupla jsem si s Jessem před tabuli a začali jsme.

"Takže, předvybrali jsme s Jessem pár barev, které by se mohly hodit k našim barvám. Večer vám je pošlu do skupiny. A taky jsme našli pár pěkných písem."

"Takže ste si to vybrali podle sebe. Úžasná Jess to zase zařídila. Neni ti to trapný, paní dokonalá?" Jasně, LAura do všeho musí hned rýpat.

"Lauro, co vyvádíš, vždyť jsou to jen návrhy."

"Ty aby ses jí nezastal, Jesse."

"To bych byl špatná přítel." otočil se a šel si za mnou sednout.

"Ona pro tebe neni, Máš na víc." Křikla mu do zad, jako bych tam nebyla.

Jesse se zastavil, pousmál se, nadechl se a otočil. Celá třída se na něj dívala a čekala, co udělá.

"A ta, na kterou mám, máš být jako ty?"

"No a? Já tě miluju. Chápeš to?" křikla na mě.

"A já miluju Jess. Tak už to pochop." šel si sednout, protože na chodbě se ozvaly kroky.

"Jesse, já tě jednou dostanu a bedeš můj. Jenom můj!" to už jsem nevydržela a začala se smát a icelá třída. I Jesse. A... i učitel dějepisu.

"Děkuji, Lauro, za krásnou vsuvku. Rovnou tu zůstaň a něco nám pověz o Křišťálové noci."

"Co? Proč já. To není fér."

"Lauro, nediskutuj se mnou. Jsi zkoušená. Tak, kdy byla?"

Seděla jsem vedle Jesseho a byla spokojená. Zastal se mě a Laura dostala co proto. Ale myslím, že s tím, co ví, bude zkoušený i někdo jiný. A to nejspíš já.

Měla jsem štěstí. Měl toho dost a radši probíral další látku. Už tak jsme hrozně pozadu.

Jesse se ke mě přiblížil a dal mi na stehno ruku. Snažila jsem se psát si, ale nešlo to. soustředila jsem se jen na to teplo, co šlo z jeho ruky. Bylo to zvláštní. Měla jsem chuťho zatáhnout pod lavici.

Pro mé štěstí konečně zvonilo.

Sbalila jsem si věci a už chtěla jít, ale Jesse mě stáhnul zpět na židli. Všichni už ze třídy odešli a zůstali jsme tam jen my dva.

"Jess, prosím, už mě netrap." řekl smutně a nevím, nějak podrážděně.

"Co jsem udělala?" ptala jsem se nechápavě.

"Nedalas mi pusu. A to hrozně dlouho." přibližoval se ke mě, začal mě líbat a pomalu mi začal zajíždět pod tričko.

"Jesse, tady ne, někdo přijde."

"To mi je jedno." a sjel mi na krk, kde pokračoval s líbáním.

"Jesse, ne, prosím. Tak pojď k nám. Tam nikdo nebude." zašeptala jsem mu.do.ucha.

Najednou přestal, hodil si věci do tašky a jako ohnivá čára jsme leteli ke me domů.

:* Vaše Cath