Spojeni hudbou

:│116│:

<Písničku od 5:05>
/\/\

Já ani Jesse jsme tomu nerozuměli.

Nechápavě jsme se na ně podívali, ale nevnímali nás.

„Kat, moc ti dekuju." řekl táta, když zvedl mamku do vzduchu.

Když ji postavil na zem a podívali se na nás tak pichopili, že tomu nerozumíme.

„Jess, holčičko naše, budeš mít sourozence." řekla s nadšením mamka.

Jen jsem vykulila oči,. Nebyla jsem schopna říct ani slovo.

„Teda, moc gratujuju." ozval se z pod mě Jesse.

Já jsem jen seděla a snažila se to pochopit.

„Jess, holčicko, ty nemáš radost?"

Pomalu jsem zvedla oči od země a podívala se na mamku. Vypadala docela vyděšeně.

„Jasně, že mám. Jen jsem to nečekala. Moc gratuluju." vypadlo ze mě a cítila jsem, jak se mi na tváři tvoří úsměv.

Po chvilce mi to došlo a vyjekla jsem radostí a skočila mamce kolem krku.

„Opatrně!" řekl táta.

„Ale Benji, vždyť mi ještě nemůže nic udělat, tak klid."

Pustila jsem mamku a tátovi se ulevilo. Doktor se v něm nezapře.

„Tak pojďte na dort, mám na něj chuť." řekla mamka a oblízla se.

Vzala jsem Jesseho za ruku a odvedla do kuchyně.

Než jsme tam došli, tak mě zastavil v předsíni.

„Kolikátý to už bude sourozenec?" zeptal se mě.

Nad tou otázkou jsem se zastavila. Nafoukla jsem tváře a pomalu vydechovala.

„Takže Kyle, Sophie, Elis, Harry a pak já. Takže teď bude pátý." musela jsem počítat na prstech, což mě rozesmálo.

„Teda, to je celkem dost. Budeš skvělá starší sestra." pošeptal mi do ucha.

Nad tím jsem se usmála.

Za celý den jsem si nevšimla, jak krásně voní. A teď se mi z toho podlamovala kolena.

„Kde jste, vy loudové? Mamka vám to všechno sní!" dělal si z ní táta srandu. Z kuchyně jsem slyšela mamku, jak říká, že to není pravda.

Jesse mě chytl kolem pasu a došli jsme k nim.

Mamka se na nás usmála a já byla ještě šťastnější.

Po dortu si táta rozbalil další dárky, ale stejně z nich už neměl takovou radost.

My s Jessem jsme se sebrali a odešli nahoru do mého pokoje.

„Co na to říkáš, že budu mít sourozence?" řekla jsem klidně, ale zároveň jsem se bála odpovědi.

„Já se náhodou těším. Jednou bych taky bral sourozence, nebo svoje dítě." najednou se stáhl a zadíval na zem. „Ale to se nestane." dodal smutně.

Nechápala jsem, co tím myslí, ale bylo mi jasné, že o tom nechce mluvit, tak jsem to nechala být.

„A dost depkaření. Pojď, něco si zahrajeme.“ dotáhla jsem ho ke klavíru a posadila ho tam. 

Seděl tam a byl smutný. Proč vždycky najednou obrátí o 380 stupňů a je pak smutný.

Jelikož ani nesáhl na klapky, sedla jsem si na jeho klín a začala hrát. Najednou se pod mými objevily jeho ruce a hráli jsme. Jesse po slepu a já nějakou písničku, co mi zpívala babička před spaním, když jsme byli na Slovensku. Znělo to zajímavě.

Jakmile jsme skončili, otočila jsem se na něj a dala mu pusu.

„A už nedepči. Jasné?“ podívala jsem se na něj podezíravě a hrála si s obočím, což ho rozesmálo. „Ha! To ti sluší mnohem víc.“

Jen se usmál a dal mi pusu.

„Miluju tě!“ pošeptal mi do vlasů

„I já tebe!“ řekla jsem a oba jsme se najednou zasmáli. 

Jak já ho miluju! Věřím mu ve všem. Úplně ve všem. Kéž by to mohlo takhle zůstat navždy.

Ahoj všichni!
Moc se omlouvám, že jsem kapitolu nevydala v pátek, jako vždy, ale měla jsem osobní problémy, a vůbec se mi nechtělo psát. Ale už jsou vyřešené a příběh půjde dál, jako do teď.
Co říkáte na překvapení? Jste rádi, že bude mít Jess sourozence? Co to asi bude? Holka, nebo kluk? A jak se bude jmenovat? Typujte, pište nápady. 🙂
Blížíme se k 50K a já bych vám za toto nádherné číslo chtěla nějakým způsobem poděkovat, tak se ptám, co byste chtěli za odměnu? Pište, řekněte si, co byste chtěli 🙂
Moc děkuju za úplně úplně všechno! Jste nejlepší čtenáři a já vás za to miluju!

Vaše Cath❤️

Písnička: České moře (výběr) - Eduard Douša - Festa academica Praha
PS: Kdo mě najde je super hledač 😁