Shape Of You

XXVI. Kapitola

Marco - tučně
Rei - tučně podrženě
Basil - normálně
Ethan - kurzívou
Mamoru - podtrženě

"Reii.." šeptl jsem tiše a dál hladil jeho kůži. Spal na můj vkus až příliš dlouho.
"Reii, prober se..." šeptal jsem mu do ucha a tiskl k jeho čelu to svoje. Nastal čas jít domů.
"Zítra zase přijdu...neboj, vrátím se...." políbil jsem ho na čele a vstal. Musel jsme si otřít slzičky. Po cestě domů jsem před sebou kopal kamínek, ruce vražené v kapsách a na tváři zachmuřený výraz. To ho vážně nemůžu probudit a nejlépe i pustit, huh?
Došel jsem domů, kde jsem našel poměrně podivuhodnou scénu. Diego, pro které jsem byl dopoledne, ležel polonahý a evidentně i spící ne své části, vedle něj podobně polonahý Aron a nakonec i Basil. Všichni tři měli po hrudi rozeseté cucfleky a kousance.
"Wtf..?!" hekl jsem, ale naštěstí je nevzbudil. Pomalu jsem vycouval a zmateně si ustlal v kuchyni. I tak jsem nemohl usnout a jen koukal do stropu. To jako, že...ehm...Aron a Basil to dali dohromady ještě s Diegem? No, bezva...to bylo potřeba.

Musel jsem usnout, protože mě vzbudili až dveře. Zvedl jsem halvu a viděl příchozího Marca.
"Promiň, vzbudil jsem tě?" zeptal se Marco.
"Jo, ale to nevadí. Byl jsi u mamky?" zeptal jsem se.
"Jo, byl jsem...ve tvé práci a tam mi řekli, kam bych se měl vydat." usmál se.
"A co říkala?" vyptával jsem se zvědavě.
"Byla nadšená a děkovala mi za tebe. Až tě dám trochu dokupy, půjdeš domů. Do nového domů." usmál se a klekl si ke mě. V rámci možností jsme ho objal.
"Děkuji..." šeptl jsem.
"Teď ale spi, jo?" usmál se.
"Dobře." stáhl jsem se a zavřel oči. Ne však abych spal.Pootevřel jsem je a sledoval Marca, jak se převléká. Po těle měl i náznaky svalů...Hmm..Vrátil se mi potlačovaný heat a já tak bez svého vědomí začal vydávat feromony, kterých si Marco musel všimnout. Protože jinak si ten jeho záškub těla neumím vysvětlit.

Konečně jsem usnul. Další šok mě ale čekal ráno u snídaně. První vstal Diego.
"Dobré ráno..." řekl klidně a usadil se k snídani.
"Dobré." odsekl jsem a nadechoval se k proslovu, když přišel i Aron, objal Diega zezadu a políbil na krku. Jenom jsem zůstat sedět jako opařený a s otevřenou pusou na ně zíral. Posledním hřebíčkem do rakve byl Basil, který došel taky - jako jediný z nich oblečený - a oba obdaroval polibkem na čela.
"C-co..." vydal jsem ze sebe přidušeně. Aron mlčel, což bylo divné, většinou komentoval jako první. Diego si mazal chleba a Basil se s tichým rozloučením svých milenců vytratil.
"Ty a ty..." ukázal jsem na ně.
"...jste bráchové proboha!" dokončil jsem myšlenku.
"No a?" zvedl oči Aron od svého jídla.
"To přeci není důvod k tomu, abych Diega nemiloval." opáčil Aron chladně. 
"No to je!" bránil jsem se.
"Ethane, je to naše věc..." vložil se do toho Diego.
"A-ale, tohle je...no, incest!" vyhrkl jsem.
"My to víme. A nevadí nám to, že ne?" podíval se na mě nejstarší z bratrů.
"Půjdu za Reiem..." zvedl jsem se, vzal si jenom nějaké jídlo a vyrazil pryč. Co se to děje?

Koukal jsem co bude dělat. Pomalu se na mě otočil. Dělal jsem, že už spím. Povzdechl si, zakryl mě a jemně pohladil po nezraněných místech zad. Pak vylezl na postel. Musel to v sobě dusit...
Když jsem ale uslyšel podezřele úchylné zvuky, došlo mi, že přišel na způsob, jak si to vykompenzovat bez mého použití. Raději jsem usnul a nepřemýšlel nad tím, co za věci se dějí nad mou hlavou. Lepší nevědět...nebo vědět? Uculil jsem se v duchu nad představou Marca...Co se to ze mě stává za úchyla?!
Ráno jsem se vzbudil akorát, když se můj zachránce převlékal a já tak zase měl výhled, tentokrát, ale na celé jeho nahé tělo. Fascinovaně jsem si ho prohlížel jako svatý obrázek a culil se jako měsíček na hnoji.

"Reii...tak kdy už se probudíš?" škemral jsem ho, ikdyž jsem si nebyl jistý, že by mě slyšel.
"Já už domů nechci..." zamumlal jsem a pověděl mu o bratrech, jejich lásce a Basilovi jako třešničce na tomto dortu incestu a šílenství.
"...takže se mi k nim nechce. Chci být tady s tebou." dokončil jsem vyprávění. Hladil jsem ho a pak si o jeho rameno opřel hlavu. Sklopil jsem ouška, omotal kolem sebe ocásek a tiše vrněl.
V polospánku jsem ucítil dlaň na svých ouškách. Chtěl jsem jí odstrčit v domnění, že to je sestřička, ale když jsem se dlaní dotkl té neznámé ruky, poznal jsem podle velikosti, že není ženská, ale...mužská.
"Čiči..." zašeptal známý hlas. Vyšvihl jsem se do sedu a zíral do pootevřených zelených očí.
"Reii....ty jsi vzhůru!" objal jsem ho kolem krku.
"Jo..." objal mě taky trochu unaveně.
"To je skvělé!" jásal jsem.
"Všechno jsme slyšel..." špitl.
"Slyšel? Spal jsi, ne?" zamrkal jsem a pustil ho.
"I tak jsme to slyšel." usmál se. Opřel jsme si čelo o jeho a spokojeně zavřel oči. Dnešek se ale vydařil...teda, až ty tři magory.

"Dobré ráno..." dělal jsem rozespalého, když se převlékl.
"Uhm..." cukl sebou.
"Dobré...asi máš hlad, co? Včera jsi nic neměl..." usmál se.
"Jo, to by bylo dobrý..." souhlasil jsem. Moje přesvědčení potvrdil i žaludek, který už se ozval.
"Donesu ti něco a kouknem na záda, ju?" usmál se.
Po jídle a mém převázání jsem se s jeho pomocí posadil, ikdyž ne na dlouho.
"Hojí se to docela dobře, nemyslím si, že by to bylo nějak infikované." řekl klidně.
"To je dobře, ale...jizvy budou, ne?" zamrkal jsem.
"To asi ano..." povzdechl si.
"Budeš muset do školy..." zaštkal jsem a zase si lehl.
"Jo, budu muset. Ale naposledy. Zkusím ti sem dát nějaké knížky, ale nevím, jestli tě budou zajímat. Snad tu neumřeš nudou." řekl a dal mi na dosah knížky a nějaké jídlo a vodu.
"Děkuju." poděkoval jsem.
"Řeknu rodičům, aby tě kdyžtak zkontrolovali." řekl a zmizel ve dveřích.
"Ahoj..." hlesl jsme tiše a ještě si nějakou dobu pospal.
Dopoledne se o mě starala matka Marca. Měla obavy, protože jejich nejmladší syn, Basil, se nevrátil včera domů a netuší, kde by mohl být. Policie neuspěla. Byla velmi milá a hodná a já si tak s ní mohl povídat. Připomínala mi svou matku.
Díkybohu mi dala supresiva a tak jsme mohl potlačovat heat alespoň na dobu, co tu budu ležet. 
Odpoledne do pokoje vtrhl štěstím zářící Marco.
"Co se děje?" zeptal jsem se ho zmateně.
"Můj bratr Rei se konečně proudil z umělého spánku!" vyhrkl nadšeně. 

Takže, myslím, že dvě děvčata měla pravdu s trojkou :D omlouvám se všem, co neradi incest nebo trojky, ale já musela :3 A Rei se nám konečně probudil, co vy na to? :)

Moc děkuji za 800 čtení a přes 220 votes c: a to nemluvím o 100 komentech :3