XLIV. Kapitola

150 27 4
                                    

Marco - tučně
Rei - tučně podrženě
Basil - normálně
Ethan - kurzívou
Mamoru - podtrženě

Když jsem otevřel oči, vykřikl jsem. Nebyl to Marco. Byl to Erasmus a vítězoslavně se culil. Jelikož byli s Marcem příbuzní, jejich feromony byli také podobné a tak jsem je nerozeznal. Chtěl jsem se bránit, ale chytil mě pod krkem jako kuře.
"Tak poslouchej..." začal šeptem a já nemohl nic dělat.
"...zachránil jsem ti život, takže jsi odteď jenom můj. Pokud se mi pokusíš vzdorovat, nezabiju tě." pokračoval. Nezabije? Tak to je dobrý...
"Ale zabiju kohokoliv, kdo ti bude blízký. Rodinou počínaje a Marcem končíc." dodal a já jen vykulil oči. To není vůbec dobrý.
"Odteď jsi můj mate, ano? Pěkně počkáme, až budeš mít zase heat a pak to zpečetíme." uculil se a kousl mě do krku. Byl to bond, sice nepravý, ale byl. Vytáhl mě nahoru a pohodil se mnou na zem. Jenom jsme tam tak ležel a přemýšlel, co se to proboha děje a jestli se z toho vůbec vyvlíknu.

Rei usnul. Konečně. Usnul jsme chvilku po něm při uvažování, kdy mě pustí. Už chci ven...
Probudil jsem se brzy ráno, Rei stále spal. Stáhl jsme ho k sobě pod deku a hladil po boku. Byl to ten nejroztomilejší Alfa, jakého jsme kdy viděl. Usmál jsem se a políbil ho na čelo.
Uplynula ani ne hodinka a byl vzhůru taky. Zůstal u mě ležet a jenom podřimoval. Po těch dnech konečně přišla moje rodina - alespoň to, co z ní zbylo, jak jsem se dozvěděl...
"...Kam že šel Diego?!" vyštěkl jsem na Arona a dál hladil Reie.
"Odešel do sousedního města za prací." zopakoval mi klidně.
"A jak mi tady máme podle něj asi přežít?!" byl jsem vztekem a smutkem bez sebe.
"Říkal, že už jsi dospělý." pokrčil rameny.
"Fajn, fajn..." zabrblal jsem. Aron byl zase chladný, ale podle jeho zarudlých očí jsem poznal, že brečel.
"Fajn, zvládnem to...ale rozloučit se mohl." uklidňoval jsem se a třel oči.
"To doufám. Ale ty můžeš nastoupit do práce, snad." pokrčil rameny a uhnul pohledem.

Nasadil mi pouta na ruce, kolem krku zapnul široký obojek znemožňující cizí bond a připnul k vodítku. Takhle mě odtáhl pěšky na okraj celého města, kde byla poměrně nenápadná vila v barvách rodiny Blairů - všiml jsme si toho u Marca, byla to červená a černá.
Doma to měl nádherné a kdybych tam byl na návštěvě a ne jako vězeň, asi by mi spadla brada. Doma mu chodilo plno jiných Omeg. Některé jsem znal od vidění, když jsem byl mladší, určitě jsem je vídal. Pak ale zmizeli. Teď už vím kam. Všechny měly pouta, obojky a jednotvárné, bílé oblečení. Byly bledý, všude kousance a škrábance...prostě v hrozném stavu.
Zacukal jsem se, až řetěz, jenž sloužil jako mé vodítko, zachrastěl. Upoutal tak jejich pozornost. Na chvíli vzhlédly od svých prací a prohlédly si mě. Pak si všichni povzdychly, někdo zakroutil hlavou a zase se vrátily do svých realit plných těžké práce, mytí a čistění podlah.

"Tak...to asi ano." souhlasil jsem. Přeci jenom, bylo mi devatenáct.
 Ale problém byl, že jsem neměl ani základní vzdělání. Uměl jsme číst, psát i počítat jenom proto, že Diego jediný z nás chodil chvíli k jednomu Omegovi, který učil chudé děti Omeg. Ten ale umřel, takže jsme neměli šanci být v jeho péči taky. Takže to Diego naučil mě a Aron sám, doma. Aronovi to šlo skoro ihned samo a byl schopný se vzdělávat sám, ale já měl problémy s učením a trochu i s udržením své pozornosti od neustálého hladu.
"Postarám se o tebe." špitl najednou Rei.
"Co? Co to povídáš, vždyť chodíš do školy..." pohladil jsem ho po vlasech a nebral to vážně.
"Ne, vážně. Udělám z tebe svého mate a budu se muset o tebe starat." zvedl oči a zamrkal.
"Nemám heat...Teda, budu mít, myslím..." zablekotal jsem.
"Tak ti udělám bond a bude to." řekl, jako by to bylo něco tak typického jako zvednout ze země spadlou propisku.
"Reii, to...to nejde...." zakroutil jsem hlavou.
"Tak mu udělej ten nepravý. Vždyť jsou k nerozeznání." vložil se do toho Aron. To už by možná šlo....

"Tak pojď..." táhl mě někam dozadu. Byla to obrovská ložnice plná věcí, které jsme důvěrně znal. Buď už ve mě byly, nebo já byl na nich. Nasucho jsem polkl.
"Musím ti vysvětlit pravidla, jak to tady chodí...myslím, že nejlepší to bude praxí." uculil se na mě. Na čele mi vyrašil pot.
"Podřadné Omegy musí zastávat domácí práce. Většinou jsou to ty už....použité. Však víš." šklebil se. Byl jsem povalen na postel a zasednut. Ruce mi přidělal k posteli.
"No...pak tu jsou na tvé úrovni. Jenom sexuální hračky, nemusíte nic dělat, jenom mi sloužit svými těly, to je dobré ne?" pokračoval klidně a sundal mi triko.
"Já chci domů..." vzlykl jsem jako malé dítě. Na víc jsem se nezmohl.
"Šššš..." usmál se.
"Zítra půjdeme domů, neboj...vezmeš si věci, rozloučíš a zase půjdeš." dodal hned. Kroutil jsem hlavou a brečel.
"A hned zítra půjdeme ještě někam spolu, ano? Myslím, že by bylo hezké, kdyby to věděla rodina..." řekla najednou. Rodina?

"Dobře,....to by možná šlo." souhlasil jsem a než jsme se nadál, měl jsem na krku pořádný kousanec. Jakmile se Rei odtáhl, pohladil jsme ho po vlasech.
"Půjdu už domů, Basil na mě čeká." řekl tiše Aron a odešel. Pořád vypadal dost sklesle. Ten kousanec mi trochu vlil do žil nějaký ten vzrušující hormon. Uculil jsem se na Reie a položil ho vedle sebe na bok. Jenom na mě nevinně koukal velkýma, zelenýma očima. Pohladil jsem ho po boku, sjel pod triko a hladil ho po zádech. Začervenal se a uhnul pohledem, ale já si ho přitáhl polibkem k sobě. Trochu ztratil stud a natiskl se na mě, čímž mi otevřel nové možnosti. Moje celá ruka se ponořila pod jeho triko, hladila ho po hebké kůži zad a ta druhá mu jemně cuchala vlasy. Rukou na zádech jsme ho k sobě víc přitiskl, tělo na tělo. Jakmile se polibek rozpadl, kvůli vzduchu, uculil jsem se na něj.
"Myslím, že by i tvému krčku slušelo pár kousanečků..." špitl jsem. Jako odpověď mi bylo vybídnutí krku. Kousl jsem ho a cítil jsem se tak....hrdě. Jako Alfa. 
"Teď tu budu Alfou já....a ty, ty budeš Omega." šeptl jsem mu do ouška a zatahal za něj zoubky. Jenom kývl a zavzdychal. Všímal jsem si značkování jeho krku a on zase dlaněmi zkoumání mých zad. Podařilo se mi udělat i jeden cucflek.
"E-Ethie..." vydechl slastně a já se znovu uculil. Krása...hezky vzdychá, chci toho slyšet víc.

Doufám, že se líbí :3 Pokud by jste chtěli krátké yaoi (oneshot), tak namém profilu najdete nově Eiffel Tower, což byl dárek pro Yasu-chan7 :) ale klidně se mrkněte i vy :)

Shape Of YouWhere stories live. Discover now