Shape Of You

LXXXVIII. Kapitola

Marco - tučně
Rei - tučně podrženě
Basil - normálně
Ethan - kurzívou
Mamoru - podtrženě

Ráno jsem se probudil konečně v pořádku. Natěšený, vyspaný, odpočatý a šťastný. Během krátké doby se moje city k Marcovi začali vracet  do normálu, možná že i malé sestře.
Hned  jsme doma začal všechno naklízet, u mamky v ložnici jsem ještě jednou překontroloval věci pro prcka a nakonec, celý nedokčkavý, vyrazil do nemocnice.
Přišel jsem akorát, abych jí začal pomáhat balit. Nezapomněl jsem sebou vzít nosítko - vajíčko, do kterého jsem Yui opatrně přikurtoval. Zpočátku se mi třásly ruce, byla tak drobounká, bál jsem, že jeden nesprávný pohyb jí může něco udělat.
"Mami...?" oslovil jsem jí.
"Já všechno vím, zlato." usmála se. Nechápavě jsem se na ní otočil. Usmála se.
"Byl tu Cortéz, táta Marca. A řekl mi vše, co mu řekl Marco." odpověděla. Oplatil jsem úsměv a soustředil se, abych správně nesl Yui.

Erasmus mě u sebe nechal přespat. Když jsem se probudil, už byl na nohou. Byl ve vedlejším pokoji a mluvil tlumeným hlasem s Darwinem.
"...Jak ti je...?" zeptal se třesoucím hlasem bázlivě. Darwin si odkašlal. Nepěkně odkašlal.
"Jako vždy..." i přes to v jeho sípavém hlase byl slyšet náznak optimismu. Opatrně jsem natáhl hlavu, abych viděl do vedlejšího pokoje a viděl, že Erasmus klečí na zemi u velké postele a vypadá to že má kousek před zhroucením. Darwin byl úplně bledý, bylo vidět, že je hodně nemocný. Hladil Erasma ve vlasech kostnatou rukou a sotva pootevřenýma očima ho sledoval. Bylo vidět, že ho trápí víc jeho bratr než snad jeho onemocnění. Mlčky jsem se zase stáhl na gauči a dělal že spím, dokud Erasmus nepřišel.

Opatrně jsem holčičku položil do její postýlky.
"Víš, že se teď moc nevyspíš?" zeptala se mě mamka.
"Vím." usmál jsem se.
"Třeba nebude tak uplakaná..." zkusil jsem jí povzbudit. A možná i sám sebe...
Mamka byla u malé, já si dělal svojí práci v kuchyni, když někdo zaklepal. Otevřel jsem. Za dveřmi stál Ethan, Aron, Marco a Rei s Basilem. Pustil jsem je dovnitř. Skoro se sem ani nevešli...
Hned, jak jsme mohl, jsem Marca objal. Trochu překvapeně sebou škubl, ale objal mě opatrně taky, jako by čekal, že to snad bude past.
"Takže..." začal Aron a na stůl položil batoh.
"DNA pravděpodobného otce dítěte, tvého otce, chybí jen tvoje, tvé mamky a té malé. Stačí vlas." podal mi tři pytlíky. Podíval jsem se na dva už plné pár ústřižků a kývl.

Po snídani jsem se rozloučil, poděkoval a šel domů, kde už mě čekal Aron s tím, že mám laskavě chodit domů a ne spát bůh ví kde a že se rovnou jde. Ve dveřích jsme se srazili s kluky Blairovými, takže jsme šli jako německý zájezd. Všiml jsem si, že Basil byl nějaký divný, ale neřešil jsem to, možná to je jeho soukromý problém. Aron si ani nevšiml, že k němu Basil ne a ne jít.
Divné mi bylo až když na něj Marco začal cosi posunkovat. Basil rázně vrtěl hlavou a vypadal vyděšeně. 
U Mamorua jsem to neřešil, ale když Mamoru Marca a Reie vzal sebou, jakmile šel za malou a jeho matkou nahoru a Aron byl zabraný do pečlivého přerovnávání batohu, tak jsem Basila vzal stranou.
"Hele, co to vy dva blbnete?" zeptal se ho. Nasucho polkl a sklopil oči. Bez odpovědi.
"Heh...Jde o Arona?" zeptal jsem se. Vyhýbal se mu a měl jediné štěstí - Aron byl tak zabraný do svého pokusu, že si toho ani nevšiml. Přikývl.

Když jsem měl vše nachystané, donesl jsem to Aronovi.
"Paráda, děkuji. Zítra by mě měl profesor snad pustit do laborek." poděkoval a pytlíčky si pečlivě schoval do batohu. Usmál jsem se a koutkem oka zaregistroval, jak Ethan mluví s Basilem, který je úplně bledý. Marco zaregistroval můj zájem a jako naschvál mi svým tělem zablokoval výhled.
"Pak ti to vysvětlím." špitl.
"Co?" hned to upoutalo pozornost Reie, který byl do té doby u malé a hrál si s ní. Marco protočil panenky.
"Pak vám to řeknu, teď fakt ne." zabrblal. Všiml jsem si, jak se podíval na Reie. Tomu se stáhli zorničky a ve tváři se objevil překvapený výraz. Marco se jenom trochu zamračil. Jako bych zachytil nějaký jejich....tichý rozhovor. Raději jsem ale mlčel s tím, že si o tom s Marcem promluvím později. 
Aron se sbalil a šel. Za ním šel i Ethan, pak Rei a nakonec i Basil, jako ocásek. Marco tu zůstal. Podíval jsem se nahoru na schody, jestli tam není mamka, a pro jistotu ho vzal do kuchyně.
"Tak mi to řekni." řekl jsem mu pevným, rozhodnutým hlasem.

Teď, na cestě, kdy se Rei a Aron dali do hovoru o škole, jsem se zaměřil a výslech Basila, který mi přerušilo, že přišli ostatní.
"Takže jde o Arona, je to tak? Dobře...Hm, udělal jsi něco, co by se mu nemuselo líbit?"
"No...navazuje to na to, co jsem udělal předtím." odpověděl.
"Myslíš tu holku?"
"Ano..."
"Chce s tebou chodit?"
"Ne..." bylo vidět, že se mu o tom nemluví dobře. Ale pokud jde o Arona, tak to chci vědět.
"Stydíš se mu to říct, že?" zeptal jsem se. Podle jeho výrazu jsem se trefil do černého.
"Když mi to řekneš...tak mu to přetlumočím." navrhl jsem mu. Zamyslel se a nakonec kývl. Zastavil mě a nechal ty dva poodejít, aniž by si naší přestávky všimli.
"No...ta holka otěhotněla a chce, abych si to dítě po jeho narození vzal do své péče. Ještě jsem si sní psal a řekla, že jestli si ho nevezmu já, tak to požene k soudu a tak, což já nechci..." přiznal. Spadla mi brada.

"Jde o to, že Basil bude táta. Na táboře se vyspal s holkou, díky čemuž ho nechal Aron a chodil s Erasmem. Jak víš, dali se zase dohromady, ale...ta holka mu napsala, že prostě čeká dítě, nemůže se o něj starat, takže si ho musí vzít. Jenže jak víš, jemu je čerstvě 18, takže...bude muset seknout se školou a jít do práce." vysvětlil. Já ně něj jenom zíral.
"Děláš si srandu?" zeptal jsem se po chvilce ticha. Z jeho výrazu jsem poznal, že to byla zbytečná otázka.
"Co...co bude dělat? Co Aron? Kde...kde chce sehnat práci, vždyť nemá vysokou, nic, ani maturitu, ne?" zeptal jsem se. Pokrčil rameny.
"Vždyť...toho asi nevezmou ani na podpůrný systém dávek ne?"
"Nevím, ale možná by se to dalo, je to svobodný rodič..." zakroutil hlavou Marco. Objal jsem ho a litoval Basila.
"Chudák..." zabroukal jsem.
"To ano...maturitu nestihne, narodí se to někdy během března." vysvětlil.
"Aha..." zachumlal jsem hlavu do jeho hrudi.