Shape Of You

XXVIII. Kapitola

Marco - tučně
Rei - tučně podrženě
Basil - normálně
Ethan - kurzívou
Mamoru - podtrženě

Ležel jsem na posteli dlouho a čekal na Marca. Nikdo se dlouho nevracel. Posadil jsem se a opatrně dotkl zad. Rány už se hojili, nemusel jsme se bát, že bych si nějak ublížil, když nebudu blbnout. Pomalu jsem se vydal k zrcadlu, abych se prohlédl dokola.
"Neměl bys chodit." ozvalo se za mnou. Zalapal jsem po dechu. 
"P-promiň..." zase jsem se přesunul do postele. Marco si ke mě klekl a díval se na mě.
"C-co je?" zeptal jsem se ho.
"Nic..." usmál se. Vypadal dost zasněně.
"Vypadáš...zdrogovaně." prohlásil jsem. Zamrkal. Uculil jsem se.
"Co to povídáš? Jenom jsem byl u bráchy v nemocnici...nic víc." při posledních několika slovech se lehce začervenal.
"Červenáš se." upozornil jsem ho provokativně na jeho barvičku.
"No co..." vyplázl jazyk. 
"Kdy mohu jít domů?" zeptal jsem se. Odtáhl se.
"No...to nevím. Už chceš, domů...možná zítra bych tě mohl nechat v domácí péči." zamrkal.
"Dobře." zase jsem si lehl a potěšeně sledoval, jak se svlékl a převlékl do spacího. Můj heat se blížil ke konci. Díkybohu. A ta supresiva mi taky bodla, škoda, že je nemohu brát častěji.

Po návštěvě Reie jsem byl mimořádně šťastný a doma si spokojeně lehl do postele a usnul. Ráno mi dokonce bylo buřt, že tu oxidoval na chvíli i Basil, který se vesele pusinkoval s Diegem a Aronem. Je mi docela fuk, co dělali večer, protože vím, že večer přišel. A raději ani nechci vědět, co za prasečinky se tu dělo. Sice jsem taky gay, ale...zrovna incest a trojka mi po chuti nejsou.
"Jdu za Reiem, čau." vyhrkl jsem a rozběhl se do nemocnice. Vrazil jsem do pokoje, údychaný jako maratonec. Byla sobota, ale nečekal jsem, že tam bude Marco. A už vůbec ne, že by tam byl Mrco líbající Reie na čelo a posléze i na rty. Rei neprotestoval, ale když si mě všiml, odtrhl se.
"E-thane...?!" hekl. Do očí se mi nahrnuli slzy. Moje láska je...zadaná.
"Pardon, že ruším!" vypískl jsem hystericky a vyběhl z pokoje. Běžel jsem kamkoliv. Moje city byly zničeny. Stále jsem před očima viděl ten polibek...
Zapadl jsem k řece a vzlykal. Brečel jsem jako želva a bezmocně mlátil pěstmi do půdy. To já měl s Reiem chodit! Já ho měl líbat! Já jsem být u něj...Byl jsme to já, kdo byl u něj, když se probudil, ne on...Začal jsem na Marca silně žárlit, ale věděl jsem, že odstranit ho z cesty je nejen nemožné, ale ještě bych tím Reiovi ublížil.

"Dobrou noc..." šeptl jsem a uložil se ke spánku.
"Dobrou." ozvalo se z horní palandy. Klidně jsme usnul.
Ráno byla sobota. Probudil jsem se později, protože i Marco spal dlouho, ale jakmile se probudil, byl jako motorová myška. Rychle se oblékl a pomohl mi do oblečení a koupelny. Těšil jsem se do nového domova a na mamku.
"Dneska půjdeš zase za bratrem?" vyptával jsem se ho.
"Jo, půjdu." usmál se.
"Můžu...můžu za tebou někdy přijít? Po svých samozřejmě..." zeptal jsem se.
"Jistě, jestli chceš." špitl přátelsky.
"Jo, rád." oplatil jsem úsměv a s jeho pomocí se opatrně vydal ze schodů. Od jeho rodičů jsme dostal léky a supresiva, která jsem ale musel odmítnout. Tu práci ztratit nechci.

Poledne se přiblížilo rychle a já měl špatnou náladu. Po dlouhé době jednoho necelého týdne jsem se rozhodl, že se půjdu opít a svůj splín tak utopím v alkoholu.
Byl jsme v hluboké apatii ke všemu. Měl jsem sklony k alkoholismu po rodičích a nebylo překvapující, když jsem se v šestnácti sťal jako hovado. Byl jsme zlitý jak putika a ta kocovina potom...
Vyhledal jsme nejbližší bar, zalezl si do koutku a nenápadně usrkával nějaké zbytky po ostatních. Kolem poledne tu nikdo moc nebyl, musím počkat do večera. To tu bude plno. Abude alespoň zábava, ikdyž nevím, jak pro koho.

Mamka mi skočila kolem krku a málem mě umačkala.
"Mamoru! Mamoru, jsi tady!" jásala. Pak se úzkostlivě podívala na Marca, který jen zářil.
"Mami, on...mě zachránil. Dvakrát." představil jsem ho.
"Já vím...A také mu děkuji, ale ty pojď, musíš si jít hned lehnout." táhla mě do maličkého domku, který byl výrazně lepší, než náš starý, z plechů. Byl opravdu docela...hezký, na mé poměry. Měl kuchyňku, maličký obýváček a v patře tři malinkaté pokoje - jeden byl udělaný pro mě, jeden pro mamku a jeden zatím volný. Marco se kvapně rozloučil, že půjde za Reiem. Lehl jsem si zas ena břicho do své postele.
"Co se ti stalo? Šéf o tebe měl strach, ale jakmile mi něco řekl Marco, hned jsem mu to řekla a omlouval se mi. Kromě toho, že mi dal tvůj podíl, tedy asi třicet pět tisíc, mi dal odškodné, abych mlčela. to bylo asi dvacet šest tisíc. A pak došel Marco s těmi sto..." vyprávěla.
"Máme teď dost peněz..." usmál jsme se spokojeně.
"Jo....už nemusíš dlouho do té práce, prosím, už tam nechoď." prosila.
"Mami....to místo je dobré a...když se ho zdám teď a budu ho třeba v budoucnu potřebovat, tak už nebude k mání a ...my budeme jako dřív. Hned jak se uzdravím, vracím se." řekl jsem rozhodnutě. Je lepší mít jistotu. Jenom si povzdechla a po zbytek dne se o mě normálně starala a vyprávěla mi všechno možné. Od rad do života, přes další přednášky o mém povolání až po drby jejích nových sousedek. Řekla mi, že teď máme spoustu lidí, kteří jsou nám podobní a že si navzájem můžeme pomáhat.

Konečně večer a s ním dostatek pití! Klopil jsem do sebe jednu sklenku za druhou a začal být pomalu ale jistě opilý. Míchal jsme všechno možné dohromady - drinky, vodku nebo víno, cokoliv, co v sobě mělo podíl alkoholu jsem vypil jako nic.
Postupně se to na mě začínalo projevovat. Byl jsem otrlejší a otrlejší, až jsem byl tak zlitej, že mě něčím namíchnul nějakej Alfa nebo Beta, sám nevím. 
"Tak - škyt - pojď ven, srabe!" zařval jsem na něj. Šel. A evidentně rád. Bylo mi fuk, že s ním to jdou další dva chlapi, prostě jsem šel taky. Můj mozek řval, ať jdu do toho a tělo bylo rádo, že se udrželo na dvou nohách a obsah žaludku v něm.
Zatáhl mě do nějaké temné uličky, ale místo pěstí a ran přišlo něco úplně jiného. Došlo mi, že to je nejenom Alfa, ale ještě k tomu velmi nadržený, sexuchtivý Alfa. To mi došlo až příliš pozdě. Vlastně až v momentě, kdy ve mě skočilo jeho tvrdé mužství. Zaječel jsem bolestí a téměř ihned vystřízlivěl. Řval jsem jako tur. Po noze se mi rozeběhla krev. To ale nebyl konec - jeden z nich mě začal tahat za uši, abych ho poslouchal a třetí se začal obsluhovat mou pusou. Dusil jsem se, prskal a kašlal, ale nebylo mi to platné. Byl jsem znásilňován třemi Alfami.

Dneska jenom jedna kapča, pardoon :( nestíhááám :(Co říkáte na situaci? :3 Já vím, já vím...Ethan to odnést nemusel, ale...ať je trochu sranda a ne jenom slaďárny