Morsmordre

Čtyřicet osm

Machine Gun Kelly ft. Kellin Quinn - Swing Life Away

---
Věnováno BellaBlck. Protože bez čtenářů by nebyl autor.
---

Dny se táhly jako cukrátka od Medového ráje. Zřídkakdy v pauzách mezi jednotlivými vyučovacími hodinami, poněvadž věděla, že ty chvíle si k návštěvám vybírali Zmijozelští, nicméně každé odpoledne po vyučování trávila Hermiona na ošetřovně. Draco už se možná cítil být víceméně v pořádku, na čemž měl svou velkou zásluhu Severus Snape svým včasným zásahem, madam Pomfreyová však trvala na tom, že by měl chlapec i nadále zůstat v posteli. Nikdo zjevně neměl nejmenší tušení, jak nebezpečné by vyučování pro stále zesláblého studenta mohlo být.

Ten den se Hermiona s důvodem své návštěvy rozhodla vsadit na skutečnost, že jsou stále ve škole. S náručí plnou svazků z knihovny a popsaných pergamenových svitků si otevřela loktem dveře a vpadla na ošetřovnu. Bouřlivý hovor, který tam právě očividně probíhal, rázem utichl - a od jisté až příliš konkrétní obsazené postele se na nově příchozí otočila celá skupinka studentů ve smaragdově zelené. Hermiona sebou trhla, tohle vpravdě nečekala, přesto však pozvedla hlavu a zadívala se do samého středu Zmijozelských. Po Dracově tváři se rozlil široký úsměv, skoro hned jej však zkroutil do pohrdavého šklebu. Ten už v jeho očích ovšem nepřevládl.

„Grangerová," řekl jen a pozvedl obočí. Zjevně bylo jeho úmyslem pokračovat, to mu ale nebylo dovoleno, jak jej přerušila Pansy Parkinsonová: „Co tady chceš, mudlovská šmejdko?" vyštěkla a věnovala Hermioně pohled, který ji rozběhl mráz po zádech.

K překvapení všech, a to včetně Draca i jí samotné, se však Hermiona nestáhla, jak ostatní očekávali, ale narovnala se v ramenou a na pohled jistým krokem jim vyrazila vstříc. Cvaknutí dveří za zády ignorovala.

„Poslal mě sem profesor Snape," trhla hlavou sebejistěji, než jak se cítila, aby si odhodila vlasy z očí. „Prý už bylo, jeho slovy, dost válení a ulejvání se. Chce další tři části našeho celoškolního projektu. Ty, u kterých nám odložil termín, do týdne. A já odmítám kvůli tvé nespolupráci neudělat ročník," stiskla pevně rty v křečovitém úsměvu.

Ve tvářích Zmijozelských se nechalo spatřit, že jim vyrazila dech. Ať už svým prohlášením, či jen skutečností, že vůbec měla v sobě tu odvahu před ně předstoupit. Pansy Parkinsonová se zamračila vskutku urputně, když se Blaise Zabini jako první pohnul, aby vyplnil přání té nebelvírské holky, a ostatní jej následovali. Nakonec to bylo až Dracovo tiché pobídnutí, že ani on nechce neudělat ročník, které ji donutilo odejít. Ovšem nebránilo jí to cestou do Hermiony vrazit ramenem.

Sotva se jevilo nebezpečí v podobě zmijozelských studentů být zažehnáno, Hermiona se široce usmála, položila učebnice do nohou postele, a naklonila se vlepit Dracovi rychlou pusu na tvář; než měl šanci ji zachytit v polibku, přitáhla si blíž k lůžku židli. Draco ji chytil za ruku, nezaváhal si s ní proplést prsty.

„Vážně to bylo takhle?" zeptal se, na tváři úsměv, v očích mu pobaveně svítilo. „Vskutku Snape říkal, že se máme přestat ulejvat?"

„Ne," přiznala Hermiona, ani omylem se však netvářila, že by kvůli té malé lži měla cítit výčitky svědomí. „Byla to jen záminka, abych sem za tebou mohla přijít. Ale to neznamená, že bychom s tím projektem vážně neměli pokračovat," dodala a volnou rukou se natáhla po jednom z pergamenů.