Morsmordre

Poděkování

26/3/19 - 3/12/20
6/6/19 - 11/3/21
71,6k👀 3,42k★ 881💬
241 stran A4, 119 190 slov (včetně anotace a číslování kapitol)

Ještě nikdy jsem s napsáním poděkování neměla takový problém, jako u tohoto příběhu. Ne, že bych snad neměla víceméně sesumírováno, co chci napsat, nebo komu poděkovat - ale dát tomu jistou formu se ukázalo být vlastně větším problémem, než napsat celý příběh.

Jak bývá zvykem, neodpustím si ani nějaké to své slůvko k příběhu na závěr, ale tentokrát bych přeci jen radši začala tím poděkováním.

Protože můj velký dík a vděčnost si zaslouží každý jeden z vás. Ať už jste příběh dočetli až sem, skončili jste u epilogu nebo i někdy dřív. Ač se říká, že na číslech nezáleží, jsou to právě čísla, která jsou pro autora důkazem, že jeho příběh někdo čte, a že se snad i líbí.

Vskutku ráda bych sem vypsala jméno každého jednoho z vás, poněvadž mé poděkování si zaslouží všichni. Každý jeden komentář, ať už šlo o shrnutí dojmu z kapitol či upozornění na nedostatky a chyby, mi vykouzlil široký úsměv na tváři, každá hvězdička pro mě byla motivací psát dál, rostoucí čísla přečtení mi byla odměnou. Ráda bych sem vypsala každého z vás, jenže jména vás všech ani neznám. I kdybych se sem pokusila vypsat alespoň všechny aktivní čtenáře, stejně jsem si jistá, že bych na některé z vás zapomněla. Snažila jsem se vám děkovat už v průběhu vydávání kapitol věnováními. Na koho jsem zapomněla - mockrát se omlouvám. Nebojte se mi napsat - s věnováními budu pokračovat i ve druhém díle.

Přesto jsou tu tři profily, tři lidé, kteří si přeci jen maličké vypíchnutí zaslouží.

Bez BeatrisieRosseau bych nikdy, nikdy Morsmordre psát nezačala. Byla to až ona a její Oppugno, které ve mně dokázalo vzbudit lásku k shipu dramione, a zároveň tento její příběh byl i jeden z faktorů, díky nimž mě napadnul koncept mé vlastní povídky. Jsem si vědomá mnohých podobností mezi Morsmordre a Oppugno. Nebyla to z mé strany snaha kopírovat - Oppugno mě zkrátka až příliš ovlivnilo.

Padfoot1414 patří můj dík za všechny ty chvíle, kdy jsem do ní hučela o možnostech povídky dramione shipu, o všech teoriích a způsobech, jakým jsem uvažovala tento ship zpracovat. Tehdy to byly jen hrubé koncepty, jen myšlenky, jak jsem Morsmordre začala psát až asi rok poté. Nicméně třebaže v té době bylo Morsmordre teprve myšlenkou, i tak by se dalo říci, že jsi mi byla pro začátky příběhu betačtenářem. A vychytala spustu chyb, jež jsem v té době přehlížela.

A jak jsem měla betu pro pomaličké rýsování příběhu, tak jsem jej měla i pro konec. ejn_exe mi hlídala fungování proměnných a mých zásahů do kánonu, několik večerů nám zabralo dolaďování detailů, k čemu jaký krok může vést, a kromě toho mě moc baví tvé analýzy Morsmordre, protože vždy dokážeš najít nový pohled nejen na danou kapitolu a situaci, ale kolikrát i na celý příběh. A to je naprosto neskutečné. A ani zdaleka to nebylo všechno, takhle to jen začalo. Naše konverzace mi byly a jsou při psaní nekonečnou a obrovskou inspirací, obracím se na tebe s každou novou proměnnou, která mě k příběhu napadne, a to je v mém případě myslím dosti velké vyjádření důvěry, a pomáháš mi nejen se psaním. Mé neustálé žádosti o názor na děj, ať už k němu byl dodán kontext či nikoli, všechny ty občas až šílenosti, co jsme probíraly, neskutečně moc mi to pomáhalo a hlavně nabíjelo mě chutí psát. Sama bych možná mnohé z proměnných dohromady sama dala, rozhodně ne však všechny - a ani zdaleka by nebyly zpracované tak, jak jsou teď. Máš na Morsmordre mnohem větší zásluhu, než se mi jako autorovi líbí. :D Jestli je Morsmordre mé dítko, tak ty jsi ta teta se sklenkou vína, která mě přesvědčuje, ať mu dané řešené věci nezakazuji a jež jej za mými zády parádně rozmazluje. <3