Morsmordre

Sedmdesát devět

Arch Enemy - You Will Know My Name

---
Věnováno rostak029. Na dlouhý čas sice v příběhu převládly emoce, ale gore je zpátky. ^^
---

Hermiona Malfoy Manor nikdy dřív neviděla. Obrovský dům, snad dokonce palác ze světlého mramoru, stál uprostřed lesa obklopený temnými stromy, jako by jej někdo vytrhnul z reality, kam patří, a umístil jej do cizího prostředí, kam ale přesto dokonale zapadal. Moc času na kochání se domem Malfoyových však Hermiona neměla. Draco stočil směr jejich letu do jednoho z otevřených oken a vlétnul dovnitř. On jakožto Malfoy měl po Manoru volný pohyb. Hermiona nestačila interiér domu sledovat, postřehla jen, že se na moment objevili v jednom z pokojů, a o mrknutí kouřového oka později už přistáli ve velké hale, jíž dominovalo doslova obří schodiště.

„Zhluboka dýchej," zachytil Draco dívku dřív, než jí kolena vypověděla službu, a udržel ji na nohou. Hermiona se ho křečovitě chytila a zalapala po dechu, snažíc se řídit jeho radou. Šumění krve ustalo rychleji než motání hlavy, tlumené údery Hermiona nevnímala. Soustředila se na Dracovy oči, ty pro ni byly tou kotvou držící celý svět.

„Ale, ale, ale," rozlehl se halou ženský hlas. „Kohopak to tu máme?" Hermiona se pokusila od Draca v bezděčné reakci uskočit, on jí to však nedovolil. Popadnul ji kolem pasu a oba zároveň se otočili na mluvčího. Tlumené údery, jež Hermiona slyšela, ale nevěnovala jim pozornost, byly klapotem jejích podpatků na mramorových schodech.

„Přivedl jsem někoho, kdo má zájem vstoupit mezi nás," vysvětlil Draco.

„Paní Malfoyová," sklonila Hermiona hlavu. Takhle si seznámení s rodiči svého kluka vskutku nepředstavovala.

„Hermiona Grangerová," pronesla Narcissa Malfoyová a sešla z posledního schodu. „Nenapadlo by mě, že se situace vyvine... takhle," naznačila mávnutí ruky, jako by chtěla obsáhnout celou situaci, v níž se nacházeli. V jejím hlase nezaznívala žádná zášť ani pohrdání, ale skutečně jen překvapení.

Zmatená Hermiona jen naprázdno pootevřela pusu, slova se ujal Draco: „Mami, mohla bys to vysvětlit nějak blíž?" vybídnul ji.

„No tak, Draco, přeci si nemyslíš, že jsem úplně hloupá. Pochopila jsem to už tehdy, když ses o oné tajemné neznámé s mudlovskou krví zmínil poprvé," pohlédla na Hermionu. „Jestli jsi plnoletá a myslíš to skutečně vážně," ustoupila Narcissa Malfoyová stranou a pokynula k jedněm dveřím. Draco dívku propustil ze svého objetí, ale okamžitě si s ní propletl prsty. Když jeho matku míjeli, zastavila je: „Jen doufám, zlatíčko, že si s mým synem nehodláš hrát," upozornila Hermionu varovně.

Dívčin pohled ztvrdnul. „Jsem tady a vzdávám se svého života pro ten jeho. Co chcete víc?" zeptala se prostě a nechala se zavést do další velké místnosti. Jen aby zalapala po dechu. Uvnitř byla taková koncentrace černé magie, až jí vyrazila vzduch z plic. Ale také rozproudila krev novou energií. Hermiona se zprudka nadechla a Draco stisknul její ruku.

„Ale, podívejme, kdopak nás poctil svou návštěvou," promluvil lord Voldemort. „Uráčil se přijít sám Draco Mal-" Voldemort se zarazil uprostřed slova, když si všimnul dívky vedle chlapce stojící. Podíval se na jejich spojené ruce i do tváře každého z nich.

„To je ona!" zavřeštěla Belatrix Lestrangová a vyskočila na nohy. „Ta šmejdka, co se plete do věcí, do kterých jí nic není!" namířila svou hůlkou na Hermionu. Draco ji bez zaváhání strhnul za sebe.