Morsmordre

Epilog 1. dílu

Dark Tranquillity - Focus Shift

---
Věnováno všem čtenářům.
---

Severus Snape se naklonil nad stolem v ředitelně a pečlivě zkoumal pod lupou umístěnou ruku potaženou černou kůží.

„Jak jsem na tom, Severusi?" zeptal se profesor Brumbál a nakláněl paži, jak učitel Obrany proti černé magii potřeboval. Černá už dávno nepokrývala jen prsty a dlaň, táhla se přes celou paži a temné žíly začínaly vystupovat i na rameni.

Oslovený zdvihnul pohled, hlavu však nikoli. „Nebudu lhát," odpověděl po chvíli, narovnal se a ustoupil od stolu o krok dozadu. „Není to dobré, ani zdaleka. Lektvar postup nákazy zpomalil, ale už vám nezbývá víc než jen pár dní," řekl vážně a zahleděl se řediteli do očí.

„Dobrá," prohlásil Brumbál spíše sám pro sebe. V jeho hlase nebyly slyšet žádné obavy, možná jen špetka rezignace, bylo to jen pouhé konstatování.

„Můžu i nadále počítat s naší dohodou?" zadíval se Brumbál na Severuse. Snape přikývnul – v polovině gesta se však zarazil, načež téměř neznatelně, však přeci pokrčil rameny.

„Situace se poněkud změnila," přiznal nakonec pomalu.

„A to?" opřel se ředitel lokty o stůl a spojil prsty do stříšky.

Albus Brumbál věděl víc, než se tvářil. Znal identitu všech tří Smrtijedů na jeho škole pobývajících. Severus Snape mu koneckonců byl i dvojitým agentem – dle domluvy s Brumbálem sem tam temné frakci poodhalil, co se děje, zatímco z tábora Smrtijedů do ředitelny pravidelně dodával vše, ať už se to jevilo důležité či nikoli. Brumbál byl obeznámen se skutečností, že mladý pan Malfoy dostal za úkol jej zabít, stejně tak se mu Severus Snape přiznal i ke svému závazku neporušitelným slibem, že Dracův úkol dokončí sám, aby jej ochránil, pokud to chlapec nezvládne. A oba si byli jistí, že to nezvládne.

„Hermiona Grangerová, Nebelvír," zavrčel Severus Snape zlostně. „Místo, aby se Malfoy staral, o co by měl, nechal ji nejenže zjistit, že má tetování," nedořekl profesor a začal naštvaně přecházet po ředitelně. Brumbál mlčel. Pak se Snape zastavil. „Mám nepříjemné tušení, že vše zkomplikuje," vyslovil nakonec.

„Ano, všimnul jsem si," podotknul ředitel. „Mezi ní a Draco Malfoyem je velmi silné pouto. Kdyby měla být u toho, až bude svůj úkol plnit-"

„Zakročím a nahradím Malfoye dřív, než zaváhá," skočil mu Snape do řeči.

Brumbál však zavrtěl hlavou. „Možná se za pana Malfoye rozhodne ten úkol dokončit sama," pohlédl na profesora. „Neporušitelný slib-"

„Nic by nezpůsobil," uvědomil si překvapeně Severus Snape, že na něj by takový obrat událostí žádný dopad neměl. „Když jsem zjistil, že ví, že Draco je Smrtijed – řekl jsem jí tehdy, ať ho v tom nenechá samotného. A tím jsem mu dal ochranu, k níž mě slib váže." Byla to tak náhlá myšlenka, žádná mezera v ní však ani zdaleka nebyla. Možná jen jedna: „Ale loajalita vaší hůlky," nechal Snape vyznít do ztracena.

„Kdybyste mě zabil dle naší dohody vy, Severusi, přenese se na pana Malfoye, pokud mě předtím odzbrojí, s čímž se dá počítat," nastínil ředitel současnou situaci.

„Na jednu věc však nesmíme zapomínat. Vědom si toho, co se děje, sám jsem slečně Grangerové něco řekl, sám jsem jí k tomu činu dal své požehnání. Která slova jsem jí to tehdy dal? Á, ano. Požádal jsem ji, ať se k panu Malfoyovi neotočí zády. Ona ho může stále zachránit – i kdyby to mělo způsobit její vlastní pád.

Možná je to jen pár slov, sama si neuvědomuje, k čemu jsem jí požehnal – ale pokud by na takovou situaci došlo, loajalita mé hůlky se stále přenese jen na pana Malfoye. K žádné záměně nedojde, stejně jako s vaším neporušitelným slibem," uzavřel Albus Brumbál a zdál se být až spokojený s výsledkem možné cesty, jakou se budoucnost může ubírat.

„Kdo by si byl myslel, že vše může tak zkomplikovat jedna mudlovská čarodějka," povzdechnul si Snape.

„Ta mudlovská čarodějka může ještě vše změnit. A zachránit Draco Malfoyovi život," podotknul Albus Brumbál.

---
Pokračování ve druhém díle...

... Letifer již nyní na mém profilu!