Severus Snape

Nápoj lásky

6.4.1992

Severus Snape (32), Juliette Nemesis (27)

Juliette velice mělce dýchala a přestože se snažila otevřít oči, nezvládla to. Cítila pouze tupou bolest ve spodní části těla. Několikrát zaslechla matčin konejšivý hlas, že Snape je již na cestě i s potřebným lektvarem, jenže čekání jí přišlo téměř nekonečné.

Porodila překrásného chlapečka, který se měl čile k světu. Hlasitě plakal, okamžitě se přisál k prsu a následně usnul, zatímco Juliette plakala dojetím a únavou. Přála si, aby byl Snape u porodu, ale začala rodit během noci z pondělí na úterý, což způsobilo, že kouzelník nemohl narychlo opustit hrad, aniž by nevzbudil nevítanou pozornost, a proto se Juliettina matka ujala důležité role opory a pozvala porodní bábu, která však i přes zdlouhavý, náročný porod odmítla použít kouzla či lektvary. Mladá čarodějka se po šesti hodinách modlila k útočnému kouzlu mdloby na tebe...

„Nespí, ale je vyčerpaná," šeptla starší čarodějka k nově příchozímu. Juliette opravdu chtěla otevřít oči, ale přemáhal ji spánek. „Porod trval třináct hodin, ale nakonec vše dopadlo dobře. Jul i dítě jsou v pořádku."

„Proč jste nezasáhla?" zamručel Severus tiše, aby neprobudil jejich děťátko, přestože si byla Juliette i v polobezvládném stavu jistá, že největší ohledy byl na ni. „Určitě existují nějaká urychlující kouzla."

„Urychlující kouzla mohou být nebezpečná," odsekla matka, jako by Snape zaútočil na její neochvějnou dokonalost, „a pokud je matka zdravá a nejsou žádné velké komplikace, není důvod ke kouzlení. Vznik i zrod života by měl být přirozený, kouzlení si ten kluk užije ještě habaděj." Juliette pocítila na své paži teplou dlaň, než kradmo pokračovala na rameno před klíční kost a krk až k líci, kterou ruka jemně hladila. Severusovy doteky by poznala kdykoliv, a proto se pokusila alespoň o malý úsměv.

„Jsem tady, Juliette," zašeptal a mladá žena náhle pocítila teplé rty na čele. „Myslel jsem na tebe, ale zrovna dnes jsem učil až do večera."

„Člověk by čekal, že si určíš priority," zavrčela Juliettina matka. Mladá čarodějka slyšela rázné kroky, které se vzdalovaly a následně přibližovaly. „Ještě ses na Charlieho ani nepodíval."

„Prioritou pro mě zůstává Juliette," odsekl stejnou notou. Teplá bříška prstů klouzala po opocené kůži čarodějky, na kterou dopadal spánek, ale ona nechtěla spát, když přišel Severus.

„Využijme okamžik, kdy Jul spí, a promluvme si," mluvila tiše, avšak s ostnem nebezpečí, čarodějčina matka, jež občas něco zamumlala narozenému chlapci. Juliette si přála rozlepit oči alespoň kvůli svému miminku, na kterém mohla oči nechat, když jej poprvé zahlédla bezprostředně po porodu – od té doby několik hodin uběhlo. „Juliette si k nepochopení všech vybrala tebe, zamilovala se a já se to snažím respektovat, ale nečekej, že budu přihlížet, jak moji jedinou dceru přehlížíš. K Juliette bezprostředně patří i Charlie, který je tvůj, tak si už konečně uvědom, že svět se netočí jenom kolem tebe! Jul má na rozdíl ode mě muže, o kterého by se měla moci opřít, tak ji nevystavuj stejnému osudu, jaký jsem měla já!"

„Postarám se o Juliette," zamručel Severus, což Juliette zahřálo na prsou, ale každým okamžikem pro ni bylo těžší a těžší vnímat ruch v místnosti.

„Ty se v první řadě musíš postarat o Charlieho!"

„Nechtěl jsem dítě, ale nezřeknu se chlapce. Jste spokojená?"

„Nebudu spokojená, dokud se z tebe nestane otec se vším všudy! Měl bys být šťastný, že Juliette nemá problémy s početím a děti chce." Juliette zaslechla opovržlivé odfrknutí muže nad sebou. „Já takové štěstí neměla. Kvůli práci jsem všechny nápadníky odmítala, ale když mě zasáhla silná kletba a já byla převezena ke Svatému Mungovi, bylo mi řečeno, že bude štěstí, když vůbec někdy otěhotním. Pokud jsem chtěla mít vůbec nějaké dítě, tak jsem musela okamžitě otěhotnět, jenže jsem už žádného kouzelníka nenašla. Všichni v mém věku již měli rodiny, dokonce i Kornelius Popletal byl zadaný, a mně nezbylo nic jiného, než vyrazit do světa mudlů. Neumíš si představit, jak jsem se styděla, Severusi, když jsem se já, čistokrevná čarodějka, objevila v zapadlém městečku s nápojem lásky v kapse... Bylo to ponižující, ale narození Juliette nebudu nikdy litovat. Jediného, čeho jsem litovala, byl výběr mudly." Odmlčela se. Mladá čarodějka bojovala s únavou, aby poprvé zaslechla skutečný příběh, v němž měla svoji roli. Matka ohledně prvního setkání s otcem vždy mlžila, teď mladá čarodějka pochopila proč.

„Proč mi to říkáte?"

„Protože jsem si až příliš pozdě uvědomila, jak nešťastná volba to byla. Celé těhotenství jsem se přemáhala, abych toho muže kontaktovala, řekla mu o dceři, ale když jsem s dítětem v náruči zazvonila u dveří jako mudlovská žena, teprve tam jsem se dozvěděla, že měl již rodinu a dvě dcery... V tu chvíli mi bylo neskutečně líto, že mé dítě nikdy nebude mít otce, kterého si zaslouží. Sice jsem se s celou jeho mudlovskou rodinou nějakým způsobem seznámila, Jul tam na pár dnů o prázdninách jezdívala, ale nikdy neměla to, co jiné děti. Dlouho musela o svém otci dokonce lhát, aby si na nás kouzelníci neukazovali prstem, a následně její otec zemřel."

„Stále nechápu," přiznal nedůvěřivě Severus. Trvale spočíval dlaní na čarodějčina tváři.

„Charlie bude mít podobný osud. Nebude se s tebou smět ukazovat na veřejnosti, nebudeš s ním každý večer, a proto na tebe apeluji," Juliette již vytrhovala ze zajetí spánku pouze poporodní bolest, „buď tátou, jakého si zaslouží, alespoň ve chvílích, kdy budeš-"

Usnula.

Vzpomínáte, jak jsem slibovala, že to bude jen krátká povídka?

Tak dnes máme 50. díl a ještě 6 let děje před sebou...