Severus Snape

Laň

27.12.1997

Severus Snape (37), Juliette Nemesis (33)

„Ahoj, tati!" zavolal přátelsky Charlie od večeře ke dveřím za Juliettinými zády. Čarodějka sebou trhla, aby se ujistila, že pouze špatně neslyšela, ale vskutku na prahu stál kouzelník v černém hábitu.

„Dobrý večer."

„Seve?" Juliette se zmateně postavila. „Co tady děláš?"

„Půjdeme létat?" zeptal se nedočkavě Charlie a Adam se začal usmívat, zatímco mu v očích blýskaly rošťácké jiskřičky. Létání s otcem si náramně užil, i když jej vysoký muž zpočátku děsil.

„Ne dnes," zamumlal Severus k synovi. „Juliette," vrhl rychlý pohled i na Juliettinu matku, „už vím, kde je. Chceš jít se mnou?"

„Harry? Ty víš, kde...?" Juliette si zakryla rukou ústa. Žil, byl v pořádku i po tom šíleném incidentu v Godrikově dole, stále měla šanci bojovat za Lilyino dítě.

„Jdeš?"

„Tahle večer?" vložila se do rozhovoru Juliettina matka. „Chtěla jsi uložit kluky a připravit se do práce."

„Nemůžeme čekat." Juliette se zbrkle postavila, což kouzelníkovi stačilo jako odpověď. Otočil se na patě a odešel čekat před dům.

„Promiň, mami, ale já musím."

„Jen ať tě nechytnou," vydechla vysíleně stará čarodějka, která s povzdechem nasměrovala svoji pozornost na Adama, na jehož triku bylo více jídla než na talíři. Malý chlapec se šklebil na staršího bratra, který mu obličeje oplácel. Juliette dnes už neměla chuť ani energii rozjívené děti rovnat, a proto je ráda přenechala matce, jen co si přivolala zimní cestovní plášť.

Za naprostého ticha se ruku v ruce Juliette se Severusem vzdálili vesnici, v níž postával maličký domek, který jejich děti dočasně nazývaly domovem. Čarodějka se modlila, aby dnešní Severusova mise uvedla jejich životy do normálu. Aby se mohla vrátit do starého domu, aby se Severusem mohla trávit společné noci jako tu dnešní a předminulou...

„Až se přemístíme, nebudeme moct mluvit, abychom na sebe neupozornili, takže se mě drž," pronášel pomalu Severus, ale Juliette jen s netrpělivostí jejich dětem vlastní přikyvovala. Byla trénovanou bystrozorkou, znala zásady tajné mise na nepřátelském prostředí, ale ihned po přemístění měla nutkání položit otázku.

Přemístili se doprostřed lesa, kde nebylo živé duše, jen malé jezírko s vrstvou ledu, ke kterému se Severus vydal. Tiše sledovala, jak muž v ledu vytvořil díru, z hábitu vytáhl meč, nechal ho klesnout na dno tůně a led znovu zacelil. Juliette meč nepoznávala, a proto ani nechápala, o co se Severus pokoušel.

Obezřetně vedl Juliette ke starému stromu, zatímco za nimi zahlazoval stopy ve sněhu. Čarodějka se ohromeně přitiskla ke kouzelníkovi, když z hrotu jeho půlky vyběhla překrásná, ladná laň, která se rozeběhla do tmy. Světelný bod oba dlouho sledovali, ale Juliette nedokázala překazit okamžik svým zjištěním, že Severusův dech beroucí patron je totožný tomu Lilyinému. Něco Juliette říkalo, že si tím byl kouzelník také vědomý.

Po dlouhých minutách naprostého ticha a tmy se laň plaše vrátila, doprovázená těžkopádnými kroky a funěním. Patron docupital až na pevný led, kde se významně zastavil a stříbřitá mlhovina se náhle jakoby propadla na dno tůně k meči. Velká mužská ruka překryla Julietiny rty právě v okamžiku, kdy se na led postavil Harry. Unavený mladý muž v mnoho vrstvách oblečení a připravenou hůlkou vypadal naprosto stejně jako James, ale zároveň byl zcela odlišný. I na dálku viděla čarodějka, že chlapec vypadal výrazem mnohem starší než James, který si podobně ztrápenou masku nasadil možná až ve chvíli, kdy už věděl, že nemá šanci rodinu uchránit...

Juliette tekly slzy, když sledovala vyhublého kluka, jak se odhodlaně svlékal a nořil se do vody. Kdyby věděla, co měl Severus za lubem, zastavila by jej a zbytečně by sestřino dítě netrýznila.

I kouzelník znejistil, když se Harry delší dobu nevynořoval. Juliette i cítila, jak jeho dlaň na její tváři povoluje a Severus vykračuje ze skrýše, ale zčistajasna se na scéně objevil další chlapec, který bez zaváhání vytahoval Harryho z vody. Severus úlevně vydechl a Juliette se při pohledu na zmožené, mokré a promrzlé chlapce znovu rozvzlykala, ale více již neviděla. Severus je přemístil pryč dříve, než mohli chlapci zaregistrovat jejich přítomnost.

„Juliette, soustřeď se!" sykl přísně Severus, když Juliette stále jenom popotahovala, přestože už stála v bezpečí ředitelny v Bradavicích. „Posloucháš mě?" Za ruku dovedl čarodějku až ke stolu, na nějž ji vysadil, aby si mohl stoupnout mezi její rozkročené nohy a tím si získat veškerou čarodějčinu pozornost. „Juliette!"

Žena si otřela oči a naposledy popotáhla, aby muž pochopil, že již může pokračovat. Styděla se za svoji reakci, ale nečekala, že ji setkání s živým Harrym natolik rozruší. Nejraději by Harryho dovedla ke svým synům, dala mu najíst, nechala ho se vykoupat a připravila promrzlému chlapci postel. Lily by si to tak také přála.

„Já udělal maximum, teď už je vše na tom klukovi," zamumlal s předstíranou důvěrou v Harryho. Juliette poznala, že chlapci nevěří. „Mám dost práce i bez něj, ale sama jsi viděla, že se v tom všem plácá s těmi dalšími dětmi... Dohlédneš na něj?"

Juliette rychle přikývla. Sice netušila jak, ale bude Harryho sledovat a věnovat mu pozornost.

Hrubiánské zatlučení na dveře ředitelny oba vyděsilo, ale Snape byl mnohem pohotovější než Juliette. Za hruď ji přitlačil na desku stolu, takže ležela, vyhrnul jí hábit a stoupl si těsně k ní, takže se klíny přes látku dotýkali. Juliette neměla sílu přemýšlet o tom, co Severus aranžoval.

„Vypadněte!" zakřičel vytočeně Snape ke dveřím, zatímco Juliette ještě silněji přitiskl k pracovní desce.

„Snape, ty fakani se bouří!" zahulákal nazpět hrubý mužský hlas, načež se otevřely dveře a dovnitř vpadl Amycus Carrow. Severus Juliette hrubě chytil za krk a cloumal s ní v pravidelném rytmu svých boků, jako by se milovali, ale vše bylo pouhým divadlem. Čarodějka neprotestovala, pouze se snažila skrýt svůj pláčem oteklý obličej.

„Vypadni, Corrowe!" zaskuhral Severus.

„Kurva! To je Nemesis!" Smrtijed se tupě zastavil mezi dveřmi. „Snape, ty a Nemesis...?!"

„Moc dobře vím, koho šukám – tak se seber a vypadni, než tě osobně zabiji!"

Kouzelník zmizel a Severus uvolnil své sevření ženina těla. Opatrně pomohl čarodějce do sedu a něžně ji k sobě přivinul.

„Tohle nám nepomohlo, ale budeme mít alespoň ze strany Smrtijedů klid." Pohladil čarodějku po vlasech. „Neublíží ti."