Severus Snape

Kvůli Potterovi

12.8.1995

Severus Snape (35), Juliette Nemesis (31)

Juliette úlevně vydechla, když byl Harry shledán nevinným. K hlavním vyšetřovatelům se hlásil ministr kouzel Kornelius Osvald Popletal, ředitelka odboru pro uplatňování kouzelnických zákonů Amélie Susan Bonesová a Dolores Jane Umbridgeová, první náměstkyně ministra, a Juliette stále nechápala, proč se k případu kouzlení nezletilého sesedá stejný tribunál jako při usvědčení Smrtijeda. Tiše se zvedla, naposledy si prohlédla Harryho – už z něj byl muž, který jakoby Jamesovi z oka vypadl – a zamířila pryč, ale před Ústředím bystrozorů narazila na Brumbála, který se ji pokoušel znovu přemluvit k členství ve Fénixově řádu. Hrál na city, říkal, že je patrný její zájem o synovce a že Lily by to tak chtěla... Jen těžce odolávala, ale dočista ji zlomil Malfoy, jenž se rozvaloval v její kanceláři. Kingsley Pastorek, s nímž sdílela kancelář již mnoho let, který ji respektive trpěl ve své přítomnosti, když náhodou seděla v kanceláři, měl dnes volno.

„Dobré dopoledne, slečno Nemesis," pozdravil uhlazeně a na okamžik dokonce vstal, aby si s čarodějkou potřásl rukou. „Jaký to krásný den, že? Náš Vyvolený uchráněn a Brumbál znovu na výsluní i přes ty lži, co kolují..."

„Lži? Věřím, že kdybyste mi podal druhou ruku, hned bychom věděli, na čem jsme," rýpla si nevybíravě. Stála těsně vedle muže, když se dobývala do svého šuplíku. Malfoy i přes veškeré své vychování nadále seděl na její židli a díval se jí pod ruce. Naštěstí nic kromě staré bonboniéry a několika odborných knih nemohl zahlédnout. Juliette tam založila poznámky, které si dělala během procesu s Harrym. Popletal se choval zvláštně... „Máte nějaké přání, nebo jste mě poctil návštěvou jen kvůli tomu, že vám chybím?"

„Od okamžiku, kdy jste mi do domu přivedla zabedněného Weasleyeho a já platil nemalou pokutu, mě žal po vás přešel," okomentoval jízlivě a s přehnanou elegancí si odhrnul platinové vlasy z tváře. Severus v případě absolutní nouze třepal hlavou jako pes... „Ale ano, mám přání."

„Zakázky už nepřijímám," varovala jej rychle, přestože se snažila tvářit, že věnuje pozornost pergamenu, jenž ležel na stole, „a případ vaší milované švagrové znovu přešetřovat nehodlám – zkuste nějakého nováčka."

„O Bellatrix nemám obavy, slečno, ale spíše o vás."

„Ale nepovídejte!" zamumlala pobaveně. Začínalo se jí stýskat po dětech, nejraději by se okamžitě přemístila domu za Charliem a pětidenním Adamem, aby ho mohla nakojit a políbit. Nemohla se na ten maličký uzlíček vynadívat, ale poznala, že i Severuse narození druhého syna vzalo za srdce – když držel Juliette za ruku a se zatajeným dechem čekal vteřinu na první nádech jejich dítěte, viděla čarodějka kouzelníka odhaleného až na dřeň.

„Zaslechl jsem, že vás ten starý blázen chce nahnat do svého klubu obdivovatelů."

„Informace od Snapea?" zkusila.

„Není důležité, odkud informace pochází, ale jak s ní kdo naloží."

„V tom případě musíte vědět, že jsem odmítla." Hůlkou odstranila pergamen „Mám důležitější práci, než abych po lesích naháněla Vy-víte-koho."

„Nemáte strach?"

„Jen blázen by neměl obavy." Blonďatý muž se ušklíbl, což Juliette donutilo zpozornět. Dal si nohu přes nohu, oběma rukama uchopil hlavici své vycházkové hole, než kouzlem zamkl kancelář. Čarodějka nenápadně nahmatala vlastní hůlku.

„Mám nabídku, která vás strachu zbaví. Když se stanete stoupencem Pána zla, nikdo vás neohrozí."

„Nebudu dělat špinavou práci za někoho jiného," odbyla muže ledabyle, ale uvnitř se chvěla. Malfoye by nenapadlo něco tak troufalého, aby ji sám zval mezi Smrtijedy, což však potvrzovalo její nejhorší domněnky. Vy-víte-kdo o ní věděl a chtěl ji na svoji stranu – pokud odmítne, nenechá ji běhat volně po světě, protože nebude riskovat, že by se přidala na Brumbálovu stranu.

„Na špinavou práci jsou jiní, méně významní." Malfoy se postavil, takže se tyčil vysoko nad čarodějkou. Byli od sebe jen několik desítek centimetrů. „Vy byste mohla následovat Snapea."

„Vy-víte-komu můžete vyjádřit mé díky, ale vaši nabídku odmítám, stejně jako jsem odmítla tu Brumbálovu."

„Tudíž víte, k čemu se schyluje," ztišil hlas a bez dovolení natáhl ruku k ženině krku, kde na několik okamžiků podržel zlatý řetízek s tepaným srdcem od Severuse, ale to on nemohl vědět. „Vy i váš nový milenec," úlisně se ušklíbl, „budete muset zvolit stranu. Pán zla vám zaručí, že Snape nezabije vaši známost."

„Je od matky." Vytrhla se se lží, které ani pitomec Malfoy neuvěřil. „Válka ještě není a nebude." Nakročila ke dveřím, které rázně otevřela kouzlem. „Kvůli staré známosti budu dělat, že jsme podobný dialog nikdy nevedli. Nashledanou, pane Malfoyi!"

„Neděláte dobře," procedil skrze zuby výhrůžku, kterou již nedokázal nadále potlačovat přátelskou grimasou. Uvědomoval si, že jej trest od Vy-víte-koho nemine, pokud úkol nesplní a Juliette neposilní jejich řady.

„Nejsem na ničí straně, to vám může i Severus potvrdit."

„Snape vás zabije sám, až se dozví, že se pachtujete s někým jiným." Šedé oči byly tvrdě upírány na zlaté srdíčko, které si Juliette spěšně schovala pod hábit. „On vám je zřejmě ukradený, ale vy jste se pro něj stala novou Evansovic holkou," hořce se zašklebil, zatímco čarodějka potlačovala hněv, že si bere do úst její sestru, „a tu posledně kvůli Potterovi zabil taky."

Na čí stranu se Juliette podle vás přikloní?