Severus Snape

Vstup zpovězený

19.8.1996

Severus Snape (36), Juliette Nemesis (32)

Juliette rázně zaklepala na dveře domu v Tkalcovské ulici, kam již dlouhé měsíce měla vstup zapovězený. Pod cestovním pláštěm ukrývala nové šaty, světle zelené se stříbrným lemováním, aby svého přítele potěšila a zároveň mu připomněla, o kolik svojí nepřítomností přichází. Za poslední měsíc se viděli sotva třikrát, přičemž se vždy pouze rychle pozdravili, ale to Juliette nestačilo. Potřebovala ho jako žena a její děti jej potřebovaly jako otce. U Charlieho se již objevovala magie a bylo stále těžší a těžší jej uhlídat, zatímco ona kvůli matčině výpovědi v práci bojovala na Ministerstvu o přežití. Už neměla alibi pro svoji nepřítomnost a dělit se s někým o tajemství, že má děti se Smrtijedem, by bylo v nadešlé době zcela nezodpovědné.

Nadechovala se, že Severusovi hned mezi dveřmi vyčiní jeho nezájem s ní oslavit narozeniny – ani o měsíc později –, ale místo vysokého, bledého a věčně ustaraného kouzelníka na ni vykoukla ženská postava, ve které Juliette ke svému zděšení okamžitě poznala Malfoyovu ženu. Než se vzpamatovala a stačila nahodit svůj profesionální výraz obchodníka s lektvary na černém trnu, za ženou s věčně znuděným výrazem se objevila další tvář, více protkaná emocemi. Juliette bezmyšlenkovitě ucouvla, když se ze dveří jejího muže vyhrnula i Bellatrix Lestrangeová.

Juliette nechtěla vyvolávat rozruch, ale rukou automaticky sjela k hůlce...

„To je ta malá od Agnes," pronesla konverzačně Bellatrix ke své sestře a bez většího vzrušení prošla kolem. Narcissa věnovala mladé čarodějce jeden chladný pohled, než svou sestru začala následovat do tmy.
„Severusi?" zavolala, když vběhla do domu, ale dříve než odpověď jí přistála na rtech těžká mužská ruka.

„Tiše, nejsme tady sami!" zamumlal hluboký mužský hlas kousek od ucha hnědovlasé čarodějky. Ačkoliv stále tiskl dlaň k Juliettině puse, sáhl pro cestovní plášť a vyvlekl ženu ven. „Pettigrew tlumočí každé slovo Pánovi zla."

Juliette se odtáhla. Pečlivě nanesená rtěnka byla pryč, což však byla nyní čarodějčina poslední starost. Rukávem si ústa otřela.

„Potkala jsem Narcissu s Bellatrix!"

„Jsi v pořádku?" Za loket rychlým krokem odváděl ženu pryč z temné ulice směrem k továrnímu komínu.

„Jistě! Nepředstavuji pro ně žádnou hrozbu," vyprskla naštvaně. Vysoký černovlasý kouzelník zastavil až o dvě ulice dál. „Proč tam byly?"

„Přišly se poradit," zamumlal výmluvně.

„Proto sem nesmím?" vyjekla. Přitáhla svůj plášť k tělu těsněji. Nezasloužil si vidět její nové šaty. Jak mohla být tak hloupá a očekávat, že otevře, políbí ji a odvede do ložnice, kde by jí dokázal, jak moc ji miluje? Musela se pokárat, úplně zapomněla na skutečného Severuse.

„Neměla jsi sem chodit ani dnes," sykne namísto omluvy. „Víš, co dělám, pro koho to dělám, tak co tady sakra děláš?!"

„Chtěla jsem být s tebou! Netvař se tak překvapeně, jsme partneři, máme spolu děti!"

„Kdyby mi na vás nezáleželo, pozval bych vás na čaj s nimi!" odtušil chladně. Tohle si Juliette nepřála, chtěla jen poklidný večer... „Juliette," povzdechl si, „já teď mám prostě důležitější věci na práci, než se koukat, jak si kluci hrají."

„Tví synové, Severusi!"

„Ani my bychom se už neměli vídat," odtušil klidně, čímž Juliette zcela zmrazil, aniž by použil kouzlo. „Pojď, doprovodím tě domu, začíná být chladno." Natáhl k ženě ruku, aby jí pomohl s přemístěním.

„Co tím myslíš?" zašeptala, zatímco se snažila potlačit slzy. „Proč? Co se stalo?"

„Čím míň toho víš, tím lepší to pro všechny bude." Stál rovně jako podle pravítka a hleděl přes Juliettinu hlavu do dáli. „Není to tak, že bys něco udělala špatně, nebo že já bych změnil své city k tobě, to ne, ale vzhledem k situaci je nasnadě, abychom se už nevídali. Není to bezpečné pro nikoho z nás – už teď mě budou čekat oplétačky kvůli tvému příchodu."

„Tohle není řešení!"

„Bude lepší, když si na moji nepřítomnost už začneš zvykat teď." Na vteřinu zaváhal a podíval se do uslzených modrých očí. „V lepším případě budu do roka mrtvý."

„Seve?!"

„Chtěla jsi po mně, abych chránil Pottera. Tohle k tomu prostě patří. Netvrdím, že se mi to líbí a že mi nebudeš chybět, ale už nemůžu couvnou, ne teď..." Poprvé toho dne jemně uchopil Juliettiny ruce do svých. „Já se rozhodl, jsem na straně Brumbála, ale nesuď mě, pokud to bude vypadat jinak." Odhrnul čarodějce prameny tmavých vlasů z obličeje, aby mohl bříškem palce setřít slzy. Věděla, že se tímto doopravdy loučí, ale nedokázala ho zastavit. „Slib mi, že se téhle války nebudeš účastnit, ať se dozvíš cokoliv. Kdyby se cokoliv pokazilo, vezmi chlapce a matku a opusťte zem. Dvě bystrozorky s výcvikem by měly zvládnout uniknout."

„Prosím!"

Políbil ji na čelo, během čehož se kolem nich prostor rozplynul. Když se kolem Juliette okolí opět zhmotnilo, stáli v altánku za domem její matky. Severusův pohled rychle zabloudil k tmavému oknu v patře, kde spaly jejich děti, a poslední pohled věnoval i Juliette, než zmizel.

Bakalář hotov a my se můžeme vrátit zpět do starých kolejí, kdy vychází každý týden jeden díl :)

Moc děkuji za přízeň!