Hrozba Snape

163 20 0
                                    

26.12.1997

Severus Snape (37), Juliette Nemesis (33)


Juliette celý den bolela hlava, ale i tak si ještě po úmorných hodinách na Ministerstvu – aktuálně zpracovávala databázi potencionálně nebezpečných motáků – našla čas vyhledat Lupina. Pokud někdo mohl o Harrym něco vědět, musel to být jedině Remus. Lilyin syn v okolí již neměl bližšího dospělého člověka, kterému by důvěřoval stejně jako prošedivělému vlkodlakovi, jenže nalézt vlkodlaka na straně dobra v této době bylo téměř nemožné a Dory se zeptat nemohla, jelikož sama před časem oznámila, že čeká dítě, Lupinovo dítě, a uklidila se se svou matkou do pozadí. Juliette nejednou napadlo, že se Lupin Nymfadoru prostě jen pokusil odsunout z místa zkázy, a proto jí udělal dítě, aby měla vždy svéhlavá čarodějka s růžovými vlasy pádnější důvod zůstat doma v bezpečí během velké bitvy, která se pomalu ale jistě blížila.

Zimní cestovní hábit halil Juliette, když opouštěla Ministerstvo s hraným úsměvem na jednoho ze Smrtijedů. Díky Severusovi se nepotýkala se stejnými obtížemi, které postihovaly ostatní bystrozory, kteří se stále zdráhali přidat na stranu Vy-víte-koho, ale s reálným vztahem mezi ní a Severusem celá domněnka Smrtijedů neměla nic společného. Malfoy velmi nevybíravým způsobem rozšířil fámu, že Juliette patří Snapeovi, jenže čarodějka má milence někde jinde, tudíž teď všichni Smrtijedi nedočkavě vyčkávali, kdy Snapeovi dojde trpělivost a Juliette si podmaní zakázanou kletbou, či ji zabije. Nicméně obě varianty byly v očích následovníků Vy-víte-koho tak líbivé, že Juliette vábili na svá sídla, kde by se znenadání mohl objevit i nynější nejváženější Smrtijed Vy-víte-koho.

Severus dělal, že absurdní pomluvy nevnímá, ale nejednou již Juliette přiznal, že smrtijedské sledování ze zvrácených důvodů mu komplikuje pátrání po Harrym, jehož stopa se vždy někde objevila a záhy zmizela, což čaroděje iritovalo. Neustále Juliette opakoval, že musí Potterovi něco předat, ale více se o tom zmiňovat nechtěl. Ke smůle všech Lupin, když jej Juliette konečně vystopovala, věděl ještě méně než Severus.

„Řešíme teď s Tonksovou jiné starosti," připustil Lupin s prošedivělými vlasy, který se těšil na prvního potomka asi stejně jako Severus. „Viděl jsem Harryho před měsíci, od té doby o něm nemám žádné zprávy, ale i kdybych měl..."

Juliette protočila oči.

„Kolikrát jsem tě podvedla, Remusi?" zeptala se na přímo. „Kolik lidí ví o našich cestách?"

„Tohle není stejné," zamumlal vyhýbavě.

„Čím je to jiné? Jedná se o mého synovce, když bude nejhůř, mohla bych zasáhnout... Ty víš, že bych ho zadarmo nedala," pronesla Juliette pyšně. Matčinu slávu zřejmě nikdy nedokáže plně překonat, ale i tak její jméno díky chladnokrevným činům znala celá země.

„Je to jiné tím, že jsi v kontaktu se Snapem!" vyplivl. „Tobě věřím, ale on se ti nabourá do hlavy takovým způsobem, že ani nebudeš vědět, že se něco stalo. On je mistrem ohledně špinavostí, ale to už zřejmě víš." Sjel Juliette šedýma očima mnohem ostřeji, než si zasloužila. Copak se už všichni dočista zbláznili?!

„Co tím myslíš?"

„Říká se, že tě má pod kletbou Imperius a zneužívá tě ke styku." Znechucením protáhl obličej.

„Nejsem typ na ovládání," zamručela uraženě, „a spala jsem s ním už dřív a dobrovolně. To víš." Lupin uhnul pohledem. „Snape není takový netvor, za jakého ho všichni neustále máte!"

„Pamatuji si, kdy jsem tě žádal, abys mu byla oporou," odfrkl, jako by se vysmíval své naivitě, „jenže to mě ani v nejšílenějším snu nenapadlo, čeho by mohl být schopen."

„Ale nikdy tě nenapadlo, že by mohl mít nějaký vyšší cíl?" Ráda by bránila Severuse zdatněji, ale i ona sama se k poslání svého milence upínala, aniž by měla důkaz. Seveus nebyl zlý, tím si byla téměř jistá.

„Každý den se modlím, abys měla pravdu – že Brumbál a nikdo další neumřel nadarmo, ale je těžké věřit, když jsme byli svědky toho všeho." Juliette se již poraženecky chystala k odchodu, ale Remusova teplá ruka s našedlou kůží ji zastavila. Strhaná mužská tvář s mnohými jizvami na okamžik strnula, než se uvolnila v soucitné grimase. „Neříkej to Snapeovi, ale zahlédl jsem Rona v hospodě U Škrtidla."

„Kde?"

„Ta hospoda, kde mají nejlepší dýňovku v Británii a kde jsem se před roky ucházel o místo," přiznal nevěřícně. Vzpomínka na tehdejší problémy oběma přišla zábavná. Juliette utíkající z domu a Remus bez galeonu v kapse.

„Kdy jsi tam viděl Harryho kamaráda?"

„Pět dní zpátky."

„Moc ti děkuji."

„Jul, pořád jsme spojenci."

„To ano, věříme si." Objetí beze slov k rozloučení stačilo, aby věděli, že tu pro sebe jsou.

Juliette hospodu navštívila, chlapec byl již pryč, avšak i tuto bezcennou informaci se rozhodla sdělit Severusovi.

Přemístila se před Sevův dům a naučeně seslala oznamovací kouzlo. Sice by předání bezvýznamné informace mohla uskutečnit i mezi dveřmi, jenže Juliette se sama pozvala dovnitř a neodešla dříve, než se z hrozby Snapea nestal znovu milenec a důvěrník.

Severus SnapeKde žijí příběhy. Začni objevovat