Severus Snape

Obchod

Pokud si myslíte, že bude Severus špatný otec, tak si pusťte video (i se zvukem) - narazila jsem na něj teprve nedávno, ale je to kouzelné :D Naprosto vám změní pohled na Severuse Snapea.

30.11.1990

Severus Snape (30), Juliette Nemesis (26)

Juliette za sebou vyčerpaně zavřela dveře Severusova domu. Přestože si věci stále nechávala u matky, kde i přespávala, galeony z nekalé činnosti raději přepočítávala ve Snapeově brlohu bez přítomnosti cizích očí.

Ztěžka se svalila do křesla, vyzula si lodičky, které nechala zmizet v botníku u dveří, a vysypala na stolek stovky galeonů. Nechápala, jak mohl některý ze Smrtijedů platit v hotovosti, když převody u Gringttových byly snadné a bezstarostné. Prostopášně prohrábla zlaté plíšky, které se blyštily do všech stran, než začala ručně stavět komínky po deseti galeonech vedle sebe. Potřebovala svoji mysl zaměstnat, aby nemyslela na Nymfadoru Tonksovou, jež ihned po opravení známky z lektvarů u OVCE sebevědomě poslala sovu na Ministerstvo, aby mohla nastoupit do výcviku. Juliette byla zprvu k této skutečnosti lhostejná, přestože její matka nahněvaně křičela, že žádnou další Blackovou na úseku nechce, jenže když se její přijetí většinově odsouhlasilo, prohlásili Juliette za její učitelku. V ten okamžik začala Juliette zuřit společně se svou matkou. Sama se ještě pořádně nedostala do akce a náhle měla bezbřehou nudu doplňovat malou neschopnou čarodějkou, která nebyla schopná projít ani kolem Severuse... Juliette potřebovala volnost, aby mohla vycestovávat ze země pro artefakty a následně se přehrabovat ve zlatě.

Napočítala už sedm set šedesát galeonů, když cvakly dveře a následně se objevil Severus ve dveřích. Neměla šanci schovat zlato, takže se jen nevinně usmála, aby muže ujistila, že není zloděj. Zase zapomněla na ohlašovací kouzla, kterými byl dům opředen a která ji nepoznávala, protože tu už týdny nebyla.

„Ahoj, Seve. Doufám, že ti nevadí, že jsem u tebe. Potřebuji být sama, abych se uklidnila z práce," říkala, zatímco nenápadně shrnovala galeony do váčku, jenž se stále tvářil jako prázdný.

„Ahoj." Černé oči klouzaly po zlatě a na tváři se rozlil nechápavý výraz. „Stalo se něco? Máš problémy?"

„Bolí mě hlava," zalhala lehce, „jinak nic neobvyklého. Kdybys věděl, jaká katastrofa se žene na moji hlavu! Přijali Tonksovou do učení a hodili mi ji na krk – musíš ji znát, ještě loni byla tvojí studentkou," drmolila znuděně a za lem hábitu si přitáhla muže k sobě, aby mohla schovat obličej v plášti na kouzelníkově podbřišku. Něžně ji pocuchal ve vlasech.

„Juliette, proč jsi vybrala své úspory? K čemu potřebuješ tolik galeonů?"

„Přepočítávám je, než je odnesu ke Gringottovým. Nikdo mě nevydírá, nikdo nevyžaduje výkupné a ani jsem nikoho neokradla. A jednou si za to možná koupím výbavičku pro miminko." Spiklenecky se ušklíbla, což se snažil Severus přehlížet, aby se zbytečně nedostal do střetu. Miminko bylo tak ožehavé téma, že pokaždé jeden z nich odcházel se slzami na krajíčku, když se pustili do hádky.

„Kde jsi je vzala? Vypadá to jako tisíc galeonů."

„Dobrý odhad, Seve. Dvanáct set galeonů," zamručela spokojeně. Rukama objímala muže kolem pasu, zatímco on jí konečky prstů masíroval šíji. Juliette si uvědomovala, že to jsou pouhé vteřiny před katastrofou, přesto se nutila k milému úsměvu a tulila se.