Severus Snape

Dřevěná truhlička

16.4.1998

Severus Snape (38), Juliette Nemesis (33)

„Remus a Dora mají syna," oznámila vzrušeně Juliette v kuchyni stísněného domku, kde stále přebývala i její kamarádka s dcerou. Ačkoliv děti byly společností někoho dalšího nadšené, Juliette pomalu přicházela o energii. Mary sice věděla o Snapeovi, ale i tak bylo nemyslitelné, aby se kouzelník, jenž nyní patřil k nejvěrnějším Vy-víte-koho, objevil na prahu rodinného domku a šel se pozdravit s dětmi.

Tajné schůzky se opět přesunuly do odlehlých částí lesů, kam nikdo nezavítal již roky, jenže ani těhotná Juliette nemohla v těchto místech přebývat dlouho, takže si se Severusem vždy vyměnila jen nejdůležitější informace a krátký polibek. Poslední schůzka proběhla před měsícem.

„Lupin?" ujistila se Mary.

„Ano. Je to už trochu stará zpráva, ale teprve dnes jsem měla v kanceláři chvíli soukromí s Kingsleyem. Pošlu jim sovu s gratulací – úřednickou sovu nikdo kontrolovat nebude." Juliettina matka souhlasně přikývla.

„Nenavštívíme je?" zeptal se Mary, ale její přání muselo být zastaveno dříve, než jej pořádně vyslovila. Po smrti Teda Tonkse, Dořina otce, se bývalá bystrozorka s celou svou rodinou izolovala od světa, což starostlivý Remus jen podporoval. Juliette sama měla obtíže Remusovi vůbec zaslat sovu, jelikož ji i přes dlouholeté přátelství stále spojoval se Snapem, jenž se stal jeho úhlavním nepřítelem a nebezpečím pro syna. Díkybohu Kingsley Pastorek neměl o existenci vztahu mezi Juliette a Snapem ani tušení, tudíž mladou čarodějku zahlcoval informace ze světa psanců. Bohužel o Harrym nevěděl ani on.

„Napíšeme jim dopis," navrhla s hraným nadšením, aby Mary přesvědčila, že se jedná o nejlepší možné řešení. Společně sepsaly to nejmilejší blahopřání, co svedly, ale Juliette ani tato zpráva nedokázala dostatečně zvednout náladu. Potřebovala mluvit se Severusem, dozvědět se další plány Vy-víte-koho, přeptat se na Harryho, ale kouzelník se izoloval podobně jako Dora ve svém vlastním světě.

„Stále nic, namůžu se skrze ty dveře dostat," zamručela frustrovaně Juliette později toho večera, když Mary odešla koupat svoji dceru.

„Je v Bradavicích," připomněla znepokojeně matka. Ačkoliv často nemohla Severusovi přijít na jméno, uvědomovala si, že jeho znalosti situace jsou mnohem komplexnější než ty jejich.

„Stačí se dostat do Severusova domu v Tkalcovské ulici – všude má ohlašovací kouzla, přišel by dům zkontrolovat." Před deseti lety Juliette kouzelníkova zabezpečovací kouzla proklínala, když se zčistajasna objevil ve dveřích, zatímco se ona bavila se Remusem, ale dnes to byla její poslední šance přivolat Severuse a zároveň nezalarmovat Vy-víte-koho.

Juliettina matka chvíli seděla naproti dceři s rozostřeným zrakem, jak pečlivě pátrala po dalším kouzlu, které za posledních čtrnáct dní ještě nevyzkoušely, až se nakonec na upraveně namalovaných rtech roztáhl vítězoslavný úsměv. Juliette pochybovala, že by existovalo kouzlo, jež by obešlo ta Severusova.

„Tvá maminka je geniální," pochválila se sama Juliettina matka dříve, než své dceři vůbec řekla o plánu. „Obleč se a přijď do mé ložnice." Juliette nedůvěřivě poslechla, přestože stále pochybovala.

Cestovní plášť, teplé boty a hůlku – víc nepotřebovala.

V ložnici již netrpělivě seděla její matka, jež mezi prsty svírala malý útržek papíru. Juliette neměla sebemenší tušení, o co se pokoušela, když jí ho vložila do ruky.

„Jednou jsem Snapeovi dala krabičku s jedy, které na sobě měly stopovací kouzlo... Stačí se teď jen přemístit a ocitneš se u té dřevěné truhličky, když při tom budeš držet tento cípek etikety, kterou jsem ztrhla," hrdě pronesla. Jako bývalá bystrozorka byla v trpělivosti nepřekonatelná. Jak dlouho útržek střežila? Deset let? Dvanáct? „I kdyby ses přemístila do Bradavic, měla bys projít ochranou." Povzbudivě se usmála. „Hodně štěstí."

Juliette se s vděčným přikývnutím přenesla. Nebylo těžké se zorientovat v ložnici, v níž před dávnými časy spávala po kouzelníkově boku, ale vše bylo opuštěné, pokryté prachem a ztracené v minulosti. Použila přivolávací kouzlo, načež z nočního stolku vyletěla krabička s jedy. Severus doposud žádný nevyužil. Vrátila krabičku zpět do stolku, kdyby ještě někdy potřebovala prolomit ochranu.

Tiše sešla po schodech do obýváku a usadila se na svém místě. Ani rozdělaní krbu nezaručovalo domáckou pohodu.

Juliette si objala těhotenské břicho a čekala. Tušila, že se Severus dříve či později v noci objeví.

Jak se blíží konec a já mám problém přidávat... Je pro mě těžké opouště tento svět, ačkoliv jsem ve světě Harryho Pottera začala vydávat další povídku (Snamione: Poslední čance), protože Juliette je žena, která by pro Severuse zemřela. Kdyby Severus takovou ženu měl i v příběhu J.K.Rowling, jeho život by nebyl až tak smutný...

Děkuji!