Otcův dům

534 33 6
                                    

První kapitolka, která by měla mít nálepku 15+, ale celý "akt" se odehrává pouze v prvních odstavcích, tudíž od 1/4 můžete číst všichni :D


18.6.1983

Severus Snape (23), Juliette Nemesis (18)

„Připraven?" zeptala se spiklenecky Juliette, která si užívala výhled na zmateného muže, jenž prožíval neznámé pocity. Odtáhla se od jeho klínu a vrátila do své původní pozice dominantní ženy, jež zabořila kouzelníka do hradby z polštářů a přikrývek, aby mohl také sedět a být čarodějce blíž.

Místo odpovědi ji rychle políbil. Juliette se líbila Severusova nejistota a ještě více se jí zamlouvalo, že bude jeho první. Nikdy nebyla první pro žádného kluka, nikdy neviděla nervózní pohled ve tváři a rozechvělost dechu po každém dotyku. Hrála si, aby zjistila, jak bude černovlasý mladík reagovat. Každá jeho reakce na ni byla mnohokrát silnější než u jiných mužů. Dotkla se jeho penisu a kouzelník okamžitě zavzdychal, otřela se svým klínem o jeho, kouzelník ztuhl...

Juliette se nadzdvihla na kolenou, spojila jejich rty a pomalu do sebe kouzelníka zavedla. Křečovitě zavřela oči a chvíli v sobě podržela vzduch, než blaženě vydechla. Po dlouhé době se opět cítila být s někým spojena, cítila náklonnost, i když se Snape netvářil, že by si ji tvrdě vzal a nechal zapomenout i vlastní jméno. Musela si připomenout, že dnes vše dělá jen pro svého kamaráda. To on si to musel užít.

Severus zapletl prsty do Juliettiných dlouhých vlasů na lopatkách a zcela instinktivně zatahal, což čarodějka vyhodnotila jako pokyn k pokračování. Pauzičku si dovolila kvůli sobě, aby si zvykla na kouzelníkovu velikost. Už tak dlouho s nikým neměla sex, takže jí každý pohyb ze začátku přišel bolestivý, ale pohled do mužovy napjaté tváře ji podivně uklidňoval. Juliette vzrušoval pocit moci nad věčně uštěpačným kouzelníkem, který ji vždy držel v šachu. Teď byla pánem ona.

Synchronizovaně se pohybovali proti sobě, vzdychali si přidušeně do rtů, ale nechvátali. Užívali si vzájemnost, zatímco se pomalu přibližovali k vrcholu. Severusovi se zrychlil dech dříve, surově zaryl prsty do dívčiných boků, přimáčkl ji na svůj penis, aby zafixoval polohu, a bez rozmyslu dosáhl vrcholu. Z hrdla se mu vydral trhavý výkřik. Juliette se ještě párkrát zavrtěla, než se opřela plnou vahou o mužskou hruď. Těžce dýchala, byla unavená, ale nedosáhla svého vrcholu.

Černovlasý kouzelník opatrně objal Juliette, začal ji hladit po šíji dlouhými prsty a nos zabořil do zpocených hnědých vlasů. Téměř romanticky laskal její tělo, během čehož se čarodějka pomalu uklidňovala a vracela do normálu. Strašně ráda se nechala rozmazlovat po tom všem, co se jí dělo ve výcviku a jak s ní jako s troskou zacházeli její blízcí. Severus jenom mlčel, držel ji a ona byla spokojená.

„Byla jsi skvělá," ohodnotil šeptem po dlouhých minutách ticha.

„Ty taky," zamumlala mu do ramena. „Děkuju."

„Já bych měl děkovat," opravil ji stále tiše. Juliette pomalu začínala ve tmě rozeznávat starou komodu, prázdný rám obrazu a okno zahalené těžkým závěsem. Místnost byla stísněná a malá.

„Kam jsi nás přenesl?" Severus se obtížně rozhlédl po místnosti, aby se zorientoval.

„Do otcova domu," znechuceně ohrnul ret, „ale už tady nebydlí."

„Je tu tma," okomentovala prostě. Stále ještě visela ve Snapeově objetí, ale začínala jí být zima. Možná se jí zmocňoval i trochu hlad...

„Ve tmě jsem přitažlivější," zavtipkoval a rukou sklouzl na Juliettina bedra. „Mění se tímhle něco?"

„Co myslíš?"

„Nejsem hlupák, abych si myslel, že ses do mě bláznivě zamilovala, opustíš svýho kluka a budeme spolu do konce našich dní. Chci vědět, jestli zůstaneme i po tomhle přátelé." Juliette sesedla z kouzelníkova klína a padla do polštářové bariéry – nehřála tak příjemně jako Severus.

„Chci být tvoje kamarádka, když s tím nebudeš mít problém." Nejistě se zakryla nadýchaným polštářem.

„Nic to pro tebe neznamenalo?" zeptal se a Juliette se nepříjemně ošila. Tohle bylo moc špatné téma ke konverzaci.

„Samozřejmě že znamenalo, ale jinak..." Zhluboka se nadechla. „Mám tě vážně ráda, Severusi, ale nehledej za tímhle nic víc. Hrozně jsem si to užila, jsi vážně dobrej, ale... Budeme žít jako doteď, co ty na to?"

„Bál jsem se, že nebudeš chtít," řekl úlevně. „Náš vztah se mi zamlouvá."

„Mně taky," přitakala. „Měly bychom se scházet častěji."

„Kvůli sexu?"

„Kvůli lektvarům!" Zasmála se nevěřícně. „Kvůli tvé nejoblíbenější činnosti na světě," provokovala. Severus se také zakryl polštářem a Juliette poprvé došlo, že má u Severuse jenom kalhotky.

„Zatřásla jsi mým světem a já teď musím přehodnotit své priority." Zakřenil se pobaveně.

„Jsem lepší než kotlík?"

„Jednoznačně." Juliette jej se smíchem pohladila po levé paži a prsty sjela až k ocejchovanému předloktí. „Nelituješ teď svého rozhodnutí?" Očima sledoval své Znamení stejně jako ona.

„Ne," vydechla a ukazováčkem obkreslila tvar lebky. „Nebojím se tě."

„Jsem Smrtijed." Rychle zvedl ruku, aby ji zastavil. „Než řekneš cokoliv jiného, nezapomínej, že – i když jsem se přidal k Brumbálovi – Znamení zla nezmizelo. Furt jsem navázaný na Pána zla."

„Ty-víš-kdo zmizel, Smrtijedi jsou v Azkabanu nebo se schovávají a ty jsi nevinný. Netrap se minulostí."

„Je těžké na minulost zapomenout – zvlášť na minulost s tebou." Sklonil se k Juliette pro polibek. Po malém zaváhání souhlasila. „Zopakujeme to někdy?"

„Myslím, že bychom mohli."

„Za čtrnáct dní je poslední výlet do Prasinek před prázdninami, mohl bych se zase z Bradavic vzdálit, když budeš mít čas. Probereme pár lektvarů a..." Skousl si ret, zatímco mu blýsklo v očích a tváře zrudly. Juliette pochopila.

„Pošleme si ještě sovu," upřesnila. „Čeká mě zkouška z jedů, abych dostala licenci."

„Postarám se, abys ji dostala."


Moc děkuji za úchvatné komentáře a hvězdičky!

Nemyslete si, že ode dneška už bude Severusům a Juliettin život zalitý sluncem, ale dovolte jim trochu radosti :D


Omlouvám se, že tento díl nevyšel už včera, ale zkouškové je tady a já ai nevím, kde mi hlava stojí :( Děkuji! :)

Severus SnapeKde žijí příběhy. Začni objevovat