Severus Snape

Spanilá jízda

25.8.1994

Severus Snape (34), Juliette Nemesis (30)

„Stále řešíš Pošuka?" Juliette vytrhnou Severusova slova z přemýšlení. Doufala, že už dávno usnul a nečekal na ni, aby alespoň doma měla klid a ticho. Díky Mistrovství světa ve famfrpálu se od rána nezastavila, vyslýchala desítky svědků, kteří Smrtijedy zahlédli, a přestože očití svědci pouze vyděšeně vrtěli hlavami, Juliette přesně věděla, o koho se jednalo. Severus se dobře bavil, když se o kanadském žertíku Smrtijedů z novin dozvěděl – odmítl se jít podívat na tak stupidní sport, jakým famfrpál v jeho očích byl, i když mu Juliette nabízela volný lístek, protože ona zajišťovala ochranu irského týmu. Raději zůstal doma a dohlížel na Charlieho, protože i Juliettina matka byla ve střehu.
„Seve, teď ne." Beze studu ze sebe nechala sklouznout hábit a vyměnila spodní prádlo.

„Chtěl jsem slyšet něco o bojových popelnicích," poznamenal pobaveně. „Brumbálovi by mohlo dojít, že je to blázen a že nemá v Bradavicích co dělat. Sám jsem mu to před týdnem řekl."

„Jsem unavená," zamručela, když nechala své tělo pouze pomocí gravitační síly padlou do postele vedle muže, který na rozdíl od ní překypoval životem. Přitáhl si polonahé ženské tělo k sobě, aby ho mohl políbit na temeno, na krk, na lopatky, na každý jednotlivý obratel... „Dnes ne!"
„Musím tě oživit, abych ti řekl novinky." Ušklíbl se, zatímco rukou stále klesal...

„Jaké?"

„Něco za něco?" zeptal se Severus vychytrale a Juliette se přemohla k rychlému polibku, jímž kouzelníka zaujala ještě více, ale strategicky se odtáhla a muže držela od sebe na vzdálenost paží.

„Teď jsi na řadě ty."

„Za tohle si zasloužíš maximálně vědět, že jsem se dnes setkal s Malfoyem." Tajemně se odmlčel, protože věděl, že tohle Juliette potřebuje vědět, aby usnula. Zachytila jeho hřejivou dlaň, která již laskala podbřišek ženy a první prst odchlípl látku kalhotek.

„Řekni mi všechno a já zvážím, kolik si toho zasloužíš," vyzvala žena kouzelníka, který už věděl, jak celý večer dopadne – Juliette to na něm poznala –, ale i tak nakonec rezignovaně přikývl a ruku ukotvil na oblém boku.

„Zval mě, abych se přidal na příští spanilou jízdu," oznámil pobaveně, čímž ovšem pouze potvrdil své dřívější domněnky, kdo se skrýval pod kápěmi a maskami. „On, Goyle, Crabbe, Macnair, Gibbon a Nott – tví tajemní narušitelé nočního klidu."

„Macnair?" Povzdechla si a přetáhla přes sebe deku. „Doufali jsme, že už s tím přestal."

„Vstoupení do služeb Pána zla nebylo jako vstoupení do pěveckého sboru, který můžeš opustit, když tě to tam přestane nebavit," vyprskl jízlivě. „Vlastně tohle je ta velká zpráva, za kterou budeš platit."

„Že je Macneir Smrtijed? Seve, to už jsem tě i tím polibkem přeplatila." Pohladila muže po tváři na dobrou noc, jenže černé oči na ni stále přísně hleděly. „Tak mluv."

„Sešli jsme se, protože se nám oběma zdá, že se naše Znamení mění..."

„Jak?" Juliette si nejistě přitáhla kouzelníkovu levou paži, z níž shrnula pyžamo, a slepě hmatala na nočním stolku po své hůlce, aby si vyčarovala malý paprsek světla.

„Od Mistrovství mě brní ruka a dnes ráno..."

„Lumos!"

„... se mi od probuzení zdá, že Znamení ztmavlo. Namlouval jsem si celé dopoledne, že se nic neděje, ale potom mi Lucius poslal sovu. Má úplně stejný problém. A Karkarov taky..."

„Jsi stále v kontaktu s takovými kouzelníky?" Juliette opustila všechna únava a i s mužskou rukou v dlaních se prudce posadila, aby na muže lépe viděla. „Seve, slíbili jsme si, že po narození Charlieho už nebudeme riskovat."

„Děláš bystrozora," poznamenal na svoji obranu dotčeně.

„Ve většině případů jsem doma nebo v kanceláři." Silněji stiskla bledou mužskou končetinu, aby Znamení nepatrně vystoupilo, až Severus bolestně sykl a pokusil se levou paži osvobodit. „Seve, co to znamená? Vrací se?" zeptala se přímo, což muže zcela konsternovalo. „Jestli ano, musíme se na to připravit a musíme ochránit Charlieho a Harryho, rozumíš?"

„Něco se děje, ale Pán zla je zatím slabý, jestli vůbec..."

„Ví o tom Brumbál?"

„Ne, ale v příštím týdnu máme učitelskou poradu ohledně nového školního roku a Ohnivého poháru – řeknu mu o tom." Ačkoliv Juliette Brumbála vysloveně nemusela, tentokrát souhlasila. Možná bude mít více informací, nebo dokáže zasáhnout dříve, než Vy-víte-kdo nabere na síle... „Juliette, jestli se vrátí, jako první zabije zrádce." Těžce polkl a konečně si přitáhl obě paže k tělu.

„To se nestane," nalhávala sama sobě čarodějka, i když znala pravdu stejně jako Severus. Jestli se vrátí, jako první se pokusí zabít zrádce, bystrozory a Harryho.

„Víš, co jsem dělal celé odpoledne, když se vrátil od Malfoye?" Zavrtěla hlavou, až jí dlouhé vlasy zakryly ramena. „Seděl jsem na zemi vedle Charlese a sledoval ho. Jen jsem ho sledoval a došlo mi, že ho možná nikdy neuvidím vyrůstat, že ho nebudu učit v Bradavicích a že nebudu lepším tátou, než byl můj táta... Věřil jsem, že když už jsem přišel o Lily, víc mi toho život nevezme."

„Seve." Zavřel oči pod tíhou bolesti, kterou se Juliette rozhodla alespoň pro dnešní večer odehnat. „Seve, stále stojíš o vyvážení tvé informace?"

Otevřel černé oči a Juliette odložila hůlku. Nepotřebovali světlo k tomu, co se chystali udělat.

Když jsem tuto část dopsala, říkala jsem si, že se Severus vůbec nechová jako Severus, ale věřím, že mu to odpustíte, když je v blízkosti Juliette :)

A ano, mé pondělí se poněkud posunulo :D