Ty jsi ten důvod

32

"Neodpověděla jsi mi" začnu opatrně, když už zase ležíme u krbu.
Hlavu mám položenou na jejím rameni a ona si hraje s pramínkem mých
vlasů.
"Ty mně taky ne" namítne tiše.
Ticho ruší jen praskání ohně.
"Ali?" zvednu hlavu, abych na ni viděla.
"Mhm?" leží dál se zavřenýma očima.
"Dáš mi čas, viď?" zeptám se rozechvěle, protože cítím,že se mi
vzdaluje. "Chci ti to říct. Jen ještě nevím jak" přiznám se a znovu
si připadám jako malá holka, která by nejraději schovala obličej
do polštáře a tvářila se, že žádné otázky neexistují.
"Jess!" teď se nazvedne i ona. "Ale my nemáme čas! Pozítří odlétám!"
Dívá se na mě a já si nemůžu nevšimnout výčitky v jejích očích.
"Říkala jsi, že na to nebudeme myslet" zašeptám jenom a položím se
zpátky na bílou kožešinu.
"Já vím. Promiň. Nic se neděje. Miluju tě" nakloní se nade mě.
"Ty promiň" pohladím ji po tváři.

"Dám si sprchu" zvedne se po chvíli. "Za chvilku jsem zpátky."
Mlčky sleduju, jak mizí za dveřmi koupelny.
Jasně, že je naštvaná. Ani se jí nedivím. Proč zrovna já musím být
tak děsně komplikovaná?!
Pomalu vstanu a zamířím ke stejným dveřím, kterými prošla ona.
Vezmu za kliku a na chvilku zaváhám. Chystám se totiž udělat něco,
co bych jindy za žádných okolností neudělala.

Stojí zády ke mně a po jejím těle stékají horké pramínky vody.
Trochu sebou trhne, když se přitisknu k jejím zádům. Nečekala mě.
"Ahoj, kočičko" usměje se, když se otočí a vezme mě do náruče.
"Stýskalo se mi" řeknu tiše a nabídnu jí své rty.
"Mně taky!" pootevře ústa a políbí mě tak, že zapomenu dýchat.
To jak se se mnou mazlí, to je...to je... Ani nevnímám, že stojím
opřená o chladnou, vykachličkovanou zeď. Její žár mi to nedovolí.
"Jess!" skloní se a něžně se mazlí s mými ňadry. "Chci tě!"

Naplno vnímám každý dotek a aniž bych si to uvědomila, nabízím jí
každou část svého těla naprosto beze studu. S prsty zapletenými
v jejích vlasech si tisknu ta úžasná ústa k citlivým bradavkám,
protože chci tohle všechno cítit mnohem víc a intenzivněji. A ona
to ví. Jemným sáním mě dohání k šílenství a můj klín na to reaguje
po svém. Zoufale touží po něčem, co mu může dát jen ona.
"Lásko!" zasténám v přesvědčení, že to udělá.
"Ano?" zvedne hlavu a vzápětí se její jazyk něžně mazlí s tím mým.
Pane Bože! Copak neví, co chci?! Téměř okamžitě mi dojde, že tohle
není ten problém.
"Ty nechceš?" zeptám se roztřeseně, protože mé vzrušení odmítá
možnost absence jejích dotyků.
"Chci. Ale jinak" poklekne mezi má stehna.
"Ne! Takhle ne!"
"Kočičko, chtěla jsi vědět, co mám ráda. Tak mě teď nech ukázat ti
to."
Vzápětí ucítím, jak mě jemně rozevírá prsty a ústa, ještě
před chvílí ochutnávající kůži na mých stehnech, se mi ponoří
do klína.
"Ne! Tohle ne! Alice!" slyším svůj hlas. Tohle není mé obvyklé tiché
sténání. Křičím. A křičím slastí. To co mi dělá je neskutečné.
Ještě nikdy jsem necítila něco takového a moje NE, má úplně opačný
význam. Nepřežila bych, kdyby teď přestala.
Naštěstí moc dobře ví, co cítím a její jazyk nepřestává klouzat
po tom utajeném, nejcitlivějším místě mého těla. Ještě chvíli!

Ještě, že jsme ve sprše, červenám se o pár minut později a doufám,
že si nevšimla, že moje vyvrcholení bylo tentokrát o hodně vlhčí
než obvykle. A taky o hodně silnější. Ještě teď cítím, jak se
chvěju.
"Líbilo se ti to" usmívá se spokojeně mezi polibky a já pochopím,
že ví všechno.