Ty jsi ten důvod

38

"Na to si zvykneš" směje se Bethany mým nářkům na flegmatické
puberťáky. Doufám, že má pravdu. Učí přece jen o rok déle.
"Ty teď prostě nejvíc zajímá, která holka má jaký prsa" snaží se
mi nastínit situaci, jako by to už bylo století co jsme ze střední
my.
"Mimochodem jsi docela v kurzu" mrkne na mě rošťácky.
"Co?!" zírám na ni ohromeně.
"No, prý jsi tak akorát" baví se na můj účet.
Ježíš, ještě toho trošku! Vlastně mě nikdy nenapadlo, že by se ti
kluci na mě mohli dívat tímhle způsobem.
"To jako fakt?" nasadím zoufalý výraz.
"No jo. Hlavně třeťáci jsou z tebe úplně hotoví."
Teď už se směje společně s Corou a obě si užívají mé rozpaky.
"Proč se tak divíš? Na škole po tobě přece koukalo hodně kluků"
šťouchne do mě spolužačka.
"Snažil se o tebe dokonce Harry a ten mohl mít deset holek
na každém prstu."
"O tom mi raději ani nemluv" odfrknu si znechuceně.
"No..víš...vlastně ti musím něco říct." Cořin pohled je najednou
vážný.
"Co je?" povzbudím ji, když vidím, že se jí do hovoru moc nechce.
"Včera jsme se potkali v klubu. Ptal se na tebe. Jako...jak se máš
a tak."
"Proč?! Ten člověk mě nezajímá a nevidím nejmenší důvod k tomu, aby
se zajímal on o mě. Doufám, že jsi mu nic neřekla."
"No...vlastně..." podívá se nervózně na hodinky. "Za chvíli tu
bude."
"Co?!" zírám na ni nevěřícně.
"On sem přijde."
"To myslíš vážně?! Řekla jsi mu, že tady budu?!"
"Jess, promiň. Tvářil se tak nešťastně. Prý s tebou potřebuje nutně
mluvit a..."
"To je pravda" ozvalo se mi za zády.
Nemusím se otáčet, abych zjistila kdo tam stojí.
"Nechci s tebou mluvit!" procedím vztekle mezi zuby.
"Já vím, ale..."
"Co ale?! Co tu vůbec děláš?! Nemůžu tě ani vidět!" můj hlas se
chvěje nenávistí tak, že ani já ho téměř nepoznávám.
"Jessico, prosím..."
"Ne! Jdi pryč a nech mě být!"

Cora mě opatrně pohladí po ruce. "Jess, jsou věci, které byste si
měli říct. Už je to dávno a staré křivdy by měly být zapomenuty.
My se teď s Beth půjdeme projít" zvedne se pomalu a druhá dívka ji
následuje.
"Vrátíme se, neboj" nechá chvíli teplou dlaň na mém rameni.

Harry si sedne proti mně a chvíli mě jen bezradně pozoruje.
"Jess, já..."
Můj pohled je plný opovržení. Ani on, sebejistý a sebestředný mladý
muž nemá sílu na to, aby ho snesl. Už je z něho opravdu muž. Jeho
rysy jsou ostřejší a neposedné blonďaté vlasy jsou spoutané vrstvou
gelu. Kdybych necítila jen znechucení, musela bych uznat, že mu
dospívání prospívá a sluší.
"Dej mi jen chvilku" zaprosí tiše.
Mé mlčení je neochotný souhlas. Je dost chytrý na to, aby to
pochopil.
"Přišel jsem ti říct, že je mi moc líto, že jsem ti ublížil."
"Nemusel ses obtěžovat. Tvoje lítost mě nezajímá. Ty mě nezajímáš."
"Jen chvilku" zaprosí znovu, když mě nechá vychrstnou na sebe tu
špínu, kterou cítím.
"Víš, tenkrát...nevěděl jsem, že jste spolu, ale věděl jsem, jak moc
tě Alice miluje. Ne...neřekla mi to" zareaguje rychle na můj tázavý
pohled. "Ale chtěl jsem tě a všímal jsem si lidí kolem tebe. Proto
jsem věděl, co k tobě cítí. A když jsi mě pak odmítla...Byl jsem
naštvanej, poníženej...já nevím...prostě jsem měl vztek."
Sedím před ním a vlastně vůbec nechápu, co mi tu povídá.
"Co mi chceš říct, Harry?"
"Jessico já...tenkrát...ten večer v klubu...strašně jsem se opil.
Viděl jsem ji a viděl v ní někoho, kdo mohl za to, že nejsi se mnou."
"Nikdy bych s tebou nebyla po tom jak ses zachoval."
"Já vím. Byl jsem idiot. Promiň. Ale ten večer...nikdo se o mě
nestaral. Jen ona. Vytáhla mě ven, že mě odveze domů. Řekl jsem jí,
že o všem vím a v opilecké pýše jsem jí vykládal o tom, že tě
dostanu dřív než ona. Nutil jsem ji k sázce o tebe. Tehdy mi řekla,
že jsi její, ale už jsem byl ve stavu, kdy jsem to nebyl schopen
akceptovat. Pořád jsem na ni křičel vsaď se, vsaď se a ona, když
viděla, že mě jinak do auta nedostane řekla jo, jasně. No...a pak
ráno ve škole... řekl jsem to pár lidem o kterých jsem věděl, že to
prostě roznesou."

Dívám se na něj a snažím se pochopit význam toho, co mi právě řekl.
Snažím se pochopit, že nic z toho co jsem si myslela není pravda.
Všechno bylo jinak a není to Alice, kdo byl hloupý. Jsem to já.
"Zmiz!"
"Jess, já...."
"Zmiz mi z očí!"
"Promiň."