Ty jsi ten důvod

85

"Musím se tam vrátit hned?" zeptá se opatrně, když mě doprovodí
před dům, kde bydlím.
Její nejistota mě rozesměje.
"Pojď ke mně" obejmu ji. "Nemáš třeba chuť ještě na jeden čaj?"
zašeptám jí smyslně do ucha.
"Strašnou" odpoví mi tiše stejným tónem.

Od včerejší noci už znám i druhý způsob milování. Okamžik bolesti
se nečekaně změnil ve slast a vzrušení. Byla něžná a opatrná.
Teď ji znovu cítím v sobě. Její jemné prsty se ve mně pomalu
pohybují a já se opět propadám do hlubin sladkého nevědomí.
Moje tělo ví jak reagovat a vychází jí vstříc v rytmu, který udává.
"Hned se vrátím" zašeptá mi do ucha, když dokončí polibek.
Rychle se mi sesmekne po břiše a...
Pane Bože! Nic by mě nedokázalo připravit na to, co přijde!
Hebký jazyk se přidal k těm štíhlým prstům, uvnitř mě, jako by to
byla ta nejpřirozenější věc na světě. V ten moment se zastavil čas.
Zoufale si tisknu ruku k ústům a snažím se utlumit výkřik, který
se mi dere z hrdla. "Alice!"
I kdyby mi odpověděla, neslyšela bych ji. Moje tělo se chvěje jako
v zimnici, aby se vzápětí prohnulo do luku ve slastné křeči dosud
nepoznané rozkoše.

"Miláčku" sklání se nade mnou a usmívá se. "Jsi v pořádku?" políbí
mě na čelo.
"A-ano" vysoukám ze sebe s námahou. Je mi, jako bych se právě
vrátila z jiného světa. Ze světa, který byl stvořen jen pro nás dvě.
Milování s ní bylo vždycky nádherné, ale tohle... Uplynulé chvíle
ze mě vysály veškerou energii. Mám pocit, že každá moje část váží
přinejmenším tunu. A ona to ví. Něžně se se mnou mazlí a dává mi
čas pochopit, že tohle všechno je skutečné.

"Moc tě miluju" nakloním se nad ni a chci ji dát všechno to, co ona
dala mně. "Jsi tak krásná, lásko" šeptám jí beze studu a vůbec
nechápu, proč jsem to tehdy nedokázala. Je přece tak snadné říct co
cítím, když jsme spolu takhle.
"Nezlob" napomenu ji jemně, když zvedne hlavu a znovu vezme do úst
jedno z mých ňader.
"Nezlobím. Strašně tě chci" brání se tiše.
"Dám ti všechno co chceš" líbám ji a jemným tlakem ji položím
zpátky na chladné prostěradlo. "Ale až za chvíli."
Toužím po ní. Toužím znovu slyšet její hlas, když se mi úplně
odevzdá a já vím, že mi patří.
"Jsi moje. Jenom moje. Rozumíš?" šeptám jí mezi polibky a nenasytně
si beru všechno, co mi může dát.
"Jess, počkej! Tohle ne! Nemusíš to dělat!" zastaví mě prudce, když
se můj jazyk dotkne jejího břicha a ona správně vytuší, že se tam
nehodlá zdržet příliš dlouho.
"Pssst" umlčím ji rychle. "Už jsem ti řekla, že jsi moje. A já si
tě vezmu. Vezmu si tě tak, jak chci já" usměrním ji přísně.
"Dovol mi to" pohladím hebkou kůži jejích stehen a rychle vklouznu
mezi ně.
Nechci si ji vzít tak jako ona mě. Ne proto, že bych to nechtěla,
ale proto, že nemíním dovolit, aby to bylo příliš rychlé. Jazykem
si něžně hraju s jejím nejcitlivějším místem a poslouchám tu
nejkrásnější symfonii na světě. Celou místnost naplní kouzelné
zvuky rozkoše.
Je úžasné sledovat, jak nad sebou ztrácí kontrolu. Je úžasné vědět,
že jsem to já, kdo za to může. Její stehna, která se ještě před
malou chvílí snažila o křečovité sevření, se uvolnila a teď mi
nedočkavě nabízejí své vlhké tajemství.
"Jess! Ach Bože! Prosím! Aaaaaa!"