[With you...] *STEREK*

[Chapter 6]

Bolest je nekonečná. Nejde popsat. Slyším a vidím okolo mě žár ohně. Plameny dosahují výšin z kterých v tomhle stavu nemám šanci se dostat ven. Vlastně se nemohu ani hnout. Tělo je ochablé a skoro jako ochrnuté. Mám podezření, že to způsobil můj další panický záchvat. I přes můj špatný stav a nepoužitelné tělo pociťuji zachvění v konečcích prstů a pořádnou dávku adrenalinu. Je to ohromné. Plameny už pomalu a jistě šlehají blíž ke mně. Ale auto stále naštěstí nechytlo. Trochu začichám ve vzduchu a jediným štěstím je, že benzín ani olej necítím. Jenže to je mi stejně k ničemu vzhledem k blížícím se plamenům, kteří se mi smějí do obličeje a čekají až budou moc ochutnat svou kořist. Ta kořist jsem já. Smrt se blíží. Už jenom kousíček mě dělí od smrti, když opět upadám do bezelstného spánku. ,,Alespoň mě to nebude bolest." Pomyslím si hořce.

...

Mé bezvladné tělo někdo drží v náručí. A z břicha mi vyteká krev.

Cítím silné ruce a všímám si těch očí, které jsou opět modré. ,,Dereku?" pronesu tiše jeho jméno. Strach mnou pulzuje, ale nemůžu udělat nic, stále cítím jako bych byl ochrnutý a oči mám přivřené. Nemůžu křičet ani utéct. Jaký má tohle smysl. Když mě nezabily plameny tak tu práci vykoná on. ,,Vrahu." řeknu jen a má hlava klesá na jeho rameno. Žil jsem pro to, abych teď mohl umřít, jako má rodina. Ten život je stejně zvláštní.

...

Člověk je připraven a ochoten přijmout jakékoliv utrpení, jakmile a dokud je schopen v něm vidět nějaký smysl. Smrt se nás netýká. Dokud žijeme smrt není, a když přijde nejsme už my. Já v utrpení smysl vidím zcela jasně. Radši budu trpět, než abych ohrozil na čem mi záleží. A klidně přijmu i smrt, ať je jakkoliv bolestivá a ať má sebevíc stinnou stránku. I kdyby to znamenalo nebýt sám sebou a nechat si vzít duši. Čelím tmě a jsem sám. Někdy mám pocit, že mám v těle jed, jako bych odcházel a umíral právě teď. Nemýlím se. Neumím nenávidět, ale ani milovat. Všechno to dobrý lidský je někde daleko, má mysl se toho zbavuje a pohřbívá to za řekou. A přiznat si, že tápu znamená se znovu zvednout.

Ovaně mě čerstvý vzduch. Tak, tak se ho snažím zachytit, protože se nedokážu ani nadechnout. Začínám sípat a propadám panice. Můj hrudník se zvedá a klesá velkou rychlostí. Mohutná postava nade mnou mi připomene co se stalo. Když se mi podívá do očí, přestávám dýchat úplně. Strach ochromil mé smysly. Derek něco říká, ale já se mu do očí už nedívám. Padám na dno duše hloub a snažim se nadechnout. ,,Stilesi! Vzbuď se! Stilesi stávej!"

,,Tati?" zašeptám.

,,Jsem tu Stilesi. Jsem tu. A teď se koukej nadechnout! Ihned! Rozumíš?!"

Jako by uhodil blesk, rázem se vracím zpět a já se nadechuju. Nikdy jsem nezažil tak slastný pocit. Dýchání je součást všeho.

,,Stilesi?!" promluví vyděšeně.

Vytřeštím oči a zmateně a rychle se snažím posadit.

,,Lež! Musíš zůstat v klidu a stabilizovaný!" zavrčel vztekle a umíněně.

,,Lež? Mám tu ležet se šílencem a vrahem?! Tvůj druh! To ty!!!" křičím a po tvářích mi stéká jedna zbloudilá slza.

Zavrtí hlavou.

,,Blouzníš a nevíš co říkáš. Své jméno si vykřikoval skoro pocelou dobu co jsi celé dva dny spal!"

Chraplavě se zasměju.

,,Zabil si mi rodinu! A chceš zabít i mě...jenže jsem z nějakého podivného důvodu stále naživu!"

,,Zabil tvou rodinu?! Stilesi o čem to mluvíš!"

,,O tom že ty! Že tvůj druh ji zabil! Rozumíš tomu?! ZABIL!"

Zírá na mě a cítím jeho zlost i přesto, že se přesunul pár kroků ode mě.

,,To že jsem jeden z těch, které si viděl, neznamená, že jsem to byl já." zašeptá vyčerpaně a odchází pryč.

Zadívám se na své rány, které se pečlivě hojí a jsou ošetřené. Hlava mi to nebere.

,,Ty jsi mě ošetřil?! Co to má znamenat."

Zastaví se.

,,To znamená, že jsem ti zachránil život a měl bys mi být vděčný." odchází pryč a nechává mě tam samotného. První co mě napadne je únik, ale jsem tak pohmožděný a zranitelný, takže vím, že bych neměl šanci utéct ani pár centimetrů natož, se postavit na nohy. Možná mi právě vážně zachránil život a možná taky lže a stejně mi ublíží.

6 Kapitola/část. Děkuju za 300 čtenářů :* VOTE&COMMENT. Díky :)xxx.DomSprayberryMlov