Epilog věnovaný pro všechny za podporu. Bez vás by to nedošlo až sem :3 :) Nezapomeňte si přečíst ještě pak dole poznámku autora. :)
O dvacet čtyři měsíců později.
Tiše vylézám z postele abych Dereka nevzbudil. Pousměju se nad jeho roztomilým úsměvem ze spaní. Zajímalo by mě o čem se mu může zdát. Políbím ho na spánek a velmi tiše našlapuju k mému šatníku. Nadechnu se a vytahuju oblek, který mám na dnešní udílení maturit. Nemůžu uvěřit, že jsem to dokázal. Dostal jsem se na školu na kterou mě stálo velké úsilí se dostat vzhledem k mému dlouhému pobytu v izolaci, ale udělal jsem zkoušky z prvního i druhého ročníku díky Lydii a ostatním. Dva roky jsem s nimi chodil na školu a na vzpomínky, které máme nelze zapomenout.
ČTEŠ
[With you...] *STEREK*
أدب الهواةPříběh o Dereku Haleovi a chlapci, který nikdy nepoznal lásku ani jiný pocit kromě strachu, utrpení, beznaděje a vzteku. Stiles je kluk, který prožívá své dětství v děcáku...a pak ho pustí a on znovu zavítá do domu kde se stala před lety jeho rod...