[With you...] *STEREK*

[Chapter 53]

Mám pocit...jako by se rozbil celý svět...a on odešel a opustil mě. Umřel mi v náručí. Naposled vydechl právě teď jen mojí vinou. A přitom to jediné co jsem musel udělat bylo milovat ho a chránit. Měl být má zodpovědnost, ale mojí "zodpovědností." zemřel. Jak se s tímhle budu moct někdy vůbec vyrovnat? Bude lepší když se vzdám a nechám se zabít. Těžko říct kam mě teď můžou vést, ale myslím, že mi na tom už nezáleží. Má smrt bude jediné řešení. Skutečnost taková je...lidé na kterých mi záleží umírají. Vycházím s padlýma smrti vstříc. Už nechci bojovat, stále jsou tam někde venku dost možná ostatní, ale já se cítím až moc unavený na to abych pokračoval a dokázal bojovat. Tohle mě trhá na kusy. Držet mrtvé tělo někoho komu jste dali svoji duši. Hrozná bolest. Je to prázdnota. Cítím se jako nad propastí do které už můžu klidně spadnout a nikdo mě nezastaví. Mám zlomené srdce. Držím jeho tělo blízko sebe ale vím, že se už nikdy nepohne. Neřekne mi znova ty slova, že mě miluje a neřekne mi jaké to bylo když mě poznal. Už si to neposlechnu. Neuslyším jeho hlas, který mě uklidňoval a vykouzlil mi úsměv na tváři i v nejhorších chvílích na pokraji smrti, hlas který byl svůdný a něžný...dodával mi naději na lepší zítřky. Jeho úsměv který mě dokázal dostat do kolen a rozptýlit mě od všeho. Dokázal jsem propadnou jeho očím, které se zas už nikdy neotevřou. Ta bolest je tak ohromující, že ani nedokážu brečet. Jsem zmatený a stále v šoku. Mohl by to být jen zlý sen...ale to by nebyl trest proto co jsem zavinil. Za to tohle je trest pro mě. Můžu s ním být na jedné společné straně. Mezi mrtvými. Stát s ním...třeba na mě počká.

...

Nákladní auto zastaví. A zadní dveře se otevírají. Zamžourám do denního světla. Vím že nastal čas.

,,Sbohem. Miluju tě." políbím Dereka na čelo a oni si už přichází pro mě.

Někam mě táhnou a já se už ani nesnažím bránit. Jdu na smrt. Tohle je má poprava. Všude na rukou mám Derekovu krev.

,,Je škoda, že se ten tvůj Derek nedožil tvé smrti. Chtěla jsem si to užít." pronese s posměchem Calaverová.
,,Ale aspoň jsme nemuseli si s tebou dávat takovou práci, když už se stejně nebráníš. Chudáku Stilesi. Zabil jsi ho jenom ty sám...jeho smrt není na mých rukách a přesto z toho mám ohromnou radost."

,,Já to všechno vím." pronesu hořce. ,,Ale stejně nevyhrajete."

Odporně se zasměje. ,,Stilesi...ale já už vyhrála."

Vezme do ruky zbraň a namíří ji přímo na čelo. Třesu se, ale vím, že to bude rychlé a bezbolestné...jednou jsem to přece už zažil.

,,Pozdravuj Haleovi v pekle." zavrčí a pak slyším výstřel, ale nemohl pocházet od ní. Otevřu oči a její zbraň se jí vysmekla z rukou. Rozhlížím se co se děje a pak je mi to jasné. Scott i ostatní mě našli...možná si právě mysleli, že udělali tu nejlepší věc na světě, ale neudělali. Já přece chtěl zemřít.

Začíná boj mezi lovci a naší smečkou. Malia dobíhá ke mně a stiskne mě k sobě. ,,Kde je Derek?" zeptá se. Začnou se mi třást rty a nevím jak to říct. ,,On...je-je mrtvý. Zemřel ...mi v náručí v tom kamionu." zašeptám. Zamračí se. ,,Co to meleš v tom kamionu nikdo nebyl, byla tam krev, ale když jsme k němu přišli bylo to tam prázdné."

Kapitola/část 53 :) :* VOTE&COMMENT. Díky :)xxx.DomSprayberryMlov.