[With you...] *STEREK*

[Chapter 2] : From the perspective of Derek Hale

Nedokážu usnout. Přemýšlím co bych mohl takhle pozdě večer dělat. Už nějakou dobu jsem se dával do kupy...potřeboval jsem být sám, ale taky jsem byl kdykoliv připravený jet mé smečce na pomoc.

Mám vlastní smečku. Vlastní přátele, ale netrávím s nimi moc času pokud to není zapotřebí. Právě teď bojují proti jednomu z dalších našich nebezpečí. Jelikož se snažím dám dohromady spíš bych překážel než pomáhal, alespoň Scott tak rozhodl. Scott je stejně jako já alfa. Jen s tím rozdílem, že on je pravá alfa. Být pravou alfou je hodně cenná záležitost, on je skutečný vůdce i když berou jako vůdce mě. Tyhle vůdcovské sklony mám po Talii. To ona nás vedla a dokázala nemožné. Někdy byla přísná, někdy milá...milovala mě ze všech mých sourozenců nejvíc. A i když byla přísná a někdy chladná naučila mě díky tomu mnoho. Byl to základ jejího výcviku. A výcvik mladých vlkodlaků je to nejtěžší. Kontrola je těžká. Sledoval jsem ji celé roky jak učila vlkodlaky se ovládat. Nás Haleovi, své děti triskelionem. Triskelion je symbol. Naše dědictví, které se v naší rodině dědí už po celé staletí. Skládá se ze tří částí a tvoří systém znaků. Každý má svůj význam. Pro někoho něco jiného...dokonce pro mě znamená tolik, že jsem si ho nechal vytetovat na záda. Dodává mi to sílu. Nechal jsem si ho vytetovat po smrti mé rodiny v New Yorku ...když zemřeli flákal jsem se skoro po celé zemi, ale nakonec stejně skončil tady v Beacon Hills.

Tím nejdůležitějším významem pro mě je. Alfa, beta, omega.

Jednou z dalších kterou zase využívala má matka byla matra slunce, měsíc, pravda...tři věci které nezůstanou skryty.

A je to tak. Nic nikdy nezůstane skryto, alespoň tyhle tři věci ne. Jsem vlkodlak a svoji osobnost jsem musel převzít do svých rukou.

Ale krom vlkodlaků se v tomhle světě skrývá mnohem víc...víc temného. Temní druidi, kanimy, banshee, vlci, berserkové...i další ale snad nejhorší co jsem kdy poznal byl grounder. Temný duch který zabíjí bez slitování.

Zavrtím se. Nechci na to myslet.

Vstávám na nohy a oblékám si svoji koženou bundu. Rozhodnu se po delší době zase prohlédnout okolí.

...

Procházím rozpadlým městěm...mým dřívějším domovem. Zajímavé jak se všechno může změnit. Sklesle sklopím hlavu a zatnu pěsti. Na tohle teď nemám čas...ve zbytku Beacon Hills žije stále par lidí...většinou rodiny bez peněz a bez všeho...jenže tentokrát cítím něco nového. Městem někdo procházel. Cítím smíšené pocity. Úzkost a trochu strach. Přivřu oči a jdu tam kam mě čich vede. Stojím před jedním z rozpadlých domů, ale je na něm něco jiného. Cítím něčí přítomnost. Stojím pod stromem a všude kolem je tma. Mé oči září a já se snažím zaostřit ..pak ho zahlédnu. Chlapce který stojí u okna a nemůže na mě přestat zírat, ai já nedokážu odtrhnout zrak, nevím proč. Co je na něm tak zajímavého? Ani nedýchá má zatajený dech. Pak jen vidím jak mizí od okna pryč a já tu situaci využívám k tomu abych se vypařil také.

Kapitola 2 :* VOTE&COMMENT. Díky :)xxx.DomSprayberryMlov.