[With you...] *STEREK*

[Chapter 23] : From the perspective of Derek Hale.

Když jsem Calverové přinesl Stilese, byla natčená. Mně bylo ale fuk jak se cítí, já pouze plnil příkazy. Postavil jsem se do rohu místnosti kam na mě nemohlo nepříjemné světlo žárovky. On byl přívázaný stejně jako ten druhý, podle všeho prý Corey. Stiles začínal otevírat oči a poprvé projevoval známky života. Stál jsem jako kamenný sloup, nevydal ani hlásku, ani sebou necukl. Přijdu si jako voják.

Calverová začíná mluvit k našemu navštěvníkovi. ,,Zdravím tě Stilesi." Pousměje se nepřítomně.

,,Omlouvám se, že to trvalo tak dlouho. Měli jsme nějakou práci s Derekem."při vyslovení mého jména sebou pouze mírně ucuknu. ,,Co s tebou udělali." zašeptá směrem ke mně. Nevím proč mi jeho hlas najednou přijde tolik povědomý a uklidňující. ,,Chvíli jsme ho mučili, pak nás ale napadlo něco mnohem, mnohem lepšího. Lepší pomsta za to co jeho rodina napáchala. Zabít vás naší rukou by pro nás bylo moc snadné. A necítila bych radost to ani v nejmenším."odpoví mu na otázku. ,,Co jste mu udělali?!!" zakřičí tentokrát hlasitěji.

,,Proč si tak netrpělivý? Jsi Stiles že? Častokrát volal při mučení a ve spánku tvé jméno. Asi ti na něm hodně záleželo." vyhrkne jako nic...stále mluví o mně. Proč stojím na její straně? Proč tu jsem když právě z jejích úst slyším, že mě mučila...a z jakého důvodu bych mohl volat jméno toho cizince. Nedává to smysl.

,,Záleží." zavrčí Stiles a plivne jí do obličeje, ona mu vrazí facku a já sebou znova cuknu, naštěstí si toho nikdo nevšiml. Pár dalších cenných sekund spolu hovoří, tentokrát však křičí.

Už mu nejsem loajální? Co ta slova znamenají. Copak jsem k němu někdy loajální byl? Já mám smečku? Mám někoho zabít? Mít krev na rukách? Tak to ona chce...nevzpomínám si na nic, ale všechno ve mně mi říká, že zabíjet nechci.
Calverová mi pokyne příkaz. Přicházím pár kroky k němu a sundávám mu provazy. ,,Dereku." zašeptá a zírá mi přímo do očí. Nemám to rád, když mi někdo zírá do očí tak důvěrně, tak povědomě. ,,Tohle nejsi ty. Vzpomeň si na mě. Omlouvám se, že jsme tě nenašli."zaskučí, ale nevím co ta slova znamenají, a ani nevím jestli si přeju nad nimi přemýšlet. Přehazuju si ho přez záda a beru ho pryč. Otvírám dveře do místnosti, kde jsem býval držen i já. Házím ho na zem a to samé opakuji i s tím druhým chlapcem.
Odcházím pryč, můj úkol byl prozatím splněn. Zasloužím si další dávku.

...

Po pár dnech volna vím co teď přichází. Ona chce abych zabil. Je to příkaz, který nemůžu odmítnout. Jed ve mně mi nedovolí nic říct a i když jsem celé dny toužil jed odmítnout nejde to, je to mnohem silnější jak já a i kdybych dokázal odmítnout brzo bych bez toho nepřežil.

Otevíráme dveře a já táhnu oba za límec. Corey i Stiles vypadají potlučeně a špatně. Neberu na to však nějak zvlášť pozornost. Na ústa dostanou opět omamnou látku a usínají, takhle to bude snažší.

Cestou jedeme v dodávce a další lovci za námi na motorkách. Ten zvuk je kdo ví proč pro mě ohlušující. Dívám se před sebou na nehybné tělo toho chlapce Stilese. Je pěkný, pohledný a přál bych si vědět co provedl tak strašného, že ho musím odříznout od světa. Proč on? Tak mladý a zapletený do tohoto světa. Povzd*ychnu si. Nemůžu vzdorovat. Dorážíme na místo kde jsou už další z našich lovců a u nich na zemi klečí další lidé. Všichni křičí jeden přez druhého, musí to být jeho smečka. Tedy...moje. Stiles se probouzí a já už nemusím čekat. Stoupnu si za něho a v ruce držím pistol. Na malou chviličku zaregistruju jak se mi slabě chvěje ruka. ,,Udělej to" řekne Calverová a já to také udělám. Stisknu spoušť a jeho bezvládné tělo padá k zemi. Pistol mi padá z rukou a já klesám k zemi taky. Chytnu ho do náruče a z očí se mi řinou slzy. Co jsem to udělal...Ta rána mě probrala zpět. Kolem se strhuje boj a někdo mi položí ruku na rameno.

23 kapitola :* VOTE&COMMENT. Díky :)xxx.DomSprayberryMlov.