[With you...] *STEREK*

[Chapter 30]

Mé uši zaslechnou křik. Vše mi začíná být povědomé. ,,Stilesi!!!!!!" je to Lydii hlas. Hlas banshee.

Vstřebávám každou bolest která pulzuje mým tělem. Jedna vzpomínka za druhou mi proniká zpět do hlavy a je to nepopsatelné. Slzy mi tečou proudem.

Chci aby to skončilo ale zároveň si uvědomuji, že je to jediná šance jak mě dostat zpět. Lydia to dokáže.

Zařvu a jsem si jistý, že je to můj hlas a ne hlas groundera. Je pryč. Už křičí jen v mé hlavě a pak doznívá úplně. Ale je pryč...navždy?

Dostávám se do svého těla a vzhledem k tomu, že jsem ho nejakou dobu nepoužíval se mi zamotá hlava a já padám na zem. Pocítím ruce, které mě podepřou. Vnímám nějaký hlas, ale nedokážu si ho přiřadit ke správné osobě. Kolem mě stojí totiž hned několik osob. Umírám? Nevím. Ale ta bolest je nesnesitelná a já vím, že každou chvíli omdlím.

A měl jsem pravdu.

...

Vše je matné a nepříjemné. Hrozně mě vše bolí a mám strach. Chce se mi nekontrolovaně brečet, ale to bych nejdřív musel vůbec dokázat otevřít oči. Po hádám zhruba několika minutách se mi to povede. To místo poznávám. Je mi známé...je vůbec možné aby...otočím hlavu doprava a nechce se mi tomu věřit. Je to jen sen? Možná. ,,Dereku." zašeptám slabě a zoufale. Dívá se mi do očí s bolestným pohledem. Ublížil jsem mu a odešel. ,,Prosím odpusť mi to." zasyčím bolestí. Derek se napíná a vím co chce udělat. Zarazím ho. ,,Ne. Nedělej to! Bolí to, ale zasloužím si to, chci to cítit. Nedovolím aby jsi to cítil ty. Je to má bolest." on stále nic neříká a to už to nevydržím. Všechny pocity se dostávají na povrch. Brečím jako malý kluk. A on také. Drží moji ruku ve své a tiskne do ní letmé polibky. Láska a bolest jsou zajímavé dvě euforii najednou. Vše je to zdvojnásobené.

,,Omlouvám se. Byl to můj boj a já nechtěl...nechtěl jsem aby se ti cokoliv stalo."

,,Ty hlupáku!" zavrčí vztekle.

Natáhnu k němu ruku a dotknu se jeho tváře. Cítím to příjemné známé teplo. Slabě vzdychne.

,,Šíleně tě miluju." řeknu a nespouštím z něj oči. Jeho vztek se mění na láskyplný pohled.
Natáhne se ke mně a políbí mě. ,,Nepouštěj mě." zašeptám a on němě přikývne. ,,Už nikdy!".

,,Taky tě moc miluju." dodá.

Zhasíná vedle nás světlo a lehá si ke mně. Já se přisouvám na jeho hruď a trochu syknu, ale stojí to za to být s ním. Slabě ho políbím několikrát na tváře a chutnám tak jeho slzy. Je to intenzivní a vzrušující zároven. Jsem šťastný. On si pro mě přišel. Zachránil mě. Konečně vím, že mě někdo miluje tak, že by za mě i svůj život položil. Jsem schoulený v jeho pevném náručí a cítím teplo, domov a lásku. Nepřestáváme se líbat. Tuhle dávku jsem potřeboval do svého těla dostat. Má droga mi chyběla. Ani jeden z nás nechce přestat a Derek je něžný. Nakloní se nade mě a sundává mi tričko. Pak mou práci odvádí sám, protože já jak si nejsem schopný se přestu bolest ani trochu zvednout. Obě trička odhodí stranou a zase se mi naplno věnuje. Každý jeho polibek rozkmitá v mém břiše tisíce motýlků. Vzdychám a nemůžu se ho nabažit. Vlastně myslím, že jeho se nikdy dostatečně nenabažím. Zatahám ho za vlasy a to už vzdycháme oba současně. Naše těla jsou spojená v jedno. Patříme k sobě a já vím, že tohle čekání na něj celé ty roky se vyplatilo. Putuje po mém těle a každou mou ránu příjemně laská jazykem. Měl jsem pravdu, on je zkrátka jako lék na všechno. Přisouvá se níž a níž a sundává mi kalhoty, hned na to i trenky. Srdce tluče tempem, který mi přijde až nemožné. Derek mě laská úplně všude a já se zmítám v úžasné extázi. Neřeší to, že jsem naprosto nezkušený, prostě mě miluje takového jaký jsem. Opatrně a něžným způsobem mně pomáhá obrátit na břicho. Chvíli mě hladí a po chvilce spojí naše ruce, nakloní se nade mě, políbí mě za krkem a vnikne do mě. Prudce ho stisknu a on čeká na moje svolení jestli může pokračovat. Přikývnu a nechávám se unášet do jiného světa. Grounder je pryč...můžu teď být konečně šťastný? Myslím, že odpověď znám.

Přečíst poznámku!!!

30 kapitola/část :* a já šíleně brečím. Nevím proč ale nějak na mě tahle část dolehla :D Dusím v sobě poslední dobou hrozně pocity a tohle bylo na mě moc :DD <3 Každopádně nevím, jestli nebude zítra poslední část (ale upozornuju fakt nevím, treba jeste neco vymyslím protože bych to rada protahla dal ale to bych musela vymyslet co by se dělo dalšího aby to bylo zajimave)...nechce se mi totiž nejak do toho dávat něco dalšího, protože tenhle příběh nechci zničit tím, že bude nakonec přeplácaný. Ale jedno překvapení mám, to jo. :* ..TAKŽE TED TO NAPÍŠU PĚKNĚ CAPSLOOKEM ABY JSTE SI TO PŘEČETLI! :D Kdo chce tenhle příbeh zažít znova ale z pohledu Dereka? :)) :* a kdo chce par části z "deníku malého Stilese."...bylo by to neco ve stylu když byl malý a co se s ním dělo v izolaci atd...:) PIŠTE DO KOMENTARU VAŠE NAZORY VY CO ČTETE!!! Potřebuju to vedet :) Jo a neukamenujte mě za tu popsanou sexuální chvilku pač já tyhle věci fakt popisovat neumím tak snad bude líbit :DDD