[With you...] *STEREK*

[Chapter 1]: From the perspective of Derek Hale.

Jako už snad po tisíckráté přemýšlím nad svým životem. Nikdy nebyl jednoduchý, ostatně kdo ho má. Nemáme možnosti volby, nemáme nic. Musíme se řídit jen tím pro co jsme se narodili nebo alespoň čím. Já jsem vlkodlak. Je pro to různý termín. Nestvůra, monstrum, vrah. Já ale upřednostňuju spíš monstrum. Nikdo se mě neptal jestli tohle chci...musel jsem si to vzít. Musel jsem to mít.
Teď jsem tím čím jsem.

Místo zubů ostré tesáky...místo obyčejných nehtů dlouhé drápy...obličej znetvořený a oči rudě červené...ale nebývali takové pořád. Nejdřív hnědé...pak modré díky jedné události v mém životě...a teď červené, ale pouze jenom když se přeměním, protože bez přeměny jsou a už navždy zůstanou modré. Modré oči to je má barva viny. Vina, která mě bude ubíjet a tříštit se už jednou pro vždy. To je můj trest.

Míval jsem všechno. Rodinu i přátele...byl jsem mladý a namyšlený kluk...ale jedna dívka mi vzala část mě. Jmenovala se Paige. Nejúžastnější holka co jsem poznal. Byla chladná a krásná a i když mě odmítala i když odmítala moji přítomnost tak právě pro její ladnost a tu chladnost uvnitř jsem ji chtěl o to víc. Znamenalo to totiž že si její srdce musím dobít a to pro mě byla výzva. Zamiloval jsem se do ní a věřil jsem že ona ke mně něco cítí taky. V tu chvíli mi bylo dokonce jedno, že jsem vlkodlak a ona jen pouhý člověk. Nic to pro mě neznamenalo to že jsem byl vlkodlak se přemístilo někam pryč. I přesto, že tuhle lásku má matka Talia neschvalovala. Neschvalovala lásku mezi vlkodlakem a člověkem. Rozdělovala nadpřirozeno a obyčejné lidi mnohdy až moc.

Po nějaké době mi Paige dokázala, že i ona miluje mě.

Doháněla mě k šílenství. Ona jediná mě znala nejlíp. Jí jsem se naprosto otevřel. Byla mou první láskou a na tu se jen tak nezapomíná. Nelze na ni zapomenout. Obzvlášť ne když cítím tu neuvěřitelnou vinu a mé modré oči mě ji vždycky budou připomínat kdykoliv se sám na sebe podívam. Nahlednu do sebe, do své duše...jestli ji vůbec mám.

Nedokázal jsem ji ochránit. Zemřela mi v náručí, protože nepřítel Talie jeden ze smečky alf se chtěl pomstít. Pomstit se na mě. Na mojí Paige. Na obyčejném člověku, tedy pro mě neobyčejném.

Bohužel nebyla dost silná a kousnutí podlehla. Mé oči se změnili a Talia mě mohla přesvědčovat jak chtěl o tom že jsou krásné...já věděl své.

O dva roky později pak zemřela i má rodina. Uhořela. A jediný kdo přežil jsem byl já a Peter. Vraždící maniak, který touží pouze po moci. Štěstí, že jsem ho z Beacon Hills vyhnal.

Vím, že už nikdy nebudu schopen lásky. Nebudu schopen milovat, ale co je nejdůležitější já si ani lásku nezasloužím.

Podívám se z okna ven a prší. Blýská se a já vím, že nastane jedna z nepříjemných nocí.

Kapitola 1 z Derekova pohledu. 31 ve Fan fikci <3 Všechny části z Derekova pohledu budou věnovány všem.:) VOTE&COMMENT. Díky :)xxx.DomSprayberryMlov.