[Chapter 29]

1.5K 128 10
                                        

Poznámka autora: Tato krátká kapitola je věnována dvoum osobám co mají dnes narozeniny. :))

 mata56
elindakr


Je to jako mizející hvězda uprostřed ničeho. Definice "zapomění" je přesná. Teď nejsem nikdo. Jen zbloudilá duše mezi ostatními.
Tohle nepopisuju sobě, ale vám. Protože já už neexistuju. Stratil jsem se...zlo zvítězilo. Nemám už žádné vzpomínky. Nevím kým jsem byl. Nevím co jsem měl. Prázdno. Jsem jen tečka mezi miliony jiných. Plujete tmou v které jste odsouzeni nadoživotí. Je to věčnost. Nemůžu říct ani to, že to bolí. Protože nemám city ani emoce.

Žil jsem něčí život. Těžko říct co se s ním stalo. Každý nějak odejdem, zemřem. Způsobů je nezbytně mnoho. Někdy nás dostanou věci jako démoni skrytí uvnitř nás. Lidé jsou totiž plní zkažeností. Uhnízdí se ve vás a nepustí. Dokud se nevzdáte nebo "to" nezabijete. Tady kde jsem se už brána neotevírá...jedině, že by jste měli tak velké štěstí jako já, měli mocnou banshee a láska byla mnohem, mnohem silnější jak prázdnota...

...

  ,,Jaké to bylo?" odmlčí se...

Bez váhání odpovídám. ,,Jako by jsi neexistoval. Jen ty a okolo tebe další zesnulí. Necítíš už nic. Vlastně ani nevíš kým jsi byl ve svém životě. Nevíš jméno. Nevíš totožnost. Nemůžeš si ani pobrečet. A pak když tě vytáhnou zpátky se ti vše vrací. První jsi byl ty. Byl jsi to ty když jsem umíral a ty i když jsem se vracel mezi živé. Děkuju."

Zachmuří se. ,,Za co?"

,,Za to, že jsi ten kterého jsem potřeboval jako důvod k přežití."

...


29 část/kapitola. Schválně krátká :* :) VOTE&COMMENT. Díky :)xxx.DomSprayberryMlov.

[With you...] *STEREK*Kde žijí příběhy. Začni objevovat