[With you...] *STEREK*

[Chapter 51]

O pár minut později se už postupně zbavujeme jednoho lovce za druhým. Nikdo si ničeho nevšiml. Derek se drží za mnou, alespoň jednu věc o kterou sem ho požádal splňuje. Jestli mu brzo neseženeme protilék tak to dlouho nevydrží. Pár minut ho změnilo zase o něco víc. Má málo času.

Stojím na schodišti kde ještě před chvílí stalo několik lovců, ale teď všichni leží na zemi a jsou mrtví. Nemůžu uvěřit, že tohle děláme. Já teda zatím ne. Všechno tohle udělali ostatní ja jen pomahal lovce dopadnout. Nechapu jak to dokážou. Jak dokážou zabít. Ale Scott mi jednou řekl že pro ochranu a svoje lidi udělá to co je správné. A podle Aidena a Ethana se tihle lidi nemění. A mají pravdu, někdo takový se nikdy nezmění. Vraždí a mají z toho peníze. Tuhle organizaci založila ona. Calaverová. Napnu se a mě zas popadá můj vztek. Nedokázal jsem zabít její lovce, ale když přijde na ni chci ji zabít. Chci ji vidět umírat mojí rukou. 

Otočím se na Dereka. Otevře úžasem rty. ,,Stilesi. Tvé oči, už zase jsou červené." vyhrkne. Nedokážu to tentokrát kontrolovat. ,,Drž se za mnou." odpovím jen pevným hlasem a jdu dál. Nikoho dalšího nevidím. Všichni se scházíme nahoře v patře. Je tu několik chodeb. ,,Rozdělíme se." navrhne Mason. ,,Nevím, která cesta kam vede, takže to bude nejrozumější řešení." odpoví ve sluchátku Danny. ,,Fajn. Když kdokoliv narazí na Calaverovou zavolá nás. Je to jasné?" zašeptá Scott přísně. Jen nepřítomně zakývám hlavou, ale ve skutečnosti pokud na ni narazím mám v plánu něco lepšího. Tohle nejsem já, ale je mi to jedno. Jdu já s Derekem a rozhodně se snažím potvrdit, že mám vše pod kontrolou a nikoho sebou nepotřebuju. Scott nakonec souhlasí, co jiného může.

Vydáváme se chodbou, která je přímo naproti nam. Po cestě nepotkávám žádné lovce, nejspíš hlídali jenom dole. Derek se drží těsně za mnou. Slyším ho sípat. ,,Stilesi. Já už nemůžu." zaskučí. ,,Tak si měl zůstat v dodávce." odseknu a vůbec nevím kde se to ve mně bere. ,,Co to s tebou je?" zavrčí a dál mě následuje. Pro jistotu mám ruce u sebe, abych zaútočil, když to bude třeba. V těhle koutech je tma a nikdy nevim kdo může stát za každým rohem. Před sebou zahlédnu malé světlo, které jde zpod dveří přede mnou. ,,Musíš být opatrný." připomene mi Derek, ale já na opatrnost už kašlu. Držím ruku nad klikou. Není o čem rozhodovat. Prudce otevírám. Chvíli se rozkoukávám a pak ji zahlédnu. Sedí u stolu a kolem ní její lovci. Jejich zhruba deset. Když se pořádně rozhlédnu poznávám to tu. Tady mě drželi za provazy pověšeného s Coreym. Než stihne Derek něco říct do sluchátka, vytrhávám mu ho z ucha a sobě taky. Nechávám je dopadnout na zem a veškerou sílou v noze je rozdrtím.

,,Stilesi. Co si to udělal." zaúpí Derek a dopadá na zem. Jak říkám. Není čas. Otáčím se zpět na Calaverovou, která mi věnuje svůj drzí úsměv. Lovci na nás zaměří pistolí. ,,Věděla sem, že mě brzo navštívíte. Ani ve snu by mě nenapadlo, že se dokážete dostat přes moje lovce. A teď si se chytil do pasti Stilesi." vyplivne moje jméno jako by to byl jed, ale netuší, že ona samotná je tím jedem. ,,To si myslíš ty." svůj hlas nepoznávám, je jiný. Z hrdla se jí ozve hysterický smích. ,,Copak uděláš? Míří na tebe právě teď mých deset nejlepších lovců. Myslíš, že bych ty nejlepší nasadila hned dolu? Jistě že ne. Ty nejlepší jsou se mnou a ostatní dělají špinavou práci za ty mnohem lepší." nesnáším jí. Nesnaším vše co říká.

,,Co třeba tohle?" vyhrknu a použiju všechnu moc v mých rukou. Lovci upadnou na zem a jejich zbraně se rozletí po zemi. Calaverová nestačí zírat. Dívám se jí do očí a užívám si ten výraz. Vím, že moje oči teď červenou přímo září. ,,Na tohle jsi i ty dost krátká."  řeknu suše. ,,Stilesi, štítím se vlkodlaků už od té doby co jse poprvé udělala krok. Jsou to nestvůry. Ale ty si ještě větší." vyhrkne a vzteky řve. Ta slova přejdu bez povšimnutí. ,,To vy jste největší zrůda. Vražedkyně." štěknu a napínám ruku k ní. Chytne se za krk a hrdlo se jí stahuje. ,,Jaký to je pocit nemoct se nadechnout." zašeptám pobaveně. ,,Chci vědět kde je lék!"

Zírám do jejích vypoulených očí. Sípe. ,,Chudáku." zavrčí. ,,Jaký lék?! Žádný není!"

,,Tak v tom případ chci přímo ten jed!"

Slyším Derek něco za mnou říkat, ale soustředím se jenom na Calaverovou.

A to byla zrovna chyba. ,,Dělej." její slova pochopím až když vidím jakým směrem se dívá. Zaslechnu výstřel. Sem to opět já a mé oči už nesvítí tak jasně. Jeden z lovců svírá Dereka a tomu z boku vytéká červená tekutina. Krev. Čas se jako by zastaví a já se nemůžu ani nadechnout. Někdo mě uhodí do hlavy a já padám k zemi.

Kapitola/část 51 :)) Užijte si dneska čarodky :D :3 VOTE&COMMENT. Díky :)xxx.DomSprayberryMlov.