[Chapter 19]

2.1K 150 9
                                    




Poznámka autora: Nezapomínat zapnout song pokud v dané části je! :D Upozornuju vás na to jen pro vaše dobro :DDD Líp se do příběhu vcítíte :* :) 


O dva dny později.

Každý krok je jako těžký balvan přivázaný k mé noze. Táhne mě celého dolu. Pod hladinu do nejhorších hlubin, z které není návratu. 

Když otevřu oči nacházím se u shořelého baráku, u toho mého

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Když otevřu oči nacházím se u shořelého baráku, u toho mého. Jeep je zaparkovaný kousek ode mě a já tu stojím v dešti a zírám do prázdna. Nevím jak jsem se tu dálku mohl dostat sem, bez toho abych tušil jak, jenže to už se stalo tak trochu věcí na denním pořádku. Beacon Hills je vážně jako lákadlo pro nadpřirozené. Stejně vaše cesta skončí zde, takže je lepší se s tímto městem nezaplést a nekřížit s ním cestu.

Okolo panuje nepříjemné a podezřelé ticho, naskočí mi husí kůže. Tohle město mě nikdy nepřestane děsit a nikdy mi nevymaže z hlavy všechny ty hrozné věci. Nikdy mi nevymaže vzpomínku na Dereka. Lhát vlkodlakovi bylo nejtěžší (v mém zatím ne moc dlouhém) životě. Musel jsem sám sebe přesvědčovat, že to dělám pouze pro jeho dobro. Protože na jeho životě mi záleží víc jak na čemkoliv jiném. Než se dokážu vzpamatovat pláču jako malý kluk. Vydávám přidušené vzlyky. Zachvátí mě nepříjemná křeč. Grounder. Zakřičím bolestí a rázem je zas ticho.

Přes den, ani v noci jsem nedokázal usnout. Stále jsem si nedokázal vysvětlit Stilesův odchod. Něco na tom nesedělo...chodím lesem a náhle můj sluch zachytí křik. Vyschne mi v ústech. Stiles.

,,Hloupí Stiles." řekne pobaveně grounder. ,,Myslet si, že když odejdeš tak mu neublížím? Ale ty nechápeš pointu v tom, že já si najdu kohokoliv a kdykoliv. Když spíš, tak si nejvíc zranitelný a já můžu posednout tvé tělo. Sice stále nemám sílu přivlastnit si tě, aby jsi se stratil ve své hlavě navždy a ty si už nikdy nebyl sám sebou, ale brzo tomu tak bude. Jen co se nasytím do úplna tvé minulosti, ale tohle místo ti ji zase otevírá, že je to tak? Cítím tu energii bolesti, která mi proniká do žil jako droga. Dokážeš ohromit." zasměje se svým odporným smíchem. Vše co říká nejde jen přes myšlenky, ale vyslovuje to nahlas a zřetelně. Zradil mě. Nebyla to sice dohoda, ale já se vzdal. Vzdal jsem se a dovolil mu mě vlastnit a přesto hodlá uskutečnit svůj plán. Odešel sem možná zbytečně.

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
[With you...] *STEREK*Kde žijí příběhy. Začni objevovat