Together we can make it [Marcus & Martinus]

23

První možnost byla správná. Začala jsem brečet, zatímco Tinus Marcusovi gratulovat a říkali si tam nějaké vtípky, já jsem se tam rozplakala. Jenže po chvíli si toho všiml i Marcus.

,,Em, co jsem řekl špatně?" podíval se na mě nechápavě Marcus popojel trochu blíž ke mně. ,,Vůbec nic jen," vzlykla jsem a pokračovala: „jen bylo krásný tě slyšet mě nazývat tvojí přítelkyní.",,A já už myslel, že ti to vadí," zasmál se trochu, ale i z jeho výšky mě objal okolo pasu.

,,Já říkal, že budete spolu," pochválil se Tinus egoisticky a já nad tím jen trochu protočila, pořád trochu uslzené, oči. ,,Takže v tom případě mi jen řekněte, kdy bude svatba, ať si udělám čas a ještě možná jména pro děti a kolik jich chcete," dělal si z nás Tinus pravděpodobně srandu, ale já si to stejně trochu představila. Líbilo by se mi mít s Marcusem do budoucna děti, svatbu, byli bychom rodina.

,,Dvě holčičky, jeden kluk," ozval se potichu Marcus a já se na něj pousmála. ,,Třeba bychom měli jen jedno dítě," upozornila jsem ho a on se na mě zkroušeně podíval. ,,Říkáš "bychom", takže jen čistě teoreticky bychom měli dítě. A proč ne dvě? Proč jen jedno?" vyptával se a trochu se na mě mračil. ,,Protože ani nevíme, jestli děti můžeme mít a jací budeme rodiče," vysvětlila jsem mu a rychle dodala: ,,navíc jsme ještě hodně mladí." ,,A co kdyby to přišlo? Prostě... Náhodou bys byla za několik měsíců těhotná?" ptal se opatrně. To mi plánuje těhotenství nebo co? ,,Maci, nechci se o tom bavit," řekla jsem mu, ale on nevypadal, že odstoupí. ,,Co bys dělala, kdybys byla v osmnácti těhotná?" zeptal se znovu. ,,Já-já nevím. Podle toho jak by se zachoval otec-" najednou mě znovu přerušil Marcusův hlas. ,,A kdybych byl otcem já a chtěl si to nechat?" ,,Kdybys otcem byl ty, tak... Já nevím, chtěla bych si to nechat," zašeptala jsem trochu smutně. Stejně se dětí nedožiju.

,,Ale nad tím vážně nemusíme přemýšlet, teď se půjdeme najít a pak počkáme pár let a nějakej malej drobeček bude," usmál se na mě Marcus, čímž se mě snažil uklidnit. To se mu také překvapivě povedlo. ,,A víš ty, že spolu nejsme ani den?" zasmála jsem se trochu, ale už šla pomalu do kuchyně. ,,A za pět let budeš říkat, že před chvílí jsme spolu teprve začali chodit," oznámil mi přesvědčen tím, že nám to vydrží déle jak půl roku. Maci, Maci. To teprve uvidíme.

,,A teď už jídlo! Já mám hlad!" rozešel se Tinus do kuchyně a mě teprve teď došlo, že tu byl.

Všech šest se nás najedlo, vlastně sedm. Ne... Osm! A ptáte se, kde jsem vzala osm lidí? Tak poslouchejte. Já, Tinus, Marcus, Emma, Anne, Erik, Aurora a samozřejmě, náš malý miláček, Tico.

  ,,Eriku? Nevíš, jak je to s těma tréninkama? Marcus se zrovna ptal, ale já vůbec nevím. Je to zmatený," zeptala jsem se po tom, co jsme dojedli, protože celkově bych chtěla s Marcusem trávit čas. ,,Zrovna předevčírem jsem to všechno obvolával a nakonec se první koncerty přesouvají na červenec. Březen nebyl stoprocentní danej, tak jsem to dneska kontroval a doopravdy to tedy začne v červenci. Takže tréninky budou jednou za měsíc do konce roku a pak začnou dvakrát do měsíce a pak budou asi dva týdny v kuse. Jo a pro vás, Tinusi a Marcusi, mám jedno překvapení. Chtěli by vás k natáčení jednoho filmu. Nevím přesně o čem, ale nějakou z hlavnějších rolí myslím. To bychom nejdřív museli domluvit nějakou schůzku, tak si o tom ještě promluvíme," oznámil nám všechni Erik najednou. Já a vlastně všichni u tohohle stolu jsme na něj koukali úplně vyjeveně, ale mně se povedlo po chvíli vzpamatovat. ,,Bych všude mohla říkat, že tam hraje můj," chvíli jsem se odmlčela a uvědomila si, že oni o tom vlastně neví, takže jsem bleskurychle dodala: ,,kámoši, moji kámoši." ,,Ale vždyť spolu s Macem chodíte!" vykřikla najednou Emma a my s Marcusem si vyměnili trochu otrávené pohledy. ,,Emmo! Vždyť by to měli říct samy," napomenul ji Tinus, ale to moc nepomůže. ,,Nechte to být, teď už s tím stejně nic neuděláte," povzdechla jsem si a otočila se na Marcuse a on se otočil na jeho rodiče. ,,Takže ano mami a tati, hold vám oznamuji, že jsme s Emilií spolu. Jednoduše řečeno spolu chodíme," oznámil jim Marcus a Anne s Erikem se najednou začali smát. Já a všichni Gunnarsenovic sourozenci jsme se na ně překvapeně a nechápavě podívali. Myslí si, že si děláme srandu? Nebo snad nechtějí, abychom s Marcusem byli spolu?

  ,,To vám to trvalo, už když jste byli malí, tak jsme s Emiliinými rodiči říkali, že s jeden z vás s ní bude chodit a čím starší jste byli, tím víc jsme mysleli, že to bude Marcus. Jinak samozřejmě gratuluju," zasmála se ještě trochu Anne a celým svým proslovem mě trochu uklidnila. Vždyť je to Anne. Zná mě od mala. Nemusí proti mně nic mít. ,,Vždyť i před rokem na tour vypadali jako nějaký pár, to jste tady všichni slepí?" vložil se do konverzace Tinus a já nad tím jen zakroutila hlavou. ,,A to jste nečetli Marcusův deník! Psal, že prý brečel skoro celý tour před čtyřmi lety, protože mu Emil chyběla!" vykřikla Emma a já se bleskově otočila na Marcuse. ,,Deník?" zašeptala jsem směrem k Macovi a on jen zakroutil hlavou. ,,Čí to tedy byl deník a navíc na tour jsem byla s vámi," přemýšlela jsem nahlas a po pár vteřinách střelila pohled směrem na Tinuse. ,,Já ne! Já si ho začal psát nedávno!" protestoval Tinus a jeho ruce automaticky vystřelily vedle jeho hlavy. ,,Marcusi, musel si to být ty," otočila jsem se znovu na něj. ,,Jo, fajn. Byl jsem to já, ale byli dvanáct! To jsou čtyři roky, skoro pět!" bránil se a já nad tím protočila oči. ,,Ještě se k tomu vrátíme."

___________________

Tákže....

Vítejte u nové kapitoly a snad se vám líbila.😚❤️

A jen tak mimochodem.

Co si myslíte o nové písničce "LOVE YOU LESS" a tom novém merchi? Zajímal by mě váš názor.❤️

A přeji hezký zbytek dne. <3 ✨