Together we can make it [Marcus & Martinus]

26

,,Marcusi, já Vánoce musím vážně trávit doma. Jako mohla bych přijít ráno, ale jen do poledne. Nebo spolu pak můžeme být celý den 25.," upozornila jsem ho, ale on se věnoval jen a jen Auroře. Bude perfektní otec. Bude.

,,Lásko, já na tebe mluvím," zasmála jsem se a lehla si vedle nich, přičemž Aurora byla mezi námi. ,,Taky si pořídíme malý miminko, ne?" zvednul na mě pohled, ale já nad tím jen protočila očima. ,,Proboha počkej alespoň pár měsíců a můžeš mě už vnímat?" zaúpěla jsem trošičku, vážně malounko, naštvaně. ,,Ano, říkala jsi něco s Vánocema, ale podívej, jak se na nás usmívá," rozplýval se nad mojí sestrou Marcus. Nechodí se mnou jen kvůli ní? Hahaha. To rozhodně ne. Ale jsou spolu vážně hezcí a jednou... Vážně jen jednou by to mohl být Marcus s naší dcerou nebo synem. ,,Taky tě miluje," usmála jsem se na něj. ,,Ale já miluju tebe," podíval se mi do očí a upřímně usmál. ,,Snad budeš i po zítřku, ať se zítra stane cokoli, slib mi, že se nebudeš zlobit ani..." nedokončila jsem svoji větu, ale on mě okamžitě začal přesvědčovat o opaku. ,,Jsou Vánoce, nemůže se nic pokazit. Vůbec nic a proč bych se na tebe měl proboha zlobit? Nemáš pro mě dárek? Úplně v pohodě. Já přece nic nechci, ale něco ti dám, to je jasný," ujišťoval mě. Ale takhle jsem to nemyslela. Dárek pro něj přece mám.

„A neměl bys už jít?" zeptala jsem se ho po tom, co jsem se podívala na hodiny. ,,Není teprve devět?" otočil se na mě. ,,Puk desátý," opravila jsem ho. „Je brzo," zakňučel. „A zejtra Vánoce, Maci, tvoje rodina si to chce s tebou užít. Oni tě mají rádi. Hlavně Tinus," vysvětlovala jsem mu a on přikyvoval. „Máš pravdu, takže..." podíval se na mě tázavým pohledem. ,,Půjdu tě doprovodit," usmála jsem se na něj, zvedla se a odešla mu pro vozík. ,,A co s Aurou?" zavolal na mě, ale já už se vracela s jeho vozíkem. „Já a moji rodiče? Proboha Marcusi, musíš se vyspat," zasmála jsem se a on si sedl na vozík. ,,Já jen že ty jdeš se mnou," upozornil mě a já si od něj převzala Auroru. ,,Jo? Ty si asi nemusíš umejt hlavu, uklidit v pokoji a zavolat si s tvým bra-" rychle jsem se zastavila a on se na mě nechápavě podíval. ,,S Tinusem? Proč s Tinusem?" zeptal se rychle, ale já dělala, že ho neslyším a šla malou odnést do kuchyně za mamkou. ,,Emilie! Koukej to vysvětlit!" zakřičel za mnou a chtěl za mnou i jet, ale já se vrátila dřív. ,,Jednou pochopíš a Tinusovi ani muk," napomenula jsem ho a odcházela do předsíně. ,,Vy jste spolu spali! Ty jseš s ním těhotná!" rozkřikl se a rozjel za mnou. ,,Jasně. Holky dvojčata a narodí se v červnu," pronesla jsem ironicky a on za mnou zamručel. ,,Prosimtě pojeď, než si to rozmyslím a nechám tě jet samotnýho," upozornila jsem ho, když odmítal cokoli dělat.

  ,,A nechceš, abych šel s tebou?" ptal se Marcus, když už jsne dorazili k nim a já měla odejít domů. ,,Bylo by to zbytečný, vždyť jsem já šla doprovodit tebe." ,,Já s ní půjdu!" ozval se najednou Tinus. Okamžitě po mně Marcus hodil nechápavý pohled a než jsem stihla něco říct, tak Tinus najednou pokračoval. ,,Přece... Potřebujeme probrat TO. A něco ti chci říct," vysvětlil mi Martinus a já se omluvně podívala na Maca.

  ,,Ale vysvětluješ mu to potom ty! Vždyť si skoro myslí, že ho podvádím," řekla jsem trochu naštvaně Tinusovi po kousku cesty. ,,Jo, jasně. Haha. No nic. Víš, jak jsme hráli fotbal za Møsjen?" zeptal se mě a já přikývla. ,,Co s tím?" ,,Došla nám nabídka, že od příštího roku bychom mohli znovu na zápasy, kdybychom chtěli. Před dvěma lety jsem řekli, že teď si dáme pauzu a teď přišla nabídka na tohle," vysvětlil mi a já chvíli přemýšlela. „Tak se budu chodit koukat k vám na zápasy a tréninky?" ,,Marcus," připomněl mi. Však jo. Vždyť vím, že Marcus. ,,No a? Prosimtě prober to s ním po zítřku," řekla jsem mu. ,,Nemyslím si, že by-," zkusil mi Tinus něco říct, ale já ho přerušila. ,,Ale já vím, že jo. Chybí mu to a já udělám všechno pro to, aby si znovu mohl zahrát," vysvětlila jsem mu. ,,Uvidíme po pár týdnech, pak se o tom s ním budu bavit, ano?" navrhl a já nakonec přikývla. „A teď už padej domů, ať mám čas se na zítra připravit," zasmála jsem se a objala ho. „A zítra za ním přijď, bude rád, všichni budeme," pousmál se na mě ještě a už mě pouštěl z objetí. ,,Pokusím se a vysvětli mu to nějak, prosím," poprosila jsem ho a už otevírala dveře do domu, kde bydlím. ,,Jo, nějak mu to řeknu. Teď už ahoj," řekl a já už odešla dovnitř. Tady je teplo!!! Ahh!! Konečně.

  Já jsem si šla umýt hlavu tak, jak jsem řekla Marcusovi, ale do postele jsem se dostala až někdy v půl dvanácté a usnula jsem těsně před půlnocí.

  Spalo se mi relativně dobře, ale v tom mi začal vyzvánět telefon a já se ho ještě v polospánku pokoušela nahmatat. ,,Co potřebujete?" zamumlala jsem a pořád jsem se nepodívala na jméno toho, kdo mi volal. ,,Omlouvám se, strašně moc se omlouvám, nechtěl jsem tě takhle obvinit z toho, že mě podvádíš, já... Já jen žárlím," popotahoval Marcus, což mě okamžitě probralo. ,,Lásko, co to povídáš? Já tě naprosto chápu, měla bych stejnou reakci, i když nebyla bůh ví jaká, já tě chápu. Nemusíš kvůli tomu plakat, měl bys jít spát, zítra jsou Vánoce a potřebuješ být odpočinutý," snažila jsem ss ho uklidnit a zároveň mu vysvětlit, jaká je dána situace. ,,Děláš jak kdybych byl nějaký miminko, co potřebuje se vším hlídat," zasmál se Marcus. ,,A když už jsme u toho. Stihla sis umýt ty vlasy, jak si chtěla?" zeptal se se zájmem. ,,Ano Maci, mám umytou hlavu a proč vlastně nespíš?" řekla jsem těsně předtím, než jsem si zívla. ,,Bál jsem se, že se zlobíš," vysvětlil mi. ,,Nezlobím, ale budu, pokud nepůjdeš spinkat." ,,Tak dobrou a předem veselé Vánoce," řekl rychle. ,,Dobrou noc Marcusi, miluji tě, zítra k vám přijdu a zatím," zamumlala jsem už zpaměti, protože tohle mu říkám vždy. Úplně vždy.

___________________

Vydáno: 14. 10. 2020

Dobrý večer, seznamuji vás se svojí nudnou kapitolou a omlouvám se, že jsem vás obrala o pár minut života, je mi to velice líto a doufám, že vám to jednou nějak vynahradím.

      Přeji krásný zbytek týdne.❤️❤️❤️