Together we can make it [Marcus & Martinus]

52

,,To jsme si nedomluvili ty potvůrko malá!" volal Marcus na to malé sluníčko, které obrátilo celý dům vzhůru nohama, přičemž teď se tady s Marcusem honí po celém obýváku. Už ani nemá cenu jim říkat, ať jsou opatrní, oba dva totiž spadli minimálně pětkrát v posledních dvou minutách. Vlastně takhle blbli už včera, když se Aurora probudila.

  ,,Nechápu, proč jsi mi tenkrát se strachem volala, jestli tě za těhotenství nezabije. Vždyť ho vidíš," vyrušil mě najednou Tinus z mých myšlenek. ,,Pořád je to něco jiného, než kdyby měl vlastní dítě," upozornila jsem ho, ale on nade mnou jen protočil očima. ,,A co ty to tam vůbec děláš? Vnímáš nás všechny celej den tak napůl. S kým si to píšeš?" vyptávala jsem se. Ach bože. Teď se chovám jako moje matka, ale mě to zaujímá! ,,Nemůžeš počkat do odpoledne?" zasmál se a schoval svůj telefon. ,,Však stejně nemám čas, když je tu Aurora, jen by rušila," připomněla jsem mu. ,,Budeme u nás, věnovat se jí budeme moct všichni čtyři. A přece nebude vzhůru celou dobu," upozornil mě. Měl vlastně pravdu.

Marcus a Aurora nakonec přestali blbnout, ale to jen kvůli tomu, že Aura šla spát, jenže Marcus už by zase otravoval své nenarozené dítě, které ještě dlouho nenarozené bude. A bůh ví jestli se vůbec narodí, lekne se svého otce a co potom?

  ,,Marcusi, říkám ti to po miliontý, není poznat, že jsem těhotná. Břicho mám pořád stejně a ne, nebudu to každýmu říkat na potkání. Možná tak Tinusově holce můžeme, když si budeme rozumět, ano?" snažila jsem se mu vysvětlit, když jsme se v pokoji převlékali do něčeho, co nejsou tepláky, abychom Tinusovi prý nedělali ostudu. Jak myslí.

  ,,A nechce se už narodit? Takhle je to nuda. Notak mrňousi, přidej trošku," stěžoval si Marcus a zároveň hodil trochu naštvaný pohled na místo, kde by nám mělo vyrůstat dítě. ,,Marcusi, promiň, ale takhle rychle to fakt nezvládne. Nejvíc co pro tebe můžu udělat je to, že se mnou půjdeš na kontrolu, která je ani ne za týden," navrhla jsem mu a on začal hned přikyvovat.

  Já můžu? Vážně?! Ale mě se to nelíbí. Chodíš k holce nebo klukovi? Já budu tvůj doktor. Neublíží tomu miminku?

  Tohle byly věci, jenž jsem slýchala denně. Zároveň nám pořídil nějakou část literatury o rodičovství a těhotenství a vždycky, když se mu něco nezdá, okamžitě v tom začne hledat. Je s tím trochu úchylnej.

  Najednou jsme uslyšeli zvonek a já se chtěla hned vydat dolů.

  ,,Nepodala bys mi ještě, prosím, nohu?!" zavolal na mě z pokoje Marcus a já jsem se tomu lehce zadmala. Nohu, respektive protézu, jsem mu šla podat a on si ji dokázal i nandat a oba jsme odešli dolů do obýváku, kde měl být Tinus s malou, teď dokonce i s jeho přítelkyní.

Říkal, ať počkáme nahoře a jdeme dolů, až někdo zazvoní, takže asi nevadí, když už tam jdeme.

  Sešli jsme schody a zatočili do obýváku, kde seděl Tinus, na jeho klíně seděla Aurora a vyděšeně koukala na černovláska vedle Tinuse.

  ,,Violet?" vydechla jsem překvapeně a ona i Tinus na mě zvedli pohled. ,,No... Jo... Promiň, že jsem ti to neřekla dřív," omlouvala se trochu provinile. ,,No ale gratuluju, jenže moje desetiletý já by žárlilo," zasmála jsem se a oba se na mě nechápavě podívala. Marcus si mezitím sedl na gauč kousek od nich a taktéž na mě nechápavě koukal. ,,Víte, měla jsem na Tinuse v deseti crush," vysvětlila jsem ještě se smíchem a okamžitě mě jedna osoba z místnosti začala obsypávat otázkami a stížnostmi.

  ,,To je nefér! Nemohla jsi mít crush na něj! Jaktože on, ne já? A nechodili jste už spolu?" vychrlil na mě Marcus a já se tomu trochu zasmála. ,,Prosimtě, s tebou mám dítě, to musí stačit," zasmála jsem se a Violet se na mě nechápavě podívala. ,,Počkej, ona je vaše?" podívala se na holčičku na Tinusově klíně. Až tě mi došlo, co jsem vlastně řekla. Violet to vlastně neví. Tak se to teď dozví.

  Zavrtěla jsem tedy hlavou na důkaz, že ne a začala vysvětlovat. ,,Tohle je moje mladší sestra, je tu přes víkend na hlídání, ale já jsem těhotná a Marcus je otec," vysvětlila jsem a ona se na mě hned vřele usmála. ,,To gratuluju! Panebože, proč jsi mi to neřekla dřív?" začala skoro ječet radostí, přičemž vstala a šla mě obejmout.

,,Stejný důvod jako proč jsi mi ty neřekla o vás dvou, musíme to chvíli udržet v tajnosti, dokonce ani můj otec to neví," zasmála jsem se a nakonec si šla sednout k nim, nechtělo se mi už stát.

  ,,Ale dost o mně, řekněte, jak jste se poznali, klidně i něco pikantnějšího jestli chcete," vybídla jsem je, přičemž když si k Tinusovi sedala Violet blíž, Aurora se odplazila ke mně. Možná to bylo proto, že už byla unavená nebo kvůli tomu, že už se jí Tinus nevěnoval nebo se prostě bála Violet.

  ,,Ma?" zamumlala ospale Aurora na Marcuse a z mojí náruče nakonec přelezla do té jeho, kde se ručkama chytila jeho mikiny a byla k němu přitisknutá. Marcus ji začal hladit po vláscích a poslouchal Martinzse a Vio.

  ,,No... My dva jsme se potkali díky Edvinovi, vlastně se Tinus nějak objevil u nás a prostě jsem se tam s ním nějak srazila a začali jsme se bavit," vysvětlila Violet, ale Tinus pokračoval. ,,A navíc jsme spolu jen dva dny, ale chtěli jsme vám to říct. Macu, ty jseš přece můj brácha, tys mi dokonce říkal ještě o tom, kdy s Em chceš začít chodit, takže tohle ode mě bylo trochu nefér," přiznal Tinus. ,,Počkej, počkej. To byl nějakej záměr spolu začít chodit 12. 12.?" zeptal se Marcus najednou.

  Několik hodin jsme se tam ještě bavili, nakonec já s Violet a Mac s Tinusem, přičemž Aura spinkala v kočárku v předsíni. Nakonec tu dokonce i Violet přepsala, dokonce u Tinuse v pokoji. V mém a Marcusově pokoji jsme ale spali tři. A všichni v jedné posteli. Já, Marcus a uprostřed ležela Aurora, kvůli které jsem celou noc byla vzhůru. Bála jsem se, že se jí něco stane.

___________________

18. 12. 2020