Dissimulation (Larry Mpreg)

11.Díl

/LOUIS/

Ležel jsem ve svém hotelovém pokoji na posteli rozvalený a přemýšlel o mojí poslední textové konverzaci s Harrym. Právě mi oznámil, že si dítě nechal a já vůbec netušil jak zareagovat. Opravdu jsem v tu chvíli byl ráda, že mi to neřekl naživo a zvolil k tomu twitter, za písmenka se toho dá totiž dost schovat.

Nevěděl jsem, jestli mám být rád, nebo na něj být nasraný. Řekl, že si to dítě nechá vzít a teď jen tak z nišeho nic změní plány a mě to oznámí jako kdyby se nechumelilo.

Jenže tohle nebyla jediná věc se kterou jsem si nevěděl rady. Nejvíce těžké je to, že vlastně vůbec nevíte jak se k tomu postavit a přišlo mi, že ať se k tomu postavím jakkoliv, tak toho budu později stejně litovat.

Tohle je prostě šílené. Jak může být do hajzlu muž těhotný? To se ten nahoře opravdu zbláznil? A proč zrovna Harry k sakru?

Řekl jsem Harrymu, že mu s tím dítětem pomůžu a jsem si vědom, že jsem mu tím dost ublížil, protože to určitě vyznělo jako kdyby byl nějaká děvka, co mě jen využila. Přál jsem si o své dítě se postarat i jinak, zahrnovat ho láskou a věnovat mu svůj čas tak jako mému již narozenému synovi, ale nejde to...

Musel bych kvůli tomu komunikovat a trávit čas i s jeho otcem a to je ta největší blbost. Neovládl bych se a snažil bych se to u Harryho znovu spravit a dát se s ním dohromady i když nemyslím si, že by se mnou chtěl mít ještě někdy neco společného.

Náš vztah byl na začátku dokonalý .. asi jak všechny začátky bývají super. V době X Factoru jsem s ním prožíval to nejhezčí období v mém životě, bylo mu teprve šestnáct a byl pro mne vším, co představovalo dokonalost. Zamiloval jsem se jako puberťák a bylo mi v té době naprosto lhostejné, že je to kluk a já nejsem gay!

Začala se na nás valit na můj vkus až příliš velká pozornost médii a především fanynek a já jsem s tím přestával být v pohodě. Můžeme si za to sami, měli jsme si dávat větší pozor a nedávat naše city tak najevo. Harry byl mladý a smířený s jeho orientaci, byl pyšný na to, že jsem jeho přítel a chtěl, aby to všichni věděli. Jenže já už jsem na to tak pyšný nebyl... samozřejmě, že na Harryho ano, nestyděl jsem se za něj, ale za sebe. Najednou mi hrozně začalo vadit, že mě veřejnost vidí jako teplouše a začal jsem se bránit.

Vyvracel jsem náš vztah pokaždé když se mě na to někdo zeptal aniž bych si uvědomoval, jak moc tím Harrymu ubližuji a jak se kvůli tomu cítí. Náš managment mi v tom ochotně pomáhal a našel mi přítelkyni, se kterou jsem si teď sám od sebe začal, Eleanor.

Začali jsme se s Harrym hádat, náš vztah už nebyl to dokonalé hnízdečko jako na začátku,  hroutil se nám pod rukama a já neudělal nic, abych to zastavil.

Jednou jsem se opil, byl jsem naštvaný na celý svět za to, že říkají pravdu o mém vztahu a potřeboval jsem si dokázat, že nejsem gay. Vždyť mě mimo Harryho ani kluci nepřitahovali!  Udělal jsem neuvěřitelnou blbost.. vyspal jsem se s Eleanor.

Na bolest v Harryho očích, když jsem se mu přiznal, nikdy nezapomenu. Zlomil jsem ho a ublížil v té největší míře. Ale miloval mě natolik, že mi to odpustil. Chvíli to vypadalo, že budeme i v pohodě a náš vztah bude zase skvělý... trvalo to opravdu jen chvíli.

Vložil se do toho managment a trval na tom, že to musíme zarazil, protože dva gayové ve skupině prostě nejsou dobrá vizitka a vrhá to na nás špatné světlo. Harry se hrozně trápil, skrývali jsme se čím dál víc, trávili jsme spolu minimum času a začali se jeden druhému odcizovat. Držel jsem si od něj odstup jak jen to šlo a neodvážil se na něj ani podívat. Za zdmi hotelu jsme si naopak snažili dokázat, že je všechno v pořádku a náš vztah je pořád bez chyby jako dřív. Tak velká lež...