Dissimulation (Larry Mpreg)

41.Díl

/LOUIS/

Včera jsme měli poslední koncert z našeho turné. Bylo to emotivní, ostatně jako vždycky. Nedávali jsme si žádnou pauzu, ikdyž jsme ji všichni potřebovali, věděli jsme, že se zase vrátíme na stage. Přes to jsme se neubránili smutku, že to končí.

Dnes jsme měli být jako hosté v Ellen show. Vlastně už jsme čekali jen až nás zavolají na podium. Mělo se to konat venku, bylo vážně teplo a byla škoda, aby jsme byli zavření vevnitř. Jediné co mě znepokojovalo byl fakt, že tam bude víc jak tisícovka diváku, hlavně tedy našich fanoušků a pojede se živě.

Další věc, která mě znervozňovala byla naše naplánovaná cesta. Okamžitě po Ellen jsme měli v plánu s Emmettem a Harrym nasednout na letadlo a odletět do Londýna, kde Emmett ráno nastupoval do nemocnice. Měli mu dělat ještě dvě před operační vyšetření a ve dvě hodiny odpoledne byla naplánovaná samotná operace.

Když jsme to oznámili Liamovi s Niallem, tak nám řekli, že jsme totální blázni a měli by jsme si dát nějaký časový náskok a operaci alespoň o den odložit, aby si Metty odpočinul. To ale nebylo možné, měl přijet nějaký specialista z Francie a jindy prostě neměl čas. Začínal jsem z toho všeho být dost nesvůj, ale nemohl jsem dát nic najevo. Zaprvé by to Metty poznal a jenom by ho to rozhodilo a zadruhé Harry už byl tak na nervy a jeden z nás musel zůstat s chladnou hlavou.

Letmo jsem se na něj podíval. Byl opřený o opěrku gauče v jednom ze stanů, který byl něco jako naše šatna. Nohy měl pohozené přes ty mé a na klíně mu seděl Emmett opírajíc se o jeho hrudník. Jemně se mu jednou rukou přehraboval ve vlasech a druhou něco psal na mobilu.

"Potřebuju čůrat, tati..." Ozval se z ničeho nic Emmett.

"Okay, tak pojďme." Reagoval na to okamžitě Harold. Vlastně se mi to docela hodilo. Potřeboval jsem, aby na chvíli odešel a já si tak mohl promluvit s klukama. Harry se s ním zvedl, políbil mě na bok hlavy a odešel hledat toaletu. Počkal jsem, až bude v bezpečné vzdálenosti a otočil se na Nialla s Liamem na protějším gauči.

"Kluci potřebuji poradit. Mám malý problém..." Prohodil jsem jejich směrem, čímž jsem si získal jejich absolutní pozornost.

"Nechci tě ranit, ale tvůj ksicht je obrovský problém a poradím ti jedno, plastika Louis, všechno vyřeší plastika." Snažil se Niall zadržet smích nad jeho vlastním, naprosto hloupým vtipem.

"Mám tě raději, když mlčíš, Nialle." Oznámil jsem mu tento prostý fakt a překřížil si ruce na hrudi.

"O co jde Louis?" Díky bohu za Liama, aspoň že on nebyl úplný idiot.

"Chtěl bych si Harryho vzít," vysypal jsem ze sebe spěšně. Oba moji nejlepší kamarádi, spíš bratři, na mě zůstali zírat jako kdyby mi zrovna rostla druhá hlava.

"No páni..." Bylo jedině na co se Liam zmohl. Niall asi definitvně přišel o řeč.

"Je to blbý nápad?" Zatvářil jsem se trochu nejistě po jejich reakci.

"No vzhledem k tomu, že spolu máte skoro pětiletého syna, tak bych řekl že je nejvyšší čas." Pokrčil rameny Leeroy, ale pořád se tvářil dost nepřesvědčivě. "Na druhou stranu... jste znovu spolu krátce." Poškrábal se rozpačitě na zátylku a ohlédnul se na Nialla, aby taky něco řekl.

"Já vím. Ale před tím jsme spolu byli..." hluboce jsem se zamyslel. Nedokázal jsem to takhle z hlavy dopočítat, "no prostě dlouho." Uzavřel jsem to.

"Myslíš, že je to dobrý nápad, vzhledem k tomu, co se teď děje s Emmettem?" Díval se na mě Niall.

"Samozřejmě bych to udělal až po tom, co by se to uklidnilo." Souhlasil jsem, že teď na to není nejlepší čas.