/HARRY/
Náš život se změnil v dokonalý chaos. Po pár dnech nás pustili z nemocnice. Timothy má dnes přesně dva týdny a my s Louisim jsme okusili, jaké to je, mít tři děti. Moje máma nám Freddieho a Emmetta přivezla hned ten den, co jsem se vrátil z porodnice. Kluci už se nemohli totiž dočkat, až uvidí jejich bratra. Podle mě to byla jen výmluva, ve výsledku to byla právě moje mamka, která hořela nedočkavostí ze všechn nejvíc.
Přijela s nimi i moje sestra Gemma a zároveň i velká část Louisiho rodiny. Na mě až moc lidí najednou a moc brzy po tom, co mé tělo dostalo znovu tak moc zabrat. Byl jsem utahaný jako kotě, ale nechtěl jsem být nezdvořilý. Chápu jejich zvědavost a nadšení, neuvidí Timothyho tak často jak by si přáli, takže jim to nemůžu mít za zlé.
Nejvíc ze všeho mě potěšilo, že přijela i Louisiho sestra Phoebe, která se svým bratrem do teď pořád moc nemluvila. Ale narození Tima jako kdyby všechno smazalo, byla z něj naprosto unešená, tak jako všichni. Všichni se do nekonečna divili, proč je tak malinký a milionkrát za ten den, co u nás byli, jsem si musel vyslechnout, jak moc je podobný na Louisiho. Samozřejmě Louis je krásný, ale i tak.. není fér, že má na světě hned tři kopie a já ani jednu. To já jsem se s nimi nadřel, já jsem si kvůli nim prošel peklem a nakonec mi nebude podobný ani jeden z nich? Tak kde je sakra spravedlnost?
Jakmile naše rodiny odjeli a my zůstali sami, tak jsme se s Louisim ani na minutu nezastavili. Myslel jsem, že bude super mít tady Freddieho, protože zabaví Emmetta a my tak budeme mít dostatek času na Timothyho. Nestalo se. Freddie byl z jeho nejmladšího brášky naprosto unešený. Chtěl být u všeho kolem něj a Mettyho si moc nevšímal. Takže se naše veškerá pozornost soustředila na Metta, aby náhodou nezačal žárlit. To by mi ještě chybělo.
Blížil se čas Freddieho odjezdu. Už teď zameškával školu a nebylo možné, aby zameškal ještě víc. Byl z toho smutný, nechtěl odjet a já vlastně taky nechtěl, aby jel. Hrozně jsem si na něj zvyknul, bral jsem ho jako svého syna a bylo pokáždé moc těžké rozloučit se s ním.
"Už jsi hotový?" Vstoupil mi do kouplny Louis. Měl na ruce Tima, který mu spal s nataženou ručičkou na rameni.
Zamilovaně jsem se na ně usmál. Tohoto pohledu nebudu mít nikdy dost. Bylo to něco tak roztomilého a zároveň přitažlivého. Přešel jsem k nim a opatrně je oba políbil, abych máleho neprobudil.
"Můžu v tý košili jít? Bojím se, že mi jde moc vidět břicho..." Prohlížel jsem se v zrcadle a ujišťoval se, že nejde moc poznat, že jsem před dvěma týdny porodil.
"Nejsem si jistý, vypadáš trochu jak kdyby jsi před dvěma dny porodil dvojčata." Pronesl naprosto vážně Louis a prohlížel si mě. Když ale viděl můj výraz, tak rychle vybuchnul v tichý smích. "Dělám si srandu." Bránil se, když jsem ho několikrát praštil do volného ramene.
YOU ARE READING
Dissimulation (Larry Mpreg)
FanfictionBritsko-Irská skupina One Direction se na přání fanoušků vrací na scénu. Vztah mezi dvěma z nich je ale více než napjatý, nevědí jak se k sobě chovat a jak se postavit ke každodennímu potkávání. Najdou si k sobě ještě vůbec někdy cestu?