Dissimulation (Larry Mpreg)

75.Díl

/HARRY - O TŘI ROKY POZDĚJI - LONDON/

Asi jste nečekali takový skok. Omlouvá se. Ale nějak se za uplynulé tři roky nedělo nic zajímavého, o co bych se s vámi chtěl podělit.

S Louisim jsme se naučili, že život kočovných zpěváků může fungovat s tím rodinným dohromady a všechno jde, když se chce.  Cestování po světě s dětmi bylo snažší a snažší a nakonec jsme byli moc rádi, že jsme to nevzdali a nepověsili One Direction na hřebíček.

Je to neuvěřitelné, ale pořád je o nás obrovský zájem. Nevím čím to je, jestli tím, že je naše hudba a vystupování vyspělejší, nebo si zkrátka naši fanoušci nepřipouští, že jsme staří fotříci od rodin. Neumím si to vysvětlit, ale jsem za to moc rád.

Minulý rok jsme plánovali dát si trochu pohov a natočit jen desku. Naše plány se změnily. Byli jsme natolik plní energie, že jsme přeci jen odjeli další celosvětové turné a volno jsme si dopřáli až letos. Věnujeme se jenom objíždění rádii, nějakým těm rozhovorům a natáčení již zmiňované desky.

To všechno hlavně proto, protože mé břicho opět připomíná velikostí meloun... Jo, tušíte správně. Čekáme s Louisim naše třetí společné dítě, tentokrát plánované. Proto jsme turné ani nezačali připravovat. Odmítal jsem znovu přerušovat šňůru koncertů, kvůli těhotenství. To už by fanouškům opravdu bylo trochu divné. Ne že by jim to do teď divné nebylo.

Louis mě nakonec přeci jen zvládl k dalšímu dítěti přesvědčit. Měl jsem z toho hrůzu, čím si zase budu muset projít a že to budou znovu měsíce utrpení a strachu, abych o dítě nepřišel. Teď to tak ale nebylo. Všechno probíhalo naprosto ukázkově, až jsem se bál, tomu uvěřit.

Tentokrát jsem chtěl vědět pohlaví od začátku. Tvrdil jsem, že se potřebuji psychicky připravit na čtvrtého chlapce. Jenže mýlil jsem se. Nebyl to chlapec. Čekali jsme holčičku. Za pár měsíců se nám měla narodit naše vytoužená dcera. Louis byl strašně šťastný a hlavně na sebe byl patřičně hrdý. Konečně se mu podařilo mě přesvědčit, že neumí dělat jenom kluky. Mě se zase obrovsky ulevilo. Trochu jsem se bál, že budeme mít dvacet dětí, dokud se nedočká dcery.

Naši kluci rostli jako z vody. Freddie má už čtrnáct let, je tak moc velký. Nemohl jsem si zvyknout na to, jak hrozně rychle vyrostl a že nám dospívá. Jeho zájmy se dost změnily, ale láska k fotbalu ho neopustila, v tom si perfektně rozuměl s jeho otcem. Vídal se s námi jak mu to jen škola a tréninky dovolily. Můj vztah s ním byl skvělý. Byl jsem první, komu se svěřil se svojí první láskou a na to nepřestanu být nikdy hrdý. Mám toho mladého muže opravdu moc rád.

Emmett bude mít za pár měsíců jedenáct. Ani u něj se nic moc nezměnilo. Pořád je všude kolem něj hudba. Kvůli našemu častému cestování jsme ho nemohli přihlásit na žádný hudební kroužek. Zpěvu se s ním věnuje naše hlasová koordinátorka, na kytaru ho učí Niall a na klavír já. Vlastně to, že se u něj nic nezměnilo není tak úplně pravda. Rozhodně se změnila jeho drzost, byla ještě větší, než kdy jindy a to jsem si myslel, že horší už to být nemůže. Louise opravdu nezapře, ani kdyby se sebevíc snažil. Vypadal na chlup stejně jako on a zároveň jako jeho starší bratr. Bylo až strašidelné vidět ty tři vedle sebe.

No a pak je tady náš nejmaladší chlapeček, náš andílek, jak mu s oblibou říkám. Téměř čtyřletý Timothy. Timo je to nejhodnější dítě, jaké jsem kdy měl čest poznat. Nikdy na sebe příliš neupozorňoval, a přesto se na něj soustředila veškerá pozornost, kdekoliv se objevil. Změnil se do perfektní kombinace mě a Louise. Má Louisiho nádherně modré oči, nosík jako bambulku a taky to, že je dost malinký. Vypadá spíš jako dvouletý. Ode mě si vzal rty, tvar tvářičky a taky světle hnědé kudrnaté vlásky. Naše fanynky jsou z něj unešené. Vypadal jako z časopisu. Což byla vlastně i pravda. Plnil magazíny s dětskou módou a v jeho věku nafotil nespočet reklam. Miloval pózování před foťákem.