Se šílenou bolestí hlavy jsem se došoural do Emmettova pokoje. Seděl ve své postýlce a zíral před sebe s rukama v klíně.
"Emmette proč ještě nespíš? Je dost brzo," postěžoval jsem si unaveně.
"Mě už se spát nechce," zvolal. Přísahám, že kdyby to dítě mělo baterky, tak už je má venku.
"Ach jo, pojď na chvíli ještě ke mě do postele." Popadnul jsem ho do náručí a odnesl tam odkud jsem přišel. Louis stále ležel v posteli, ale byl vzhůru a nevěřícně zíral na něco do mobilu. Posadil jsem Mettyho vedle něj, který okamžitě začal šmátrat ručičkou kolem sebe, dokud nenahmatal Louise.
"Strejdo Louis," usmál se široce ten prcek a přitulil se k němu.
"Dobré ráno, Emmette." Pozdravil ho Lou a natáhnul se, aby mu mohl dát pusu na tvář.
"Proč nemáš oblečení?" Zeptal se okamžitě, když mu došlo, že mu leží na nahé hrudi.
"Uhm, já..." Otočil se na mě Louis žádajíc mě o pomoc.
"Bylo nám v noci moc horko, Emmette." Odpověděl jsem pohotově, za což jsem si vysloužil od Loua vděčný vzdušný polibek.
"Ty jsi spal tady?" Zajímal se dál. Ani tuhle jeho zvědavost rozhodně nemá po mě. Kdyby se mi nenarodil, tak bych snad ani nevěřil, že je můj.
"Ano. Táta přišel moc pozdě a mě už se nechtělo domů víš." Vysvětlil mu rychle. "Co kdyby jsme nechali tátu odpočinout a vyrazili jsme někam spolu jen my dva? Rád bych s tebou něco probral." Navrhnul mu a já jen vykulil oči. Netušil jsem, že to bude chtít řešit hned poránu.
"Jooo," křičel nadšeně Metty.
"Ale až po snídani a vyčištění zoubků." Zarazil okamžitě jeho nadšení.
"Ach joo," pozvedl si dramaticky.
"Tak pojď," natáhnul jsem k němu ruce a odnesl ho do koupelny k umyvadlu, kde jsem ho nechal samotného tak jako vždycky a vrátil se do postele. "Většinou si čistí zuby až po snídani, ale je to momentálně deset drahocených minut klidu." Vysvětlil jsem mu. Pořád si jen něco četl a nevěnoval mi moc pozornost.
"Co to pořád čteš?" Nevydržel jsem se nezeptat.
"Měl jsi pravdu, že do rána o nás bude vědět celý internet." Povzdechnul si a podal mi mobil. Začetl jsem se do titulku článku: "TVOŘÍ DVA ČLENOVÉ BOYBANDU ONE DIRECTION PÁR?" rozkliknul jsem to a přečetl jsem nahlas prvních pár řádku: "Velmi blízká osoba skupiny One Direction vyšel s pravdou ven. Podle zdroje už několik let tvoří pár Louis Tomlinson se svým kolegou Harry Stylesem. Harry Styles je zároveň otcem čtyřletého Emmetta Stylese u něhož je matka dosud neznámá. Je snad tohoto chlapce druhým rodičem samotný Louis?..." Rychle jsem článek zavřel.
"To je neuvěřitelná..." Zanadával jsem na adresu Taylor a promnul si kořen nosu.
"To tedy je," přikývnul souhlasně Louis vedle mě. "Myslíš, že to bude velký průšvih?"
"To nevím.Už včera jsme byli hlavní téma na Twitteru, neumím si představit, co bude po tomhle. Na jednu stranu jsme to chtěli časem sami přiznat, ale ve správnou chvíli a trochu jinak, než takhle..." Ukázal jsem na mobil, když v tom mě i jemu zavibroval telefon upozorňujíc na nově přchozí zprávu.
"Píše managment, že se chce odpoledne v pět sejít u Marcuse v kanclu," oznámil mi Louis.
"Mě píšou to samé." Vyměnili jsme si znepokojené pohledy. Přeci jen máme určitě oba ještě v živé paměti, co se dělo, když jsme spolu tenkrát chodili. Náš managment se od té doby dost změnil a teď jsme to my, kdo si klade podmínky, ale i tak je to dost nepříjemný pocit a nejistota.
YOU ARE READING
Dissimulation (Larry Mpreg)
Fiksyen PeminatBritsko-Irská skupina One Direction se na přání fanoušků vrací na scénu. Vztah mezi dvěma z nich je ale více než napjatý, nevědí jak se k sobě chovat a jak se postavit ke každodennímu potkávání. Najdou si k sobě ještě vůbec někdy cestu?
